Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck 1. května prohlásil, že země udělala ve snižování závislosti na ruských fosilních palivech pokrok a očekává, že do konce léta bude zcela nezávislá na dovozu ruské ropy.
Ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu na Twitteru uvedlo, že tento cíl byl „realistický“, a zároveň poznamenalo, že Německo od začátku roku snížilo podíl ruského importu u ropy na 12 %, na 8 % u uhlí a u zemního plynu na 35 %.
„Všechny tyto kroky, které podnikáme, vyžadují obrovské společné úsilí všech aktérů a nesou s sebou také náklady, které pocítí ekonomika i spotřebitelé,“ uvedl Habeck v prohlášení. „Jsou však nezbytné, pokud se již dále nechceme nechat Ruskem vydírat.“
Německu se podařilo v relativně krátké době přesměrovat odběr ropy a uhlí z jiných zemí, a „úplná nezávislost na dovozu ruské ropy do konce léta je tedy reálná,“ uvedlo Habeckovo ministerstvo.
Německo, největší evropská ekonomika, je v souvislosti s omezením energetické závislosti na Rusku pod rostoucím tlakem Ukrajiny a dalších zemí.
Ceny energií v této evropské zemi, která donedávna nakupovala z Ruska přibližně 25 % ropy a 40 % plynu, vzrostly téměř o 40 %, takže představitelé země se zdráhají tento dovoz omezit.
Podíl dovozu zemního plynu z Ruska se od invaze na Ukrajinu snížil na 35 % částečně díky zvýšeným odběrům z Norska a Nizozemska.
Dle názoru německé centrální banky by úplné odříznutí země od ruské ropy mohlo mít ekonomické důsledky v podobě vyšší inflace a poklesu hospodářského výkonu země o zhruba 5 %.
Kritici ozbrojeného konfliktu však namítají, že lukrativní platby za fosilní zdroje slouží k další podpoře invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.
V současné době platí země EU Rusku za ropu a zemní plyn 850 milionů dolarů denně.
Průzkum institutu Ifo zveřejněný 2. května však ukázal, že navzdory ekonomickým rizikům, která válka na Ukrajině představuje, se o své přežití obává méně německých firem než před ní.
Podle institutu cítí ohrožení své existence 7,1 % z téměř 8 500 dotázaných společností, což je téměř polovina oproti předchozímu průzkumu z ledna, kdy tomu tak bylo u 13,7 % firem.
Dalším úsilím Německa pro snížení ruského dovozu je urychlení plánované výstavby terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). To ale dle Habecka vyžaduje „obrovské společné úsilí“, které s sebou přinese i „náklady, které pocítí ekonomika i spotřebitelé“.
Evropská unie nyní zvažuje uvalení embarga na ruskou ropu v rámci šestého balíčku sankcí proti této zemi.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis minulý týden pro The Times of London sdělil, že státy EU zvažují „určitou formu ropného embarga“, ale že je třeba ho provést „způsobem, který maximalizuje tlak na Rusko a zároveň minimalizuje dopady na nás samotné“.
Ruský energetický gigant Gazprom zastavil 26. dubna dodávky plynu do Polska a Bulharska poté, co obě země odmítly realizovat platbu v rublech.
Společnost se sídlem v Petrohradě uvedla, že „platby za plyn dodaný od 1. dubna musí být provedeny v rublech“, jak nařídil Putin, a že obě země o tom byly „včas informovány“.
Překlad původního článku: J. S.
