Facebook si je už rok a půl vědom toho, že vědci mají pravdu, když tvrdí, že Instagram škodí dospívajícím.
Představitelé Facebooku provedli v březnu 2020 interní výzkum, který ukázal, že Instagram – platforma sociálních médií, je nejčastěji používaná dospívajícími – škodí vnímání vlastního těla a duševní pohodě u dospívajících dívek.
Podle zprávy v deníku The Wall Street Journal ze 14. září Facebook tato zjištění zametl pod koberec, aby mohl nerušeně pokračovat v provozování platformy.
Politika společnosti Facebook, která usiluje o zisk bez ohledu na zdokumentovanou škodlivost, je srovnatelná s firmou Big Tobacco, která v 50. letech 20. století věděla, že její výrobky jsou karcinogenní, přesto to veřejně popírala až do 21. století. Ti z nás, kteří studují používání sociálních médií u dospívajících, nepotřebují zatajovanou interní studii, aby věděli, že Instagram může teenagerům škodit. Spousta recenzovaných výzkumných prací poukazuje právě na tento problém.
Pochopení dopadu sociálních médií na dospívající je důležité, protože téměř všichni mladí lidé jsou denně online. Průzkum Pew Research Center ukazuje, že 89 % dospívajících je online „téměř neustále“ nebo „několikrát denně“.
Dospívající se přihlašují na Instagram častěji než na jiné sociální sítě. Je to všudypřítomná součást jejich života. Studie však soustavně ukazují, že čím častěji náctiletí lidé Instagram používají, tím horší je jejich celková duševní pohoda, sebevědomí, spokojenost se životem, nálada i tělesný vzhled. Jedna studie zjistila, že čím častěji středoškoláci v daný den použili Instagram, tím horší měli ten den náladu a spokojenost se životem.
Nezdravé srovnávání
Instagram však není problematický jen proto, že je tolik populární. Existují dvě klíčové vlastnosti Instagramu, které ho zřejmě činí obzvlášť rizikovým. Zaprvé umožňuje uživatelům sledovat jak celebrity, tak vrstevníky, kteří mohou prezentovat svůj zmanipulovaný, filtrovaný obraz nerealistického těla spolu s vysoce vylepšovaným dojmem dokonalého života.
Ačkoli všechna sociální média umožňují uživatelům selektivně vybírat, co ukazují světu, Instagram je svými možnostmi úprav a filtrování fotografií proslulý. Navíc je to platforma oblíbená mezi celebritami, modelkami a influencery. Facebook je mezi mladými odepsán jak nudná platforma pro matky s dětmi a prarodiče.
Pro teenagery představuje bezproblémová integrace celebrit a vyretušovaných verzí skutečných vrstevníků prostředí zralé pro sociální srovnávání a porovnávání se s někým, kdo je v nějakém ohledu „lepší“.
Lidé se zpravidla dívají na ostatní, aby věděli, jak se zařadit, a hodnotí tak svůj vlastní život. Mladí lidé jsou vůči tomuto sociálnímu srovnávání obzvlášť zranitelní. Téměř každý si vzpomene, jak se na střední škole obával, zda zapadne. Instagram tyto obavy ještě prohlubuje. Je dost těžké srovnávat se se supermodelkou, která vypadá fantasticky (i když filtrovaně) a může to být ještě horší, když se srovnáváte s filtrovanou verzí Natálky na chodbě.
Negativní srovnávání se s ostatními vede k pocitu závisti, že druzí mají zdánlivě lepší život a vzhled. Nedávno se vědci dokonce snažili proti tomuto efektu bojovat tím, že uživatelům Instagramu připomínali, že příspěvky jsou nerealistické.
Nefungovalo to. Negativní srovnávání, které bylo téměř nemožné zastavit, stále vedlo k závisti a sníženému sebevědomí. Dokonce i ve studiích, v nichž účastníci věděli, že fotografie, které se jim na Instagramu zobrazují, jsou vyretušované a upravené, se dospívající dívky po jejich zhlédnutí stále ve vztahu ke svému tělu cítily hůře. U dívek, které mají sklon k častému srovnávání, jsou tyto účinky ještě horší.
Objektivizace a obraz těla
Instagram je pro teenagery rizikový také proto, že jeho důraz na fotografie těla vede uživatele k tomu, aby se zaměřovali na to, jak se jejich tělo jeví ostatním. Náš výzkum ukazuje, že u dospívajících dívek (a stále častěji i u dospívajících chlapců) zvyšuje uvažování o vlastním těle jako předmětu fotografie znepokojivé myšlenky o tom, jak vypadají před ostatními. To vede k pocitu studu za své tělo. Už jen to, že si pořídí selfie, aby ho zveřejnili, v nich vyvolává zhoršený pocit z toho, jak budou vypadat před ostatními.
Být objektem, který si ostatní prohlížejí, nepomáhá „selfie generaci“ cítit se silnější a jistější – může to způsobit přesný opak. Nejde o zanedbatelné zdravotní problémy, protože nespokojenost s tělem během dospívání je silným a konzistentním prediktorem pozdějších příznaků poruch příjmu potravy.
Společnost Facebook interně přiznala to, co vědci dokumentují už léta: Instagram může být pro teenagery škodlivý. Rodiče mohou pomoci tím, že budou se svými dospívajícími dětmi opakovaně hovořit o rozdílu mezi vzhledem a realitou, že je budou povzbuzovat k tomu, aby komunikovali s vrstevníky tváří v tvář a aby místo soustředění se na selfie používali své tělo aktivním způsobem.
Velkou otázkou je, jak se Facebook s těmito škodlivými výsledky vypořádá. Historie a soudy nebyli k ignorantskému přístupu Big Tobacco vůbec shovívavé.
Christia Spears Brownová je profesorkou psychologie na univerzitě v Kentucky. Tento článek byl původně zveřejněn na serveru The Conversation.
Přeloženo z článku newyorské redakce The Epoch Times. Přeložil (mic)