Vlastimil Veselý

12. 1. 2022

Už 15. prosince 2020 předložila Evropská komise dva důležité legislativní návrhy – Digital Services Act (Zákon o digitálních službách) a Digital markets act (Zákon o digitálních trzích). V jejich důsledku hrozí, že členské státy přijdou o možnost regulovat velké sociální sítě, a tedy i bránit jim v tom, aby mazaly a blokovaly i české uživatele za legální obsah.

Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) na podobné postupy delší dobu upozorňuje. Nyní vyzývá spřízněné politiky, aby novou škodlivou legislativu pomohli zastavit.

Zajímá vás, jak se stane, že si Evropská unie přisvojí důležitou pravomoc členských zemí bez veřejné diskuse, zájmu médií i politiků? A když to vyjde najevo, ukáže se, že jde o hotovou věc, se kterou už nelze nic dělat? Teď máte možnost to sledovat v přímém přenosu.

Jde o dopad unijní legislativy o digitálních službách, která se právě projednávaná v orgánech EU, na svobodu projevu českých občanů. Bohužel se tak opět děje mimo zájem většiny našich politiků a médií, ačkoli může mít dalekosáhlé důsledky pro každého z nás.

Zákon o digitálních službách (DSA) a Zákon o digitálních trzích (DMA) vytvoří pro celou Unii jednotný soubor pravidel, která budou řešit například „šíření padělaného zboží, nenávistné projevy, kybernetické hrozby, dezinformace či omezení hospodářské soutěže“. Návrh nařízení o jednotném trhu digitálních služeb má revidovat směrnici o elektronickém obchodu s cílem „více harmonizovat“ pravidla pro internetové služby na trzích v EU.

Princip země původu, nebo cílové země?

Naprosto klíčové pro dopad DSA na svobodu projevu je to, zda se uplatní princip země původu, nebo princip cílové země. Prozatímní verze vycházejí z principu země původu, který bohužel preferuje bez výjimky i česká vláda. Znamená to, že poskytovatel služby bude podřízen regulátorovi v té zemi EU, kde je registrován.

V případě BigTech korporací jako Google či Facebook, které nejvíce omezují svobodu projevu, by se tak jednalo o regulátora irského. V případě principu cílové země by se poskytovatel služby musel řídit zákony (a v případě sporu podléhat regulátorovi) v té členské zemi, kde jsou jeho zákazníci, v případě českých zákazníků podléhat právu České republiky.

Zatímco u služeb typu e-shopů má smysl, aby pro usnadnění mezinárodního obchodu platil princip země původu, tentýž princip je krajně nebezpečný u sociálních sítí, které slouží ke sdílení uživatelského obsahu (Facebook, YouTube, Twitter a další). Znemožnilo by to totiž obranu svobody projevu na digitálních platformách, které hrají klíčovou roli veřejných fór.

Česká legislativa by pak nemohla zabránit tomu, aby například Facebook mazal a blokoval tuzemské uživatele za obsah, který je v rámci našeho právního řádu v pořádku, avšak jinde v EU může být trestný.

Může jít třeba o kontroverzní a vágně definovanou hate speech nebo o označování názorů na Green Deal, masovou migraci či povinné očkování za dezinformaci (což se masově děje).

Pozice české vlády

Koncem listopadu 2021 se SOSP dozvěděla, že sněmovní Výbor pro evropské záležitosti (už 17. února 2021) „vzal na vědomí rámcovou pozici vlády“ a senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie (už 17. března 2021) iniciativu „přivítal“.

Česká republika „podporuje, aby s příchodem nařízení pozbyly platnosti národní právní nástroje přijaté v některých členských státech, zejména pokud jejich účelem bylo nastavení výrazně odlišných pravidel od zbytku vnitřního trhu“.

ČR také plně podporuje úsilí o posílení principu země původu, který je „příznivější pro expanzi domácích společností na přeshraniční trhy“.

Oproti tomu Maďarsko a Polsko nezastávají princip země původu, protože obě země připravují vlastní legislativu na regulaci sociálních sítí, a ta by se stala při obraně před jejich cenzurou neúčinná.

Narozdíl od české pozice chtějí Poláci jasně vymezit rovnováhu mezi odstraňováním nelegálního obsahu a svobodou projevu a informací a více zapojit členské státy, kde jsou usazeni příjemci služeb.

Podobně zní prohlášení Maďarska, které klade důraz na důležitost ochrany svobody projevu a potřebu posílit ochranu práv spotřebitelů. Nepřímo tak rovněž zpochybňuje princip země původu uplatňovaný na všechny platformy.

SOSP o situaci okamžitě informovala zástupce politických stran, kteří s námi loni nejvíce spolupracovali a kteří mají možnost v nové sněmovně i Evropském parlamentu (EP) zasáhnout. 17. ledna se má o DSA hlasovat na plénu EP a z rozložení sil je vysoce pravděpodobné, že současná podoba projde do dalšího jednání.

Kompletní stanovisko SOSP k DSA zveřejníme na webových stránkách www.sosp.cz.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Jak jste to dokázali? Modlili jsme se. Nejoblíbenější světový vůdce o vítězství nad gangy
Jak jste to dokázali? Modlili jsme se. Nejoblíbenější světový vůdce o vítězství nad gangy

Tucker Carlson v rozhovoru s Nayibem Bukelem konstatuje, že pokud se malá a chudá země jako Salvador dokázala bez mezinárodní pomoci zbavit násilí a organizovaného zločinu, dokáže to i každý jiný stát.

Fotografie Mléčné dráhy roku 2024 přináší ty nejoslnivější fotografie naší galaxie – každý snímek má příběh k vyprávění
Fotografie Mléčné dráhy roku 2024 přináší ty nejoslnivější fotografie naší galaxie – každý snímek má příběh k vyprávění

Nejlepší snímky Mléčné dráhy pořízené po celém světě.

Indické volby jsou vítězstvím, vítězstvím a zase vítězstvím na celé čáře
Indické volby jsou vítězstvím, vítězstvím a zase vítězstvím na celé čáře

Dlouholeté klišé říká, že každé tvrzení o Indii je pravdivé, ale stejně tak je pravdivý i opak.

Fanoušci cestující do Německa na Euro by měli počítat se zdržením na hranicích
Fanoušci cestující do Německa na Euro by měli počítat se zdržením na hranicích

Čeští fanoušci by měli počítat se zdržením kvůli přísnějším kontrolám německé policie na hranicích - na dálnicích, silnicích i ve vlacích.

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla česká vláda zaplatit 52 miliard, oznámil Fiala
Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla česká vláda zaplatit 52 miliard, oznámil Fiala

Vláda dnes udělala další krok k jejich nákupu, rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s dalšími evropskými zeměmi v čele s Německem.