Nedávno psal lesník ve výslužbě, pan Ješátko, výzvu paní ministryni životního prostředí k zastavení odstřelu březích laní. Nezasvěcený člověk se zhrozí a nerozumí dobře této situaci a pravidlům lovu.
Opravdu se březí laně mohou střílet? A kdy ne?
Českomoravská myslivecká jednota vysvětluje:
Březí laně se střílely odjakživa. Jsou dány doby hájení u zvěře, dána zákonem je stanovená doba lovu a doba hájení.
U spárkaté zvěře doba lovu byl vždy z podzimu – zhruba od července, srpna do konce roku, až do 15. ledna. Konkrétně u srnčí a jelení zvěře je to tak, vše se odvíjí od toho, jak probíhá životní cyklus.
U jelení zvěře doba říje a oplodňování je zhruba od poloviny září do poloviny října. Laň je plná neboli březí 8 a půl měsíce – přes zimu. Mláďata se rodí od poloviny května do poloviny června.
Když vezmete, že odjakživa doba lovu byla do konce roku – 31. prosince, laň byla oplodněná v září, v říjnu – takže když se lovila v prosinci, tak v podstatě už tři měsíce byla březí. Plod v ní už byl.
V podstatě, když byl lov prováděn v prosinci, tak v té době laň je „plná“. Celou dobu se jelení zvěř směla lovit – bylo dáno, že se smí lovit do 15. ledna.
Takže myslivec nestřílí jen na to, co má paroží?
Ne. Je potřeba udržet určitou věkovou strukturu a pohlavní strukturu. To jsou dané vědecké podklady, které nám říkají o chovu, pokud je řádně veden, kolik má být samců, samic, mláďat. Každý rok, podle přírůstku, který je, pak se stanovuje, jaký bude odlov.
Vzhledem k tomu, aby se zachovaly minimální stavy, kdy ta zvěř byla schopná se rozmnožovat a fungovat na tom území, které obývá. Další věcí je, aby vysoká zvěř nezpůsobila nadměrné škody v lese. A tohle vše skloubit dohromady.
Přišla doba kůrovcová. Změnila se skladba porostů, lesy atd., zvláště na Vysočině, začaly se sázet stromky. A zjistilo se samozřejmě, že ta zvěř na to reaguje. Spásá omladky, to má ráda. To bylo vždycky tak.
Proto je třeba, aby té zvěře nebyl nadměrný počet, aby nedocházelo ke škodám, ale nějaké škody vždycky jsou. Lesníci s nimi počítají.
Takže do 15. ledna se smělo lovit, a když přišla kůrovcová doba, a přišlo se na to, že ta jelení zvěř na to reaguje a nadměrně škodí, tak byla vydaná změna vyhlášky, kterou se určuje doba lovu, a tam bylo stanoveno, že na dobu přechodnou – tj. od 1. ledna 2020 do 31. března 2025 se změní doba lovu, jak samic, tak samců, a prodlužuje se do 31. ledna.
Tedy o 15 dnů.
A platí to již od toho roku 2020. Není to tedy nějak katastrofální.
A pokud chov probíhá tak jak má – jsou dané zásady, kdy je potřeba zvěř, ty laně, lovit. V době, když ten plod ještě není až tak vyvinutý.
To jest, každý myslivec se snaží od začátku podzimu ulovit větší množství zvířat, aby do konce lovu nezbývalo moc, vzhledem k této skutečnosti. Takže jestliže byla prodloužena doba lovu o 15 dní, tak to neznamená, že myslivec musí lovit až do konce ledna.
Ta možnost tady je – ale nemusí. Mohou nastat případy, že se objeví nemocná laň, a aby se mohla odlovit, tak dříve se muselo žádat orgán státní správy o povolení. Dnes ta možnost je – ale žádný myslivecký hospodář tohle nedělá.
Vyhlášku stanovuje ministerstvo zemědělství. A samozřejmě, než se něco ustanoví, se k legislativě všichni vyjadřují, i ochránci přírody do toho mluví. A tam to prošlo.
Z toho vyplývá, že když laň je březí 8 a půl měsíce – jde o větší část roku. Zbývající 4 měsíce už může mít při sobě narozené koloušky. V květnu nebo červnu se rodí mláďata. Takže je opravdu těžké dobře vybrat období, kdy může být ulovena.
