Anexe Krymu Ruskou federací uspíšila plánované reformy v české armádě

Anexe Krymu Ruskou federací uspíšila plánované reformy v české armádě. Ze 43. výsadkového praporu v Chrudimi se stal pluk. Zeptali jsme se tiskového mluvčího 43. výsadkového pluku, co přinášejí tyto změny. Na otázky odpověděl pplk. Ivo Zelinka, zástupce velitele pluku:

Kdy se váš prapor stal 43. výsadkovým plukem a jaké byly důvody?

43. výsadkový pluk vznikl transformací ze 43. výsadkového praporu 1. října roku 2020 – na výročí vzniku československého výsadkového vojska. Nicméně, ještě před touto transformací bylo ustanoveno 1. července 2019 tzv. Organizační jádro výsadkového pluku, jehož úkolem bylo vytvořit hladké podmínky vzniku pluku.

Hlavním důvodem vzniku pluku je radikálně změněná bezpečnostní situace po roce 2014, kdy došlo k anexi Krymu Ruskou federací. Tento konflikt znamenal pro celou Severoatlantickou alianci naprostou změnu v chápání hrozeb na evropském válčišti. Tato změna paradigmatu se následně odrazila i v bezpečnostní strategii ČR.

Po zadání vlády České republiky na vznik tzv. „třetího manévrového prvku“ (vedle 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády) byla zahájena několikaměsíční analýza a srovnání pěti variant. Následně bylo rozhodnuto o vytvoření třetího manévrového prvku AČR právě v podobě výsadkového pluku. Druhým důvodem, rovněž spojeným se změnou bezpečnostního prostředí, byly závěry meziresortní analýzy Audit národní bezpečnosti, který doporučil Armádě České republiky zvýšit svou schopnost reagovat na nenadálé hrozby ve velmi krátkém čase. Řešení, které AČR zvolila, spočívá mimo jiné i ve vytvoření národní Síly okamžité reakce právě z řad 43. výsadkového pluku.  

Když jste vyhlásili výběrové řízení, mělo několik kategorií – jaké?

Výběrové řízení k 43. výsadkovému pluku pořádáme ve dvou kategoriích. Kategorie „A, bojové jednotky“ je určena pro zájemce o službu u jednotlivých komand, střediska zbraní a střediska bojové podpory. Oproti tomu kategorie „B, štáb a jednotky bojového zabezpečení“ se týkají zájemců o službu u ostatních částí útvaru – štábu, středisek bojového zabezpečení a zdravotnického odřadu. Liší se zejména svou délkou, jelikož zatímco uchazeči pro kategorii B podstupují pouze jednodenní výběrové řízení, tak ti, kteří stojí o službu u bojové části útvaru, se musí připravit na celé tři dny testů. Druhým rozdílem je i odlišná přísnost limitů jednotlivých disciplín, zejména při vstupním atletickém přezkoušení. Hlásit se o službu u výsadkářů je možné jak z jiných útvarů AČR, tak přímo z civilu, přičemž v takovém případě uchazeč vykoná výběrové řízení až po ukončení Kurzu základní přípravy ve Vyškově.       

Součástí útvaru je i 5. komando (Aktivní zálohy), výběrové řízení se tedy samozřejmě týká i uchazečů o službu u záloh 43. výsadkového pluku. Uchazeči podstupují dvoudenní výběrové řízení, které útvar pořádá vždy 2x ročně o víkendu, aby umožnil účast všem zájemcům z civilního sektoru. Snažíme se na našich sociálních sítích ukazovat to nejzajímavější, co právě pluk dělá.

Z veřejnosti se jako zájemci hlásily i dívky. Zajímalo by nás, zda musely ženy opravdu splnit normy mužů – anebo zda jim byly normy přizpůsobeny? (Víme např. ze Západu, že tam např. u hasičů byly normy upraveny tak, aby mohly ke sboru nastoupit i ženy, tedy splnit VŘ.)

Normy na výběrové řízení se liší dle zvolené kategorie. V kategorii B platí odstupňované normy nejen podle věku, ale i právě podle pohlaví. Je to z toho důvodu, že fyzická složka charakteru dané pozice není pro přínos při vedení bojové činnosti dominantní. Tou je odborná složka, nicméně i lékař či zpravodajec musí u výsadkového pluku plnit základní fyzické normy, uskutečňovat padákové seskoky, být schopen vést bojovou činnost svou organickou zbraní atd.

V kategorii A, pro kterou je naopak fyzická složka dominantní, se naopak nepřihlíží ani k věku ani k pohlaví uchazečů. Znamená to tedy, že všechny normy i požadavky jsou nastaveny pro všechny stejně, jako by se jednalo o mužského uchazeče do 30 let věku. Ačkoliv se tedy naprostá většina uchazeček hlásí v kategorii B, tak ty, co se uchází o službu u bojové části útvaru, musí splnit identické podmínky jako muži. Za posledních 10 let se to podařilo dvěma uchazečkám, a to v relativně nedávné době.

Kam se pluk s nově přijatými uchazeči bude ubírat a jaké vás čekají nové úkoly?

Co se nových uchazečů týče, tak ty čekají po úspěšném vykonání výběrového řízení vždy dva další úkoly. Tím prvním je tzv. Doplňující intenzivní výcvik, který slouží ke srovnání základních individuálních dovedností nových vojáků na standard výsadkáře. Pořádáme ho dvakrát ročně, přičemž trvá osm týdnů. Na konci měsíce října právě jeden takový končí. Po splnění podmínek DIVu čeká nováčky ještě Základní výsadkový kurz v době trvání třech týdnů. Jedná se o výcvik ve výsadkové přípravě, zejména padákových seskoků. Teprve po jeho skončení získává nováček právo nosit červený baret a stává se plnohodnotným výsadkářem. Jeho výcvik v kolektivních schopnostech v rámci jednotky tím ale teprve začínají a zpravidla teprve po 2–3 letech ho lze označit za plně vycvičeného.

Útvar jako celek, rok po jeho vzniku, čeká ve výcvikovém roce 2022 upevňování znalostí a dovedností v plnění deseti doktrinálních úkolů, které jsou mu svěřeny. Některé, například výsadkové operace, operace s využitím léček, přepadové operace a řada dalších, patřily už mezi úkoly původního 43. výsadkového praporu. Tím pádem bylo na co navazovat a hlavním cílem bylo udržet schopnost jejich provádění v nové organizační struktuře. Avšak některé úkoly, jako třeba evakuace civilistů nebo záchrana sestřelených leteckých osádek, jsou úkoly pro útvar zcela nové a bylo tedy v tomto roce začít tyto schopnosti budovat zcela od základu. Proto bylo například v měsíci září uspořádáno cvičení právě na téma evakuace civilistů. S pomocí řady dalších složek (Ministerstvo zahraničních věcí, Vojenské zpravodajství, Vojenská policie a řada dalších složek AČR) bylo cvičení pod názvem Operace SABINA úspěšné a v příštím roce tedy bude na co navazovat.   

Děkujeme za rozhovor a přejeme české armádě další úspěchy.