Deutsche Bank ve svém úterním sdělení varovala klienty, že na obzoru je „velká recese“ .
Banka se sídlem ve Frankfurtu vydala toto důrazné varování ve zprávě nazvané „Proč bude nadcházející recese horší, než se očekávalo“, v níž upozornila, že americký Federální rezervní systém musí jednat rychleji a agresivněji, aby zabránil dlouhodobému poškození ekonomiky.
„Dočkáme se velké recese,“ napsali ekonomové Deutsche Bank a poznamenali, že „existují dobré důvody očekávat, že inflace bude svou výší nadále překvapovat a svou vytrvalostí zůstane vysoko nad politickými cíli“.
„Považujeme proto za vysoce pravděpodobné, že Fed bude muset šlápnout na brzdu ještě důrazněji a bude zapotřebí hlubší recese, aby došlo ke zkrocení inflace,“ pokračovali.
Ekonomové předpokládají, že recese začne koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024.
„Stručně řečeno, pohroma inflace se vrátila a zůstane zde s námi. I když jsme nyní možná viděli vrchol, bude trvat dlouho, než ustoupí zpět na přijatelnou úroveň blízkou dvouprocentnímu cíli Fedu,“ pokračovali zástupci banky s tím, že centrální banka pravděpodobně výrazně zvýší úrokové sazby, což následně poškodí ekonomiku.
Ekonomové uvedli, že vidí, že Fed bude muset zvýšit sazbu federálních fondů na 5 až 6 %, aby dostal inflaci pod kontrolu. V současné době se sazba federálních fondů pohybuje na úrovni 0,25 až 0,5 %.
„Z hlediska společnosti se zpřísňování měnové politiky týká nás všech; a je velmi lákavé zaujmout pomalý přístup v naději, že americkou ekonomiku lze jemně vysadit na udržitelnou cestu. To se však nestane.”
Podle banky přispívá k raketovému růstu inflace řada faktorů, včetně rostoucích nákladů, spotřebitelské poptávky, napjatého trhu práce a narušení dodavatelského řetězce. Mezitím probíhající rusko-ukrajinský konflikt situaci dále zhoršuje, uvedla banka.
Chmurný výhled společnosti poskytující finanční služby přichází poté, co ekonom Nouriel Roubini varoval, že vyspělé ekonomiky a rozvíjející se trhy čelí „rostoucí stagflační bouři“, kdy rostoucí inflace probíhá současně s rostoucí nezaměstnaností.
Roubini, profesor ekonomie a mezinárodního obchodu na Stern School of Business na New York University, podobně jako Deutsche Bank poukázal na několik událostí, které vedly k současnému propadu ekonomiky, mezi něž patří také narušené globální dodavatelské řetězce, omezená nabídka pracovních sil a „speciální vojenská operace“ ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.
„Existuje mnoho důvodů k obavám, že dnešní stagflační podmínky budou i nadále charakterizovat globální ekonomiku, což povede k vyšší inflaci, nižšímu růstu a možná i recesi v mnoha ekonomikách,“ napsal.
Přestože se Deutsche Bank připravuje na velkou recesi, ekonomové poznamenali, že podle nich se ekonomika do poloviny roku 2024 opět zvedne, protože Fed změní kurz.
Přeloženo z původního článku newyorské redakce. Překlad byl redakčně zkrácen. (jas)
