V Německu nastal chaos takového rozsahu, že státní volební ředitelka dr. Petra Michaelisová, která byla ve funkci od roku 2010, odstoupila. V prohlášení z úterý 5. října 2021 Michaelisová uvedla: „Musím vzít na vědomí, že důvěra veřejnosti v řádný a zákonný průběh voleb 26. září 2021 v Berlíně byla otřesena.“
Michaelisová současné situace hluboce lituje. Vyčítá si, že nepředvídala, že dojde k přetížení a nadměrným nárokům na volební komise a v důsledku toho dojde k chybám a nesrovnalostem. „Kdybych to byla předvídala, snažila bych se s velkou vervou pracovat na lepším časovém rozvržení jednotlivých volebních akcí i sportovního klání,“ uvedla Michaelisová.
Volební ředitelka tím odkazuje na souběh několika velkých akcí. 26. září 2021 se konaly volby do Spolkového sněmu a do Poslanecké sněmovny. Na programu byly také volby do dvanácti berlínských okresních zastupitelstev a navíc ještě referendum o tom, zda „Vyvlastnit Deutsche Wohnen a spol.“(jde o berlínskou iniciativu fungující od roku 2018, která vyzvala k referendu o vyvlastnění majetku soukromých společností vlastnících nájemní bydlení, které disponují v Berlíně 3 000 a více jednotkami; největší z nich je právě Deutsche Wohnen, pozn. red.). Ve stejné době probíhalo Berlínem téměř 30 000 sportovců ze 139 zemí světa v rámci Berlínského maratonu.
Jakmile vyšly neblahé volební události najevo, začalo se objevovat zprávy nejen o tisících neplatných hlasů kvůli falešným hlasovacím lístkům, ale také o zveřejněných odhadech namísto skutečných volebních čísel.
Kromě toho bylo v některých volebních okrscích odevzdáno více hlasů, než kolik tam žije oprávněných voličů, což vedlo k tomu, že volební účast tam dosáhla neuvěřitelných 150 procent. Někteří voliči nemohli hlasovat vůbec, protože museli čekat až čtyři hodiny, než se dostanou na řadu. Počet těch, co nemohli hlasovat, je zatím nejasný.
Nezletilí mohli volit do Spolkového sněmu
Ale to ještě není všechno. Objevují se zprávy o tom, že voleb do Spolkového sněmu a do berlínské Sněmovny reprezentantů se možná nezákonně účastnili i nezletilí a cizinci z EU. Podle zprávy listu Welt byly různé volební dokumenty německými úřady jednoduše vloženy do obálky a zaslány také nezletilým.
Několik mladých lidí kontaktovalo list Welt a odhalilo svoji identitu. Uvedli, že obdrželi volební lístky pro dospělé. Přitom se obou zmíněných voleb mohou zúčastnit pouze plnoletí němečtí občané, na rozdíl od voleb do okresních zastupitelstev, které se konaly rovněž v uvedenou neděli. Mladí lidé si nepřáli být jmenováni.
Berlínský poslanec Marcel Luthe uvedl, že „osobně slyšel o několika případech, kdy bylo mladým lidem a cizincům z EU umožněno volit“. Podle Lutheho, který je lídrem berlínské kandidátky Svobodných, tyto incidenty svědčí o „nerespektování demokratických volebních principů ze strany politicky odpovědného Senátu“.
„Pokud volily neoprávněné osoby, a naopak oprávněným osobám nebylo umožněno volit, jsou rozhodujícím způsobem porušeny volební zásady,“ říká Luthe.
Politik nyní požaduje audit hlasování v Berlíně ve volbách do Spolkového sněmu a do berlínské Sněmovny reprezentantů.
Politováníhodné individuální případy?
Jako příklad těchto incidentů uvedl deník Welt mladíka jménem Nemer, kterému byly zaslány dokumenty ke všem volbám i referendu, které bylo rovněž přístupné až od 18 let. Poté se vydal se svou matkou do berlínské volební místnosti, kde se legitimoval a obdržel čtyři volební lístky, které vyplnil. Volební pracovník mu pak ukázal, který hlasovací lístek patří do které volební urny.
Deník se poté obrátil na okresního volebního úředníka Kristiana Schiemanna a bylo mu sděleno, že bohužel nelze vyloučit, „že v jednotlivých případech mohli volební úředníci nedopatřením předat volební lístky pro spolkové volby a/nebo referendum osobám mladším 18 let“, uvedl Schiemann, který prohlásil, že on sám ani volební úřad si nejsou žádných takových konkrétních případů vědomi.
Podobně na tom byli i šestnáctiletí Lara a Antonio. Lara obdržela všechny čtyři hlasovací lístky ve volební místnosti v Berlíně-Blankenburgu. „Byla jsem překvapená a trochu vzrušená, protože to byly moje první volby,“ vysvětlovala teenagerka novinám. Pak si to ale rozmyslela a vrátila tři hlasovací lístky do Spolkového sněmu, Sněmovny reprezentantů i referenda. Legitimně se účastnila pouze voleb do okresního zastupitelstva (kterých se mohou účastnit osoby od 16 let).
Poté, co se Antonio, druhý z teenagerů, legitimoval, mu byl ve volební místnosti ve Weißensee předán nejen hlasovací lístek pro volby do okresního zastupitelstva, ale také pro referendum. Byl tím překvapen, ale nakonec nechal věcem volný průběh a šel hlasovat i v referendu.
Volební komisař Marc Albrecht, který měl na starosti obě volební místnosti, se nad těmito zprávami podivoval. Na dotaz médií vysvětlil, že tyto informace nemůže ověřit. Pokud je to pravda, jedná se podle Albrechta o „politováníhodné individuální případy“. Dodal také, že mladí lidé jsou sami zodpovědní za to, aby se neúčastnili voleb, ke kterým nemají právo být připuštěni.
Deník Welt uvedl, že takovéto „jednotlivé případy“ by při přepočítávání hlasů nebylo možné odhalit a účast nezletilých osob již skutečně nebude možné auditem prokázat. Na hlasovacích lístcích nejsou jména a není možné zpětně zjišťovat, kdo je do urny vhodil.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
