Komentář
V době, kdy největší zastánce čínského režimu ve vrcholné české politice, prezident Miloš Zeman, ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat svoji funkci, a kdy se po parlamentních volbách dostávají k moci všechny opoziční strany, které se vůči čínskému režimu opakovaně a ostře ohrazovaly, míří do České republiky historicky největší delegace z Tchaj-wanu. Bude to znamenat pro českou politickou scénu nový směr ve vztazích mezi Českou republikou a Čínou?
Zatímco je prezidentská kancelář pod útokem poslanců, senátorů i premiéra Andreje Babiše za zatajování zdravotního stavu prezidenta, v Tchaj-peji se již připravuje početná delegace na návštěvu Prahy, která ve čtvrtek odpoledne čelí silným větrným poryvům. Možná je to Vítr změn, o kterém zpívala kapela Scorpions v roce 1989.
Očekávají se hned dvě vysoké delegace z Tchaj-wanu. První z nich zahrnuje několik ekonomických ministrů a jejich náměstků, ale také předsedu Národní rady pro rozvoj, který má v gesci vyspělé technologie, včetně výroby dnes tolik skloňovaných (a úzkoprofilových) čipů.
Níže uvádíme komentář serveru Sinopsis, který prohlašuje, že „Česko bude mít za pár dní jedinečnou šanci poskočit v globálních dodavatelských řetězcích. Tyto návštěvy představují velikou příležitost pro českou ekonomiku.“
Výsledky voleb přepíší politickou mapu republiky – právě včas
Sinopsis, článek: Čipy místo Jie Ťien-minga: ekonomická diplomacie, tentokrát vážně
Výsledky voleb přepíší politickou mapu republiky – právě včas, aby naše země mohla konečně reflektovat rychle se měnící geopolitické a geoekonomické trendy a pokusila se z nich vytěžit co nejvíce nejen pro svou bezpečnost, ale i svou ekonomiku.
Dohánění v protisměru
Prezident Zeman zahájil před osmi lety svůj obrat k Číně pod praporem „ekonomické diplomacie”. Okázalá, až podlézavá vstřícnost k Pekingu nám měla přinést čínské investice a další výhody. Zeman náš prudký obrat v zahraniční politice v roce 2013 obhajoval tím, že Česká republika ve vztahu k Číně jen dohání náskok, který měla většina západních států v celosvětové snaze těžit z fenomenálního hospodářského vzestupu ČLR.
To byla v roce 2013 do jisté míry pravda. Západní země se v té době ještě předháněly v nadbíhání Číně. Spojené státy stále zastávaly politiku „zapojování” (Engagement). Německo razilo heslo „změna prostřednictvím obchodu” (Wandel durch Handel) a Velká Británie si užívala svou „zlatou éru” (Golden Era) ve vztahu k Pekingu. Problém spočíval v tom, že tato vstřícnost vůči ČLR se začala rychle obracet právě v okamžiku, kdy ji Zeman začal „dohánět”.
Sever, jih, východ, západ i střed
Bezprostřední příčinou ztráty iluzí o Číně v okolním světě byl nástup současného generálního tajemníka ÚV Komunistické strany Číny a předsedy („prezidenta”) ČLR Si Ťin-pchinga v letech 2012-13. Si začal rychle zavádět otevřeně neo-maoistickou politiku tuhé kontroly KS Číny nad veškerými aspekty života v Číně, včetně ekonomiky. „Východ, jih, západ, sever i střed – komunistická strana vládne všem,” zní jeho oblíbený slogan, vypůjčený od Mao Ce-tunga.
Tato teze platila v ČLR vždy, ale po nástupu Si Ťin-pchinga ji už nebylo možné dost dobře ignorovat. Demokratický svět si začal klást otázku, nakolik je hospodářská spolupráce s Čínou výhodná – a bezpečná – v situaci, kdy např. evropské automobilky stále nemohou – 20 let po vstupu ČLR do WTO – působit na čínském trhu samostatně, ale jen prostřednictvím tzv. společných podniků (Joint Ventures) s čínským partnerem. Tomu přenechávají nejen velkou část zisku, ale svému budoucímu potenciálnímu konkurentu na světových trzích předávají i své technologie a pomáhají mu budovat výrobní kapacity. Prostě „vzájemně výhodná spolupráce” jako řemen.
Diverzifikace řetězců
Úskalí hospodářské spolupráce s ČLR jsou nejpatrnější v sektoru vyspělých technologií, zvláště strategických odvětví, jakou jsou polovodiče. Této oblasti vévodí tchajwanské společnosti jako TSMC, které ovšem přesunuly v době nadšené hospodářské spolupráce s Čínou (prošel si jím i Tchaj-wan) velkou část výroby na čínskou pevninu. S rostoucím napětím mezi ČLR a Tchaj-wanem a celkovou změnou geopolitické situace se teď tchajwanské společnosti snaží tuto výrobu relokovat zpět do vlasti nebo do bezpečnějších třetích zemí. Tento proces zahájila na Tchaj-wanu tzv. nová jižní politika. V globálním měřítku se teď pro něj vžil termín restrukturalizace nebo diverzifikace dodavatelských řetězců.
Ze strategického přesunu výroby tchajwanských podniků zatím těžila v rámci „nové jižní politiky” hlavně jihovýchodní Asie a další země jako Indie nebo Mexiko. Není ovšem důvodu, proč by se do něj nemohla zapojit také střední a východní Evropa, a konkrétně Česká republika. Tchajwanské investice do progresivních odvětví tu mají tradici; např. společnost Foxconn působí v ČR úspěšně již dobrá dvě desetiletí.
Ekonomická diplomacie bez krtečka
Koncem měsíce přijíždí do ČR hned dvě vysoké delegace z Tchaj-wanu za sebou. První z nich zahrnuje několik ekonomických ministrů a jejich náměstků, ale také předsedu Národní rady pro rozvoj, který má v gesci vyspělé technologie, včetně výroby dnes tolik skloňovaných (a úzkoprofilových) čipů. Tyto návštěvy představují velikou příležitost pro českou ekonomiku. Otázkou zůstává, nakolik ji bude česká strana v současné povolební situaci schopna využít. Klíčová ministerstva zatím, zdá se, zůstávají v sevření dosluhující politické garnitury a její jednostranné orientace na ČLR.
Zemanova „ekonomická diplomacie” nám přinesla jen ostudu, ztělesněnou postavou Zemanova zmizelého poradce Jie Ťien-minga a jeho „vlajkové lodi čínských investic”, zkrachovalé společnosti CEFC. Nadcházející návštěvy z Tchaj-wanu nabízejí příležitost ke skutečné ekonomické diplomacii, jež by mohla Česko pomoci konečně pozvednout k vyšší přidané hodnotě. Čeští představitelé se kvůli tomu ani nebudou muset pitvořit s plyšovým krtečkem v čínské televizi. Bude stačit, když tu příležitost vezmou vážně.
