Dnes budeme hovořit o Interpolu a vlivu Číny.
Minulý týden se v Istanbulu konalo zasedání mezinárodní policejní organizace. Volby se konaly na valném shromáždění Interpolu. Protesty organizací na ochranu lidských práv, politiků a bývalých vězňů nezabránily zvolení dvou kontroverzních kandidátů.
Jedním z kandidátů je generální inspektor ministerstva vnitra Spojených arabských emirátů. Jmenuje se Ahmed Naser Al-Raisi. Je obviněn z účasti na mučení. Kvůli tomu jsou proti němu vedeny žaloby v pěti zemích. Interpol ho však zvolil 25. listopadu jako svého nového prezidenta.
Druhý kontroverzní kandidát pochází z Číny. Chu Pin-čchen je vysoce postavený bezpečnostní úředník. Je vedoucím oddělení na čínském ministerstvu veřejné bezpečnosti. Jedním z jeho hlavních úkolů je pronásledovat kritiky a politické odpůrce po celém světě. Dostal se také do čela Interpolu. Po svém zvolení získal důležitou funkci ve výkonném výboru, správní radě Interpolu.
Kritici se obávají, že se tím rozšíří vliv Číny na mezinárodní policejní organizaci a dále ji bude zneužívat k pronásledování disidentů.
Interpol má v současnosti 195 členských států a jeho sídlo je v Lyonu. Je druhou největší mezinárodní organizací po OSN. Výkonný výbor je důležitým orgánem Interpolu. Je totiž odpovědný za dohled nad prací generálního sekretariátu, který mimo jiné rozhoduje o vydávání mezinárodních žádostí o zatčení.
Chu Pin-čchen však není prvním vysoce postaveným čínským bezpečnostním úředníkem v čele Interpolu. V letech 2016 až 2018 byl jeho nadřízený Meng Chung-wej prvním čínským prezidentem Interpolu. Během Mengova působení podala Čína nejvíce žádostí (tzv. červené oznámení, jak je nazývá Interpol, Red Notices).
Pak se ale stalo něco neuvěřitelného.
Meng zmizel přes noc v říjnu 2018.
Zmizení čínského šéfa Interpolu
Interpol ani nevěděl, že jeho vlastní prezident byl zraněn, dokud Mengova manželka neinformovala policii.
Meng Chung-wej odletěl do Číny v září 2018 na příkaz Pekingu.
Z Pekingu poslal textovou zprávu své ženě Grace.
Napsal jí: Počkej na můj telefonát. O čtyři minuty později se jeho ženě na mobilu neobjevil hovor, ale emodži. Byl to neobvyklý symbol – nebyl to smajlík, ale nůž.
Tento nůž byl poslední známkou života, kterou Grace Mengová od svého manžela dostala.
O několik týdnů později ministerstvo veřejné bezpečnosti oznámilo, že tehdejší šéf Interpolu Meng Chung-wej je vyšetřován, pro podezření z korupce – věří tomu někdo?
Příběh soudce Sie Wej-tunga
V roce 2015 se bývalý soudce Nejvyššího soudu v Číně pan Sie Wej-tung dozvěděl, že policie v Číně požádala Interpol, aby jeho jméno umístil na svůj „Červený seznam“.
Interpol kontaktoval právního zástupce pana Sie sídlícího v USA a oznámil mu, že bylo jméno jeho klienta odstraněno ze seznamu. Interpol svůj krok vysvětluje tím, že za žádostí zaslanou čínskými úřady stojí „převážně politické důvody“. Více zde…
To, zda Čína v důsledku této akce ztratí tvář před světem, čínské vedení v Pekingu v tomto případě vůbec nezajímalo. V lednu 2020 byl Meng Chung-wej odsouzen ke 13 letům vězení za přijetí úplatků v hodnotě více než dvou milionů USD.
Až bude propuštěn, bude mu přes 80 let. Zda přežije život ve vězení, je další otázka.
Jeho žena Grace a dvě děti žily ve strachu, že mohou být kdykoli uneseny. Těsně před valným shromážděním Interpolu se Grace Mengová poprvé od zatčení svého manžela ukázala na kameru, když poskytla rozhovor americké tiskové agentuře AP.
Více o tom za chvíli.
Grace Mengová a čínská mocenská elita
Grace Mengová patřila k čínské mocenské elitě.
Byla stálou členkou Politické poradní konference provincie Šan-tung. Po třech letech, kdy na vlastní kůži poznala neomezenou moc a neomezenou svévoli čínského komunistického vedení, nyní označuje čínský režim za „monstrum, které pojídá své děti“. Tím je myšleno, že komunistická strana se neobává odstraňovat funkcionáře členy vlastní strany v nebezpečných bojích o moc.
Její manžel byl kdysi jako náměstek ministra veřejné bezpečnosti jedním z nejmocnějších mužů v Číně.
V roce 2016 ho Interpol zvolil svým prezidentem. Meng se tak stal prvním čínským prezidentem v historii Interpolu.
Meng Chung-wej kdysi stál hned vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Podle fotografie níže byste si mohli myslet, že Meng je blízký Siův důvěrník. Pozdější události však ukázaly opak.
Šéf Interpolu odvezl rodinu do Francie
Funkce „prezidenta Interpolu“ je především čestnou funkcí. Meng však trval na tom, že se s manželkou a dětmi přestěhuje do Lyonu.
Mít s sebou na služební cestě v zahraničí rodinu je pro lidi ze svobodných demokratických zemí zcela běžné. Pokud se však v Číně někdo snaží přivést do jiné země celou rodinu, vedení strany je okamžitě podezřívavé, protože tam dlouhá ruka Komunistické strany Číny těžko dosáhne.
V únoru 2018 mu stranický výbor ministerstva veřejné bezpečnosti nařídil, aby rodinu přivezl zpět do Číny.
Jako dlouholetý člen bezpečnostního úřadu, který se pohyboval v úzkém kruhu politických bojů, by byl Meng příliš naivní, kdyby nevěděl, že jeho rodina může být kdykoli použita jako páka proti němu.
Pouze v případě, že se jeho manželka bude nacházet v bezpečné zemi a budou jí případně svěřeny tajné informace, bude mu poskytovat reálnou ochranu, kdyby se dostal do nebezpečí.
V únoru 2018 mu stranický výbor ministerstva veřejné bezpečnosti nařídil, aby rodinu přivezl zpět do Číny. Místo aby žádosti vyhověl, snažil se stěhování rodiny oddálit.
V září 2018 byl požádán, aby odletěl do Číny na důležité jednání. Tentokrát se tomu nevyhnul, i když tušil, že by to mohla být past.
Tentokrát se „lovec disidentů“ sám stal štvancem.
Sotva přistál v Pekingu, byl zatčen. Pro čínskou komunistickou stranu není těžké unést jeho ženu a děti a odvézt je zpět do Číny. A skutečně se o to pokusili.
Sledování a pokus o únos
Grace Mengová v rozhovoru pro France24 uvedla, že se ji a její dva syny pokusili unést čínští agenti.
Pět dní po zmizení manžela jí začali volat cizí lidé, byla sledována, její auto bylo poškozeno, několikrát zazvonil alarm v jejím bytě. Dokonce i sousedé vypověděli, že mají strach.
„Udělají cokoli, neznají hranice,“ prohlašovala Grace Mengová a tvrdila, že ona a její dětí žijí ve strachu.
Během živého rozhovoru s reportérem CNN jí třikrát za sebou zazvonil mobilní telefon. Žena na druhém konci linky prozradila, že je zástupkyní čínského konzula, který jí tímto žádá, aby přestala mluvit s médii.
V této době francouzská policie rodinu přestěhovala do hotelu v Lyonu, aby ji mohla lépe chránit. Zaměstnanci čínského konzulátu ji sledovali do hotelu a požadovali, aby jim recepční předala klíč od jejího pokoje.
V roce 2019 byl Grace Mengové a jejím dětem ve Francii udělen politický azyl a od té doby se již na veřejnosti neukazovala.
Manželka opět kontaktovala média
Proč se nyní vrací na veřejnost a poskytuje rozhovor americké tiskové agentuře AP? Důvody pro to mohou být tři.
Za prvé, možná zjistila, že ačkoli zachovala manželovo tajemství a nikomu nic neřekla, na situaci jejího manžela to nic nezměnilo.
Za druhé se stále obává o bezpečnost, zejména o bezpečnost svých synů a pokud na sebe přitáhne pozornost veřejnosti slibuje si od toho určitou ochranu.
Za třetí, mohla to udělat díky nějaké významné podpoře zvenčí.
Proč byl ale její manžel Meng Chung-wej zatčen?
Podle Grace Mengové její manžel využil svého vysokého postavení k prosazování reforem v Číně a stal se obětí boje o moc v Komunistické straně Číny.
Není pochyb o tom, že Meng Chung-wej je v tomto tvrdém boji o moc poraženým. V boji mezi dvěma zájmovými skupinami uvnitř komunistické strany se stal obětí politických čistek.
Meng byl klíčovým hráčem v centru moci komunistické strany.
Čínská média ho otevřeně označují za stoupence bývalého bezpečnostního cara Čou Jung-kchanga, který byl svržen a v roce 2015 odsouzen na doživotí. V roce 2003 se Čou Jung-kchang stal šéfem ministerstva veřejné bezpečnosti. O rok později jmenoval Menga svým zástupcem.
Pro komunistickou stranu je ministerstvo veřejné bezpečnosti zbraní režimu a na Mengových rukou je také spousta krve. Během jeho působení v úřadu bylo zatčeno a pronásledováno mnoho disidentů, Ujgurů a příznivců meditační praxe Falun Gong.
Někteří mohou v jeho příběhu vidět nelítostný boj o moc, někteří „karmickou odplatu“, o které hovoří buddhisté, jiní odstrašující případ svědčící o poměrech v totalitní společnosti, kterou dnešní Čína bezesporu představuje.
O autorce reportáže:
Lea Zhou je autorkou pořadu Jak to vidí Lea. První roky svého života strávila v Tibetu, kam byla její matka vyhoštěna z Číny. V roce 1989 zažila v Pekingu potlačení studentského hnutí na náměstí Nebeského klidu, opustila Čínu a odcestovala studovat do Německa, kde žije již více než 30 let. Dnes působí jako novinářka a redaktorka různých rozhlasových a televizních stanic. Má 20letou praxi v oboru, píše pro čínská tištěná a on-line média v USA a Německu.
