Předvolební napětí je pryč. Po federálních volbách jsou nyní na programu průzkumné rozhovory a koaliční jednání. Angela Merkelová však po 16 letech ve funkci kancléřky zanechává mocenské vakuum nejen v Německu, ale i v Evropě. Dvě země se nyní chtějí této příležitosti chopit společně.
16 let Angely Merkelové skončilo. Někteří si oddechnou. Někteří litují. S Angelou Merkelovou se v závislosti na úhlu pohledu vytrácí rigidní politika „business as usual“, ale také určitá éra stability v Německu – s dosud neznámou budoucností.
Bitva o volby do Spolkového sněmu skončila. Výsledek nemá výrazného vítěze. Pro získání vládní většiny bude třeba učinit mnoho ústupků. Jak dlouho budou koaliční jednání trvat, není jisté. Není také jisté, jak dlouho bude trvat mocenské vakuum, které v Německu zanechala Angela Merkelová.
Odchod Merkelové a současný politický pat v Německu se projevují i v Evropské unii. Evropští „partneři“ však již cítí svou šanci.
Bude Německo vytlačeno z EU?
Francouzský prezident Emmanuel Macron zřejmě vidí svou příležitost v současném mocenském vakuu, které vzniklo v důsledku pravděpodobně zdlouhavých koaličních jednání v Berlíně.
V Paříži, kde jsou plány na Evropu bez Merkelové v plném proudu, už údajně panuje čilý ruch, jak píše deník „Welt“. Francouzský prezident se považuje za přirozeného vůdce EU, která ztratila „merkelovský klid“.
Macron již také našel evropského partnera, který povede EU novým směrem: je jím italský premiér Mario Draghi. Draghi v současné době zastává mezinárodní vedoucí pozici, předsednictví skupiny G-20, které v průběhu roku 2022 přejde na Indii.
O tom, že Macron a Draghi mají společného více než jen státní záležitosti, svědčí jejich setkání v Marseille na začátku září. Podle listu „Welt“ oslavili Draghiho narozeniny při večeři v tříhvězdičkové restauraci.
Vítr je pro Macrona příznivý, protože v lednu 2022 se změní předsednictví Rady EU, kdy bude vládnout Francie a Česká republika. Celá akce se kryje s volební kampaní před francouzskými prezidentskými volbami, které se uskuteční 10. dubna.
Další půjčky: Aliance bývalých bankéřů
Podle listu „Welt“ jsou Macron i Draghi „přesvědčení Evropané“ a jsou přesvědčeni o nevyhnutelnosti uvolnění přísné dluhové politiky EU. Oba bývalí bankéři se shodují, že současný program obnovy unie, „EU nové generace“, nebude mít dlouhého trvání.
Maastrichtská kritéria považují za zastaralá a domnívají se, že hospodářský a politický pokrok v EU je možný pouze s volnější dluhovou politikou.
Bývalý šéf francouzské vlády a Macronův bývalý stranický kolega ze Socialistické strany Manuel Valls nedávno rovněž prohlásil: „V tomto období vakua připadne vedoucí úloha EU Emmanuelu Macronovi a Mariu Draghimu.“
Již na jaře, po Draghiho zvolení premiérem, list „Financial Times“ napsal: „Pokud Angela Merkelová odstoupí z funkce kancléřky, Draghi a Macron by se mohli stát novým mocenským párem Evropy.“ Deník napsal, že po Merkelové se letos stane motorem integrace osa Paříž–Řím. List „Spiegel“ už nyní píše o vzestupu „Dracrona“.
Pro EU: více peněz, více dluhů
Program výstavby Evropské unie „EU nové generace“ je financován dluhem EU ve výši 750 miliard eur. Jeho garanty jsou všechny členské státy. Je považován za „největší stimulační balíček, který kdy byl financován z rozpočtu EU“.
Cílem programu je „stát se ekologičtější, digitálněji orientovanou a vůči krizím odolnější Evropou“, uvádí se na oficiálních stránkách EU.
Nový, dlouhodobý rozpočet by byl pružnější a lépe by „reagoval na nepředvídané potřeby“, čímž by odpovídal „nejen dnešní realitě, ale i nejistotám zítřka“.
Zelení již vyzvali ke zrušení maastrichtských kritérií. Poslanec Evropského parlamentu Damian Boeselager (Volt, frakce Zelených) podle listu Tagesschau uvedl: „Zpřísnění pravidel Paktu stability by nyní bylo kontraproduktivní, protože by zvýšilo nerovnosti mezi chudými a bohatými zeměmi.“
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
