Knihy nás provázejí již stovky let. Už od středověku si lidé do svých knih rádi vlepovali umělecky zpracované štítky, případně do nich razítkem tiskli svá jména a rody, aby bylo znát, kdo je vlastníkem publikace. Ex libris náleží k tradiční kultuře, která může zvyšovat hodnotu knihy a pro sběratele může být úplným pokladem.
Spolu s návratem k budování rodinných knihoven nad knižními značkami opět uvažuje stále více Čechů – ať už kvůli katalogizaci titulů nebo větší šanci, že se knihy neztratí při půjčování. Nemalým podnětem se může stát i to, že ex libris je stylové.
Co by měla ex libris obsahovat? A jaký má ex libris vliv na cenu knihy?
Jak upozorňuje Pavel Pekař, jeden ze spoluzakladatelů moderního antikvariátu Knihobot, občas je právě ex libris zbytečnou bariérou v prodeji.
Knižní značky ale nejsou nic neobvyklého ani dnes – a možností, jak vyrobit vlastní knižní značku, je spousta a zvládne je každý.
Ukažte nám ex libris a my vám řekneme, komu kniha doopravdy patří
Dějiny označování knih začínají už ve středověku. Ex libris využívali jak učenci, tak panovníci, kteří pomocí dobových razítek, vpisků, reliéfů a vlepených štítků do knih navždy zvěčnili svá jména i zdobné rodové erby.
Za zpracováním ex libris navíc často stáli velcí výtvarníci, díky jejichž návrhům se z knižních značek stávala samostatná umělecká díla, která jsou dodnes centrem zájmu mnoha sběratelů. Mezi cennými kusy tak najdete například návrhy od významných umělců, jakými byli Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Josef Mánes nebo Albrecht Dürer. Tvorbě ex libris se však ve velkém věnují i současní umělci.
Co má obsahovat vlastní ex libris
Knižní značky rozhodně nepatří jen do vysokých uměleckých sfér, vlastní ex libris může mít každý milovník knih. Ani k tomu nepotřebuje zvláštní výtvarné schopnosti. Ve značce by nikdy nemělo chybět spojení „Ex libris“, případně „Z knihovny…“ nebo „Tato kniha patří…“, a jméno majitele. Použití dalších grafických prvků je čistě individuální a záleží na kreativitě a potřebách majitele knížky, případně grafika.
Máte estetické cítění a baví vás grafika?
Svoje ex libris můžete navrhnout sami. Knížku lze označit třeba pouze i vlastní vpiskou, stejně tak si ale návrh můžete připravit v jakémkoliv grafickém programu a poté do knížky vlepit jako samostatný štítek nebo si podle něj nechat vyrobit razítko.
Poměrně citlivé vůči knize a zároveň výrazné je ex libris pomocí slepotiskových kleští, které na stránce vytvoří „prostorové razítko“, jaké znáte například z diplomů nebo certifikátů.
Některá ex libris mají vynechán prostor pro zápis inventárního čísla titulu – mnozí majitelé takto počítají velikost svých knihoven. Fajnšmekři si navíc jednotlivé značky mohou číslovat a mít tak přesný přehled, kolik knih mají v knihovně.
Kam ex libris umístit
Standardně se umisťuje na předsádku, a to buď na takzvanou druhou stranu obálky, tedy na vnitřní desky knihy na titulní straně, anebo na „první list“ knihy. Občas je možné setkat se s přítomností ex libris v horní nebo spodní části titulní strany díla.
Knižní značka a hodnota jmen umělce nebo majitele
Pokud kniha obsahuje ex libris od významného umělce, je logické, že její celková hodnota bude mnohonásobně větší než bez něj. Podobně mohou zaujmout také slavná jména, kterým kniha původně patřila.
Na druhou stranu běžné štítky se jménem vlastníka mohou například při prodeji v antikvariátu uškodit. Pokud se tedy nehodláte stát slavnými (anebo jimi už nejste), zvažte, zda svým ex libris knihu spíše neznehodnotíte.
„Obecně vzato platí, že kniha je vždy nejlépe prodejná v naprosto původním stavu. I dobře míněné vylepšení v podobě ex libris tedy může snižovat její hodnotu při prodeji, zejména pokud se nejedná o tak výjimečný titul, že jeho stav nehraje roli,“ uvádí Pavel Pekař.
„Jedinou výjimkou jsou profesionální ex libris od známých umělců s jejich podpisem. Ty mají pak sběratelskou hodnotu samy o sobě a na titulu již tolik nezáleží,“ zakončuje Pavel Pekař.
Zdroj: TZ FYI Prague
