Očkovat či neočkovat, povinně či jen doporučit? Přístupy vlád k očkování proti covidu-19, názory vědců a pocity veřejnosti se diametrálně liší stát od státu či v rámci jedné země. Plynoucí čas poskytuje možnosti zkoumání, která odpovídají na otázky, jež nebylo možné „na začátku“ zodpovědět.
V uplynulých dnech se k veřejnosti dostávají informace ze dvou na sobě nezávislých studií týkajících se protilátek proti wuchanskému viru (SARS-CoV-2) a jeho variantám. Finská studie ukázala, že přirozené protilátky po prodělání covidu-19 zůstávají v těle přes rok. Americká studie vakcín Pfizeru zjistila, že množství protilátek se po sedmi měsících od plného očkování značně snížilo.
Finská studie
Vědci z Finského institutu pro zdraví a sociální péči zkoumali přítomnost protilátek u 1292 osob osm měsíců po infekci covidem-19. Zjistili, že 96 % lidí bylo stále nositeli neutralizačních protilátek a 66 % bylo stále nositeli protilátek zvaných nukleoprotein IgG.
Hladinu protilátek pak zkoumali i rok po infekci u náhodně vybraných 367 ještě neočkovaných „subjektů“ z původně zkoumané skupiny. 89 % z nich bylo stále nositeli neutralizačních protilátek a 36 % bylo stále nositeli protilátek typu IgG.
Hladiny protilátek byly vyšší u těch, kteří měli závažný průběh onemocnění. Ve srovnání s osobami, které prodělaly mírné onemocnění, měly tyto osoby 2 až 7x více protilátek i po 13 měsících po infekci.
„Studie osob, které se zotavily z infekce, jsou klíčové pro určení, jak dlouho protilátky přetrvávají po infekci a zda tyto protilátky chrání před dalším nakažením,“ napsali vědci (pdf).
I přes přetrvávající ochranu proti původnímu kmeni viru Komunistické strany Číny studie zjistila, že účinnost neutralizace se u jednotlivých variant liší. U varianty beta se účinnost „výrazně snížila“, u varianty alfa se účinnost „snížila jen mírně“, u varianty delta mělo 80 % subjektů ještě 12 měsíců po infekci imunitní ochranu.
Finská studie již prošla recenzním řízením a 24. září ji přijal časopis European Journal of Immunology.
Americká studie
Koncem září vydaná studie BioRxiv zatím recenzním řízení neprošla. Monitorovala 46 zdravých účastníků, kteří obdrželi dvě dávky vakcíny Pfizer-BioNTech. Krev účastníků byla testována poprvé po obdržení druhé vakcíny a znovu pak po šesti měsících.
Výsledky ukázaly, že hladina protilátek vytvořených po dvou očkováních vakcínou Pfizer-BioNTech u mnoha ze zkoumaných osob do sedmi měsíců po druhém očkování několikanásobně poklesla.
Bali Pulendran ze Stanford University a Mehul Suthar z Emory University sdělili agentuře Reuters, že studie ukazuje, že „očkování vakcínou Pfizer-BioNtech vyvolává vysoké hladiny neutralizačních protilátek proti původnímu kmeni, ale tyto hladiny do sedmi měsíců klesnou téměř desetkrát“.
Ačkoli má tělo k dispozici i jiné obranné mechanismy, které se viru brání, Pulendran a Suthar dodali, že protilátky „jsou při ochraně před infekcí SARS-CoV-2 kriticky důležité“.
Výzkumníci navrhli podání třetí dávky očkování jako opatření ke zlepšení účinnosti vakcíny.
Podle studie vědců společnosti Pfizer z 28. července byla účinnost vakcíny se dvěma dávkami v prvních dvou měsících po druhé dávce 96 %. Pokles na 83,7 % účinnost zaznamenali mezi 4. až 6. měsícem.
Mikael Dolsten, vedoucí vědeckého týmu Pfizeru, sdělil investorům počátkem tohoto roku: „V našich laboratorních studiích zvyšuje třetí dávka neutralizační protilátky až stonásobně ve srovnání s předchozí [druhou] dávkou.“
Vakcína společnosti Pfizer-BioNTech je nejrozšířenější očkovací látkou ve Spojených státech amerických, kde bylo do 30. září podáno více než 226 milionů dávek. Již v červenci se objevily informace o nakažení lidí i přes plné očkování. Tato vakcína rovněž zcela dominuje v Izraeli, ze kterého v červenci také přicházely zprávy o výrazném poklesu schopnosti zabránit infekci a symptomatickému onemocnění.
Čerpáno z:
