Redakce Epoch Times

2. 9. 2021

Ken Silva

V září 2002 odhadovala administrativa George W. Bushe, že válka v Iráku bude stát Spojené státy přes 200 miliard amerických dolarů. Ale jak se ukazuje, odhad těchto nákladů nepokryl ani výši úroků.

Vyplývá to ze studie projektu Brownovy univerzity „Náklady na válku“, který byl spuštěn před 10 lety s cílem poukázat na nedostatky vládních odhadů a reportování nákladů na válečné konflikty.

Dle reportu dosahují celkové náklady USA na konflikty vedené po útoku na „dvojčata“ v New Yorku, včetně souvisejících budoucích výdajů, kolem osmi bilionů dolarů. Mezi největší náklady patří 2,1 bilionu dolarů utracené ministerstvem obrany, jeden bilion dolarů na úroky z půjčených peněz (rozdělené zhruba stejně mezi konflikty v Iráku a Afghánistánu), a 2,2 bilionu dolarů na budoucí náklady na zdravotní péči do roku 2050.

Projekt „Náklady na válku“ zveřejnil také nová data týkající se obětí. Odhaduje, že ve válkách proti terorismu vedených Spojenými státy zemřelo 929 000 lidí, včetně více než 387 000 civilistů a 7 000 amerických vojáků.

Dle projektu jsou odhady finančních nákladů i ztrát na životech konzervativní čísla. V důsledku konfliktů totiž vznikají i nepřímé náklady a oběti, např. na nedostatek vody, infrastrukturní problémy a na nemoci související s konfliktem.

Projekt Náklady na válku pořádal 1. září webinář, na kterém s výzkumníky sdílel své nálezy.

Profesorka Harvardovy univerzity Linda Bilmesová poznamenala, že výše nákladů je pro mnohé nepředstavitelná a důvod, proč Američané tyto náklady nepocítili, je kvůli tomu, že války se financovaly z půjček namísto přímého zdanění, což označila za „války z kreditní karty“.

Války v Koreji a Vietnamu byly na rozdíl od protiteroristických válek financovány zvýšením daní.

„Většina Američanů teď platí nižší daně než předtím, než války začaly. Pokud voliči nepřemýšlejí o tom, jak za ně zaplatit, je lehké pokračovat v konfliktech po dlouhou dobu,“ řekla Bilmesová.

Pokračování válek „hrály do karet“ dle profesorky i dlouhodobé velmi nízké úrokové sazby po ukončení ekonomické recese v roce 2008.

Na čísla Brownovy univerzity se ve svém projevu den před stažením z Afghánistánu odvolával i americký prezident Biden: „Po více než dvou bilionech dolarů, které jsme utratili v Afghánistánu – náklady, které odhadli výzkumníci Brownovy univerzity jsou přes 300 milionů denně po dobu 20 let v Afghánistánu. Američané by tohle měli slyšet: 300 milionů dolarů denně po dvě desetiletí.“

Číslo dva biliony dolarů, které citoval Joe Biden, je více než dvojnásobek oficiálních odhadů ministerstva obrany.

Ve zprávě projektu Brownovy univerzity se píše, že „tento [837-miliardový odhad ministerstva obrany] je samozřejmě správný, pokud jde pouze o náklady na samotné výdaje války v Afghánistánu a neberou se v potaz další hlavní náklady, možná ty nejdůležitější – náklady na péči o válečné veterány z antiteroristických válek“.

Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.