Stále více transakcí se provádí digitálně, což znamená více plateb kreditní kartou, více online objednávek a méně plateb v hotovosti. Zatímco prodejci a podniky v mnoha zemích se tomu přizpůsobují, Peking jde ještě dál.
Komunistická strana Číny prosazuje unikátní iniciativu: občané a podniky mají přejít z hotovosti na digitální peníze.
Podle státních novin Global Times dosáhly čínské digitální transakce již více než 60 miliard jüanů, tedy téměř 10 miliard amerických dolarů.
Ve speciální zprávě tohoto týdne se blíže podíváme na čínskou digitální měnu a na některé problematické body.
Digitální jüan funguje stejně jako fyzické bankovky nebo mince. Tato měna se však liší od jiných digitálních platebních metod, jako je například PayPal. Digitální jüan nemusí být spojen s bankovním účtem uživatele, místo toho je uložen jako aplikace peněženky v mobilním telefonu uživatele. Transakce mezi dvěma lidmi probíhá pouhým dotykem jejich telefonů.
Jednoduše řečeno, tato digitální měna jsou fyzické peníze uložené v chytrých telefonech.
Digitální jüan také funguje jinak než kryptoměny. Používání kryptoměn může nabídnout určitý stupeň soukromí, protože jsou zpravidla decentralizované – to znamená, že fungují mimo kontrolu centrální autority.
Čínská digitální měna je však pravým opakem. Centralizuje moc. Digitální jüan vydává čínská centrální banka, People’s Bank of China. To umožňuje centrální bance sledovat tok digitálních peněz.
Časopis Forbes uvádí: „Digitální jüan je jednou z nejagresivnějších koncentrací ekonomické moci, jakou jsme v 21. století viděli.“
To ale není všechno.
Zdá se, že Čína má se svou digitální měnou ještě větší plány. Podle čínské státní televize CGTN má digitální jüan, známý jako RMB, „podpořit internacionalizaci čínské měny“.
Podle CGTN Peking možná tlačí na digitální jüan, aby konkuroval americkému dolaru jako měně pro mezinárodní obchod.
„V současné době je vypořádání zahraničních plateb v RMB do značné míry závislé na americkém systému SWIFT… Digitální RMB je alternativou pro zahraniční platby.“
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
