V Bruselu se ve středu odehrálo ostře sledované jednání Rady NATO – Rusko. Hlavní téma bylo jediné: napjatá situace kolem Ukrajiny a dopady na evropskou bezpečnost. Slovy generálního tajemníka Aliance, který odpoledne vystoupil na tiskové konferenci s prohlášením, NATO volá po deeskalaci a žádá, aby Rusko přestalo s agresivním chováním vůči spojencům a partnerským zemím. Spojenci také navrhli Moskvě sérii dalších jednání. K tématu se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová a náměstek Jan Havránek, který ji momentálně zastupuje ve francouzském Brestu na zasedání evropských šéfů obrany.
V centrále NATO v Bruselu se zasedání Rady NATO – Rusko konalo za účasti třicítky velvyslanců členských států včetně České republiky. Rusko zastupoval náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško. Společné jednání se konalo poprvé po více než dvou letech.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg přesto ocenil, že se k jednání povedlo přivést oba aktéry. „Je to příležitost k dialogu v kritickém okamžiku pro evropskou bezpečnost. Pokud je napětí vysoké, je o to důležitější si sednout k jednomu stolu a řešit naše obavy,“ sdělil šéf NATO těsně před setkáním.
Vztahy jsou nejhorší od dob studené války
Podle náměstka ministryně obrany Jana Havránka jsou vztahy spojenců s Ruskem nejhorší od dob studené války. „Rostoucímu agresivnímu chování Ruska vůči Ukrajině, našemu partnerovi, a hromadění vojenských sil na ukrajinských hranicích nemůžeme pouze přihlížet. Bezpečnost Ukrajiny je přímo propojena s bezpečností celé Evropy,“ prohlásil náměstek Havránek.
Zatímco Aliance chce možnému konfliktu zabránit, Moskva požaduje záruky jako například, že se Ukrajina ani další postsovětské státy nikdy nestanou členy NATO a Aliance upustí od vojenských aktivit na východě Evropy.
Podle Jana Havránka NATO seznam požadavků ze strany Ruska odmítá. „Společně podporujeme právo všech zemí rozhodovat o své budoucnosti a o zahraniční politice bez vnějšího vměšování,“ sdělil. Aliance podle něj nebude dělat kompromisy, pokud jde o právo suverénního státu vybrat si, k jaké obranné alianci se přidá. „O vztahu mezi Aliancí a Ukrajinou má rozhodovat pouze Ukrajina a třicet spojenců NATO,“ zdůraznil.
NATO podle Stoltenberga nadále podporuje svou politiku otevřených dveří, kdy všechny země mají možnost zvolit si svoji vlastní cestu. Včerejší zasedání podle něj mohlo představovat úvodní krok k sérii dalších společných jednání: „Spojenci v NATO jsou připraveni znovu se setkat s Ruskem, aby vedli podrobnější diskuse, předložili konkrétní návrhy a usilovali o konstruktivní výsledky.“ Generální tajemník upřesnil, že spojenci by zejména rádi diskutovali o konkrétních způsobech, jak zvýšit transparentnost vojenských cvičení, předcházet nebezpečným vojenským incidentů či omezit kyberhrozby.
„NATO dalo na schůzce jasně najevo, že jsme připraveni naplánovat sérii jednání, která se budou zabývat širokou škálou různých témat, včetně omezení použití raket v Evropě a kontroly zbrojení,“ doplnil po jednání Jens Stoltenberg. Rusko s návrhem nevyjádřilo souhlas, ale ani ho neodmítlo. Moskva si vzala čas na rozmyšlenou.
Ministryně obrany: Jako Česká republika jsme připraveni pomoci
K výsledku se vyjádřila také ministryně obrany Jana Černochová, podle níž Česká republika situaci dlouhodobě sleduje a veškeré kroky koordinuje se spojenci a partnery: „Věřím, že diplomatická jednání povedou k deeskalaci současné situace na hranicích Ukrajiny. Chceme mírový a korektní vztah s Ruskem,“ uvedla s tím, že spojenci musejí být připraveni na všechny možnosti včetně ozbrojeného konfliktu. „V každém případě jsme připraveni jako Česká republika pomoci,“ zdůraznila.
Zdroj: army.cz
