Požehnání za cudnost: Příběhy z historie a současnosti

Starý čínský aforismus říká, že chlípnost, chtíč nebo smyslnost jsou nejhorší hřích. Jak se říká, na počátku každého skutku je myšlenka. A tedy i pouhá jedna myšlenka může vést ctnostné muže a ženy, aby si začali vytvářet nejrůznějším představy, které je mohou později motivovat k činům.

Podle učení buddhismu může vést chlípné chování k nahromadění karmy (neboli hříchů), což následně vytvoří v životě člověka různá neštěstí. Naproti tomu ctnostné chování přináší do života lidí štěstí.

Aby se mohl muž nebo žena stát ctnostným, musí znát, co to jsou ctnosti, mít vůli se jimi řídit a naučit se ovládat svoji mysl. Tomu se říká ovládání těla a mysli, a k tomu slouží mnohá cvičení a meditace známá po tisíciletí, která pomáhají člověku stát se pánem své mysli a dosáhnout sebekontroly. Tedy bodu, kdy duše ovládá mysl a tělo, a nikoliv tělo a mysl ovládají vědomí člověka.

Socha císaře Wen-čchanga Wanga ve městě Taoyuan na Tchaj-wanu. (Strive172/CC BY-SA 3.0)

Významný čínský mudrc Lao-c’ řekl: „Ten, kdo zná druhé, je chytrý. Ten, kdo zná sám sebe, je moudrý. Ten, který přemáhá druhé, je silný. Ten, kdo přemáhá sám sebe, je mocný.“

Císař Wen-čchang Wang, který žil ve třístém století našeho letopočtu, byl známý tím, že se řídil učením taoismu. Věřil, že činy a myšlenky každého člověka na zemi pozorují nebeské bytosti, které jeho činy po zásluze hodnotí a odměňují nebo trestají.

„Nebesa trestají zhýralce s největší naléhavostí. Lidé se toho nebojí, protože žijí v nevědomosti a nejsou schopni rozeznávat souvislosti [mezi příčinou a následkem]. Pokud se však člověk oddává nemravnostem, kdykoli ho může postihnout neštěstí,“ varoval císař Wen-čchang své pokolení a budoucí generace.

Proč by ale měly být sebekontrola, morální závazky nebo snaha o ctnostné chování lepší, než se řídit náhlými impulzy mysli, život bez zábran a bez potřeby rozdělovat činy na dobré a špatné?

Když celá společnost postaví fyzické touhy nad charakterové ctnosti, možná začne člověk hledat štěstí v hromadění věcí a naplňování fyzických tužeb. Ve společnosti se rozšíří pornografie, protože lidé budou hledat prostor pro naplnění svých tužeb, a mezilidské vztahy se budou stále méně řídit etickými principy, které se stanou překážkou pro chtíč a smyslnost.

Jeden běžný člověk, dnešní následovník starých mravů, který věří v to, že ctnosti přinášejí člověku do života štěstí, napsal: „Je opravdu žalostné vidět, co dnes ovlivňuje mladé generace, a jak mnoho lidí kvůli své posedlosti penězi a ženami ztrácí své postavení, ničí si pověst a život.“

Vzpomíná také na učení čínského mudrce Konfucia, který prohlásil, že gentleman musí být opatrný ve třech oblastech a jednou z těchto tří oblastí je právě otázka chtíče neboli smyslnosti.

„Když je člověk mladý a jeho krev a duch se ještě neusadily, musí se mít na pozoru, aby nepropadl chtíči,“ radil Konfucius a připomínal dívkám a chlapcům, aby si „vážili ctností více než svého těla“. Tím měl pravděpodobně na mysli, aby morální hodnoty jako jsou věrnost, manželství a ctnost nadřadili nad fyzické tužby.

Ve staré Číně, ve staré Evropě, ale i dnes se k sobě někteří lidé chovají s upřímnou úctou a zdvořilostí. Zvláště přísní na sebe byli staří Číňané (samozřejmě ne úplně všichni), pokud šlo o vzájemné vztahy mezi muži a ženami.

Následující příběhy, které budeme postupně vydávat, jsou několika příklady snah lidí o ctnostné chování:

Příběh císaře Žen-cunga z dynastie Sung

Moudrá rada pro mladou vdovu

Jak si Fej Šu udržel charakter a nabídl pomoc

Příčina a následek, vše, co uděláme, je zaznamenáno v podsvětí

Odměna úřadem za odmítnutí nevěry

Příběh ctnosti z moderní Číny

Článek byl sepsán na základě článku autora Čching-čou.