Dvě osoby, u nichž se příznaky covidu-19 projevovaly dlouho po typickém časovém rámci onemocnění, hlásily téměř úplné uzdravení po denním užívání volně prodejných antihistaminik.
Antihistaminika, léky běžně používané k léčbě alergií, chřipky a nachlazení, užívali tito lidé k léčbě tzv. dlouhého covidu, známého také jako postakutní následky infekce SARS-CoV-2 (PASC), což je stav, který postihuje miliony lidí na celém světě a nemá žádný stanovený léčebný postup.
„PASC je vznikající celosvětovou zdravotní krizí, jejíž prevalence se odhaduje na 30 %. PASC je často bolestivý, vysilující a narušuje každodenní fungování. Podle [amerického] Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se u dvou třetin pacientů hospitalizovaných se SARS-CoV-2 vyvine PASC do 6 měsíců po infekci,“ uvádí studie zveřejněná na serveru ScienceDirect.
Studie popisuje případy dvou žen, u nichž je dlouhý covid běžnější než u mužů.
U pacientky č. 1, bělošky ve věku 40 let, která se pravděpodobně nakazila covidem-19 v lednu 2020, se do 72 hodin od nákazy objevila „hluboká únava, malátnost a bolesti hlavy“. Následně se u ní začaly objevovat vyrážky, bolesti na hrudi, noční pocení, suchý kašel, zatemnění mozku atd.
V červnu pacientka č. 1 snědla sýr, který vyvolal alergii. V důsledku toho perorálně užila 50 miligramů (mg) difenhydraminu HCl, volně prodejných protilátek proti histaminu.
„Následující ráno zaznamenala výraznou úlevu od únavy a zlepšení schopnosti soustředění. Dalších 72 hodin neužívala žádné další protilátky proti histaminu s tím, že se u ní únava a kognitivní příznaky znovu objevily,“ uvádí se ve zprávě.
O šest měsíců později začala denně užívat 25 mg hydroxyzin pamoátu, dalšího antihistaminika. U pacientky došlo k částečnému vymizení příznaků. Když byla dávka zvýšena na 50 mg, došlo u ní k téměř úplnému vymizení příznaků, jako je zatemnění mysli, únava a bolest na hrudi.
V tomto režimu setrvala více než devět měsíců a hlásila výrazný pokles modřin, vyrážek a bolestí hlavy. Nyní se vrátila do práce, provádí nenáročná cvičení a uvádí, že dosáhla zhruba 90 % svého fungování před zahájením léčby PASC.
U pacientky č. 2, další bělošky zaměstnané jako učitelka, se 48 hodin po kontaktu s virem objevily bolesti těla a kašel. Během několika následujících měsíců se u ní objevila zimnice, bolesti na hrudi při vdechování, bolesti kloubů, dušnost, nespavost, porucha chuti, bolesti břicha a oboustranná akrocyanóza rukou. Začala užívat dětský aspirin a po devíti měsících zaznamenala ústup některých příznaků.
Třináct měsíců po nakažení covidem-19 začala pacientka č. 2 užívat antihistaminikum fexofenadin.
„Následujícího rána zaznamenala vymizení zatemněné mysli a únavy. Pokračovala proto v každodenním užívání difenhydraminu, načež zaznamenala výrazné zlepšení zatemněné mysli, únavy a bolesti břicha a zmírnění anosmie (ztráta čichu) a dysgeuzie (porucha chuti),“ uvádí se ve zprávě.
V době, kdy byla studie zveřejněna, pacientka stále užívala antihistaminika a dosáhla 95procentního fungování jako před nakažením se covidem.
Autory článku jsou dvě vědecké zdravotní sestry z University of California-Irvine (UCI). Většina pacientů, které obě výzkumnice oslovily, jim sdělili, že jim zdravotníci obvykle nikdy nedoporučili nic, co by jim pomohlo vypořádat se s jejich stavem, uvedla Melissa Pintová, jedna z autorek studie.
„V současné době neexistuje žádný lék na PASC, pouze léčba symptomů. Zkouší se řada možností, přičemž jednou z nich jsou antihistaminika. Možnost, že by snadno dostupný, volně prodejný lék mohl zmírnit některé příznaky PASC, by měla poskytnout naději přibližně 54 milionům lidí na celém světě, kteří trpí potížemi po celé měsíce nebo dokonce roky,“ uvedla Pintová.
