AeskuLab spolupracuje s předním českým imunologem, profesorem V. Thonem, který se zabývá studií protilátek na covid-19. AeskuLab_Unilabs zveřejnil video, ve kterém Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně vysvětluje, jak unikátní databázi sběru vyšetřování hladiny protilátek proti covidu-19 sestavuje v rámci ČR.
Kolik lidí se v prvním kole nechalo vyšetřit na protilátky proti covidu-19?
„Číslo je překvapivě velké,“ odpovídá Prof. Vojtěch Thon. „Je to 30 tisíc lidí, kteří jsou vyšetřeni a kteří budou nadále sledováni. U nich sledujeme, jak jejich hladina protilátek klesá nebo stoupá. Což je jedinečné, protože to se běžně ve světě pro náročnost této věci takto důkladně vůbec nedělá. Od samého začátku to v podstatě bylo chystáno, aby se o tom lidé dozvěděli. Pak se mohli hlásit.“
Velká celonárodní studie vyšetření protilátek proti covidu-19
„První fáze probíhala od podzimu loňského roku prakticky do letošního jara 2021. Takže se lidé postupně celoplošně v naší republice mohli dát vyšetřit. Dokázali jsme, s jejich souhlasem, ta séra také uchovat i pro případné další vyšetření, pokud by to bylo potřeba,“ vysvětluje Prof. Thon.
Nejen pro ČR, ale také pro Evropu a celý ten svět v rámci pandemie v souvislosti se SARS COV-2 je naše databáze mimořádná, protože zatím to nikdo nedokázal takto kontinuálně zachytit. Takovéto studie se ve světě snadno vůbec neprovádí, protože se všichni snaží dělat studie tzv. rychlejší. Takže toto je naprosto unikátní, a to nejen pro středoevropský region, ale i pro mezinárodní komunitu. Nicméně tato dynamika přináší stále nové a zásadní informace.
A my zde máme unikátní zjištění, která vyhodnocujeme. Dynamiku rozvoje protilátek právě v situaci, kdy naše republika nebyla před tou velkou vlnou z r. 2020 přerůstající do r 2021 tím virem tolik afektována – nebyla s ním v kontaktu.
„A posléze došlo k tak silné vlně – a my jsme zachytili celou dynamiku této odpovědi, která je tak významná, že nás nyní začíná pomalu chránit v úrovni populace, když tomu pomáháme v dalším očkování. Tato data jsou samozřejmě anonymizovaná,“ uvádí Prof. Thon.
„Studie už je vedena pro celou populaci: konkrétní člověk vždy dostal výsledky pro svého praktického lékaře. Aby on mohl vyhodnotit tu individualitu pro něho samého – jakým způsobem postupovat v léčbě, jak v prevenci, tak i v aktivní prevenci – jak s očkováním, zda podávat vakcínu a v které fázi onemocnění, jak rychle… to už je informace, kterou vyhodnocuje ten konkrétní lékař s pacientem. Všichni jsou zváni. Je to významné pro celou společnost a pro ně samotné.“
Projekt je náročný ekonomicky i z hlediska prospektivity a logistického zajištění, které nejsou jednoduché provést. Při takovém množství lidí, kteří přicházejí, máte pestrost kombinací, zda covid-19 prodělali a v jaké fázi. Někteří vůbec netušili, že se s infekcí setkali, a byli překvapeni.
Vzorky z krve neobsahují chyby z rychlotestů
Vyšetření se bere z krve a je laboratorní. Není to nejisté vyšetření rychlotestem. Tak tato vyšetření kvalitními testy ukazují, že tito lidé mají pozitivní hladiny protilátek, že se s tím virem setkali a že po opětovném setkání nemusejí onemocnět nějakou těžkou formou.
A to je unikátní v české studii – kdy je to prospektivní. Ve světě se ve velkých číslech používají i samotesty, které vůbec nejsou specifické – a mohou mít zásadní chyby při laboratorním vyšetření.
„Od samého začátku jsem se snažil právě o kvalitu toho vyšetření čistě z pohledu lékaře – imunologa – a současně z pohledu laboratorního. Jako imunolog jsem byl schopen správně intepretovat a vyhodnotit výsledky testů a také jejich význam. Jak k těmto protilátkám a k jejich tvorbě dochází? Nelze to redukovat pouze na vytváření protilátek – zajímavá je komplexní imunitní odpověď,“ popisuje profesor.
Pokud se chcete objednat, je důležité přijít do té stejné laboratoře, aby člověk mohl mít kontinuitu v rámci toho, jak se to v té laboratoři fakticky vyvíjelo při možnosti záchytu tohoto onemocnění právě kvalitními laboratorními vyšetřeními.
Lidé se bojí mutací viru – pomohou protilátky i v takovém případě?
„Je třeba si uvědomit, že to je naprosto přirozená záležitost, co částice dělají v rámci svého vývoje. A náš imunitní systém na to přirozeně reaguje imunitní odpovědí. To znamená, že si vytváří paměť – a současně dokáže reagovat na to, s čím se dříve setkal. Musíme si uvědomit, že se zde jedná o mutační varianty viru, ne o nový virus!
I předchozí setkání s variantami viru bylo důležité pro náš organismus a pozitivita protilátek znamená, že proběhla celá imunitní reakce – a posléze může být daleko větší ochrana organismu, aby organismus onemocněl, co se týče závažného průběhu onemocnění a vše mohlo být zvládnuto. A k tomu všemu máme ještě podpůrnou léčbu,“ připomíná profesor.
To, že máte pozitivitu protilátek, je pro vás velmi významné. A do budoucna se může ukázat, že se setkáváte s novými variantami viru. A vy to vůbec nepoznáte. Můžeme při dalším odběru zjistit, že vaše hladiny protilátek nejenom že neklesají, ale jsou stejné a dokonce mohou i stoupnout. Což už mnohé lidi překvapilo, protože někteří tu dobu ke druhému odběru už fakticky absolvovali a jsou takto pozitivně překvapeni, že mají hladiny protilátek, které se dokonce i zvýšily.
Tím, jak vlna epidemie byla v naší zemi tak silná, máme zde na straně druhé již celou řadu lidí, kteří si skutečně vytvořili paměťovou imunitní odpověď, kdy ty protilátky jsou pro nás určitým znakem, markerem.
My nepotřebujeme vidět, zda mají nějaké super vysoké hodnoty. Pro nás je významná ta pozitivita nebo negativita těch protilátek. A tato už znamená, že ta celková imunitní reakce v člověku proběhla podle toho, v jaké síle se s tím virem setkal, případně jakým způsobem on to onemocnění přestál.
Máme mít strach z mutace viru?
„Strach ne. Odpovědnost ano,“ odpovídá Prof. Thon.
