Paní Františka Procházková měla zakoupenou vstupenku na vánoční koncert v Městském divadle v Brně. Z policejního záznamu, který jsem dostal k nahlédnutí, vyplývá, že zaměstnankyně divadla ji na koncert nevpustily a přivolaly na ni policii. Důvodem bylo to, že nepředložila uvaděčkám potvrzení o očkování.
Paní Procházková uvaděčky dle policejního záznamu upozornila, že jednají protizákonně a porušují její základní práva. Podle její výpovědi, kterou sdělila deníku The Epoch Times jí potom uvaděčky dokonce začaly fyzicky omezovat a „zavolali na ni policii“.
Policisté, kteří přijeli ji násilím vyvedli z divadla, dle výpovědi šedesátiletou paní doslova „odtrhli“ od dveří, za které se pevně držela a odvedli ji na policejní stanici. Jak sama říká, dodnes má z události psychické následky a chce o tom veřejně mluvit, aby veřejnost nezapomněla na to, co se během „koronavirové krize“ odehrávalo, a vzala si z toho poučení. Více zde…
Událost se stala 22. prosince 2021. O několik měsíců později rozhodl Nejvyšší správní soud o tom, že vládní nařízení, které hygiena a zaměstnanci divadla vynucovali, bylo protizákonné. Více zde…
Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí 22. dubna 2022 a já jsem následně oslovil Městské divadlo Brno s žádostí o jejich komentář ke vzniklé situaci.
Divadlo nabídlo paní Procházkové vrácení peněz za vstupenku již při vánočním představení a nabízejí vrácení peněz i dnes. Vedení divadla však deníku The Epoch Times sdělilo, že „nenese, ani nemůže nést odpovědnost za nařízená opatření vlády ČR v období covidové krize, která byla později, po několika měsících, Nejvyšším správním soudem zrušena“.
Podle divadla musí paní Procházková a další lidé „omluvu za situaci způsobenou ve společnosti všemi těmi soudně zrušenými vládními nařízeními je třeba požadovat po tom, kdo tato nařízení vydal“.
„Případný nárok na náhradu jiné újmy, kterou paní Procházková pociťuje, je proto třeba dle platných předpisů uplatňovat vůči státu,“ uvádí vedení divadla.
V budoucnosti bude vedení divadla stejným způsobem následovat vládní nařízení, dokud je Nejvyšší správní soud nezruší a divadlo ani v budoucnosti nebude zodpovědné za protizákonnost takových nařízení.
Kdo „vyhrotil“ situaci
Vedení městského divadla deníku Epoch Times také sdělilo, že „naše divadlo spolu s celou Asociací profesionálních divadel ČR po celou dobu covidové krize usilovalo o to, aby naši diváci mohli chodit do divadel bez omezení“.
„Podotýkám, že dodržování vládou nařízených opatření bylo i u nás v divadle kontrolováno orgány státní správy – orgány hygieny a nedodržování bylo sankcionováno pokutami,“ sdělil Epoch Times ředitel divadla Stanislav Moša. „Věřte, že někteří naši diváci dokonce zasílali na orgány hygieny podněty, že jsme podle nich v tomto směru nebyli dostatečně důkladní.“
Orgány hygieny podle ředitele divadla dokonce „chodily do našeho divadla na kontrolu i jako běžní návštěvníci“.
Do takto napjaté přišla do divadla uvědomělá občanka paní Procházková, znalá svých práv, Ústavy a zákonů České republiky, a jak se později ukázalo narazila na personál a policisty, kteří zákony neznají a kteří překračovali své pravomoci, když vynucovali dodržování nařízení vlády, které bylo protizákonné.
„Uznávám, že žádná z uvaděček nepoužila hrubý výraz, ale hrubé zacházení ano,“ sdělila paní Procházková Epoch Times. „Dvě mne neustále velmi nepříjemně chytaly za paže a tahaly mne za ně, že to bylo nejen nepříjemné, ale i bolestivé. Třetí do mne několikrát tlačila břichem a opravdu to působilo, jako by mne odsunoval buldozer. Navíc mne i nejbližší diváky rušily neustále hlasitým projevem, až je nakonec diváci napomínali, aby byly zticha.“
Divadlo uvádí, že divačce při návštěvě divadla „slušně vysvětlovali, že ji nemůžeme vpustit do hlediště, když neprokáže splnění nařízených podmínek, a nabízeli jsme jí, že jí zaplacené vstupné vrátíme, avšak paní Procházková bohužel situaci vyhrotila do krajnosti,“ napsalo divadlo na náš dotaz.
„Jak si dovolují říci, že jsem situaci vyhrotila do krajnosti? Já jsem tam stála tiše s úmyslem si třeba i ve stoje poslechnout koncert, i když jsem měla zaplacené krásné místo k sezení,“ reaguje paní Procházková. „Ale uvaděčky na mě poštvali policii, jako kdybych byla nebezpečný zločinec. A ještě si dovolili natáčet na video jak mě policisté zatýkají!“
Kdo tedy „vyhrotil situaci“? Byla to paní Procházková, která vyžadovala dodržování Ústavy a jednala v souladu s právem? Nebo situaci vyhrotila vláda, která vydávala nezákonná nařízení, hygiena, která vytvářela na divadlo nátlak, uvaděčky, které paní Procházkovou fyzicky omezovaly nebo policie, která ji násilím „vytáhla“ z divadla?
Právní pohled
JUDr. Tomáš Nielsen na žádost Epoch Times komentoval situaci z právního hlediska. Podle Nielsena jsou vládou (hygienou) vydaná opatření zákonná do okamžiku, než jejich nezákonnost vysloví příslušný soud a ten, „kdo postupuje v souladu s aktuálním mimořádným opatřením, formálně postupuje v souladu s právem“ a nejedná tedy protiprávně.
Divadlo tedy paradoxně jednalo zákonně, přestože následovalo protizákonné opatření. V případě lidí, kteří toto opatření odmítli následovat, je však jejich odpor také posuzován jako „zákonný“ a v soudu s právem, protože soud uznal, že nařízení bylo protiprávní.
„Nikdo, kdo nedodržoval uvedené opatření, nemůže být postihován, protože bylo nezákonné. Navíc si každý, kdo se postavil této zvůli státu, zachoval lidskou tvář,“ napsal JUDr. Tomáš Nielsen v e-mailovém rozhovoru s Epoch Times. Paní procházková tedy byla v právu.
Podle Nielsena, ale i dalších právníků, kteří komentovali vládní nařízení a jejich uplatňování v praxi během takzvané „koronavirové krize“, se často překračovaly pravomoci.
„V mnoha případech jsme zažili situace, kdy podobný vykonavatel státní moci, ať už šlo o kulturní zařízení, restauraci, nemocnici či školu, při svém postupu překročil své kompetence. Jsem proto přesvědčen o tom, že i divadlo v tomto případě svým postupem mohlo jednat nezákonně,“ uvedl Nielsen.
Tedy kdokoli se postavil vládním nařízením na odpor, byl v právu, ovšem soud to potvrdil až o několik měsíců později. Do té doby mnozí jednali „právně“ v souladu s „protiprávním“ nařízením vlády, která nenese trestní zodpovědnost za vydaná rozhodnutí.
Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky uvádí, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“.
Ústava dále uvádí, že „občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“
Ohledně jednání uvaděček v případě Městského divadla v Brně se pravděpodobně jednalo také o pochybení. Soukromá osoba, která je zaměstnanec prodejny nebo divadla a podobně, nemůže aktivně vynucovat u druhých osob dodržování povinností dle mimořádných opatření. Může se v takovém případě jednat o „trestný čin přisvojení si pravomoci státní nebo místní správy“.
Vyžadování od zákazníka v divadle, aby předložil uvaděčkám své potvrzení o očkování, je ve smyslu zákona také nezákonným zásahem do soukromí občana. Podle zákona o zpracování osobních údajů patří informace o zdravotním stavu do kategorie citlivých údajů, které nemůže žádná agentura od zákazníka vyžadovat a bez jeho souhlasu je nemůže ani nahlédnout.
Mohlo by se taktéž jednat o diskriminaci spotřebitele, kdy není možné zákazníka v prodejně (divadle) neobsloužit proto, že nemá nasazenou roušku, respirátor, potvrzení o očkování. Pokud by ho odmítli obsloužit jednalo by se o akt diskriminace.
„Pokud se někdo dopouští diskriminace skupiny osob, pak se dle mezinárodní judikatury nemůže dovolávat toho, že jednal v souladu s národním právem,“ vysvětluje JUDr. Tomáš Nielsen, podle kterého v sobě situace nese navíc také morální a lidský aspekt.
„Nevím, zda se divadlo za svůj postup alespoň omluvilo. Já jsem takovou omluvu neslyšel od žádného provozovatele, ředitele školy ani nemocnice, kteří podobným nehorázným způsobem diskriminovali část společnosti, včetně nemocných a dětí,“ napsal Nielsen deníku Epoch Times.
„Vymlouvat se na to, že tito lidé jednali podle aktuálně platného opatření, považuji za zbabělý alibismus,“ míní Nielsen. „Vždy je třeba zapojit rozum a srdce. A hledat cesty, jak chránit důstojnost a práva ostatních. Ne jen slepě plnit rozkazy. To už zažili naši předci a snad to nechceme zažívat znovu.“
Policisté „porušili zákon“
Další otázkou je jednání příslušníků policie, kteří byli přivoláni do divadla, a kteří podle výpovědi (zdroj) doslova odtáhli šedesátiletou paní Procházkovou, která se držela za madlo divadelních dveří.
„Pokud skutečně použili proti návštěvnici divadla síly, pak jsem přesvědčen, že porušili zákon,“ říká JUDr. Tomáš Nielsen. „Policie není orgánem ochrany veřejného zdraví. Jediné, co mohli udělat, je sepsat o věci záznam a postoupit ho příslušné krajské hygienické stanici.“
Nielsen dále uvádí, že takzvaná „koronavirová krize“ silně změnila i chování lidí ve společnosti. „Bohužel, za poslední dva roky jsme svědky velké změny ve společnosti, kdy nejen policisté, ale i běžní lidé přebírají pravomoci, které nemají, vytvářejí jakési novodobé uliční výbory, udávají a podobně,“ říká Nielsen, ale věří, „že se společnost jednou vrátí k humanismu a zdravému rozumu“.
Vedení divadla uvedlo, že je paní Procházkové ochotno vrátit vstupné a pokud bude mít zájem, i alternativně nabídnout výměnu za vstupenku na kterékoli jiné představení Městského divadla.
