Čínské státní sdělovací prostředky ukázaly 18. května zahájení provozu bezpilotní lodě „Ču-chaj Jün“ („Čuchajský oblak“). Oficiálně se jedná o výzkumné plavidlo, které je schopné nést nezveřejněný počet létajících dronů a také povrchových a podvodních vozidel. Nová čínská bezpilotní loď je oficiálně určena pro mořský výzkum. Má však také jasný přínos pro armádu země.
S poloautonomním provozem
Loď má údajně pokročilý operační systém s umělou inteligencí, který umožňuje alespoň částečně autonomní provoz.
„Ču-chaj Jün“ představuje „nový mořský druh“, říká Čchen Ta-kche ze Sunjatsenovy univerzity, který je zodpovědný za vývoj systému umělé inteligence na lodi.
V článku pro časopis Science and Technology Daily z roku 2021 Čchen zdůraznil revoluční potenciál lodi jako centra síťového spektra pozorovacích schopností. „Loď je nejen bezprecedentně přesným přístrojem na hranici mořské vědy, ale také platformou pro prevenci a zmírňování následků mořských katastrof.“
Čchen dále vysvětlil: „Inteligentní plavidlo bez posádky vnese revoluční změny do oblasti pozorování oceánů.“
Pro navigaci v rušných přístavních oblastech posádka může převzít kontrolu nad navigačním systémem plavidla na dálku nebo by byla fyzicky na palubě, aby jej sledovala, přinejmenším během těchto složitých navigačních fází. V tomto smyslu by se řízení lodi dělilo mezi lidskou obsluhu a autonomní systém umělé inteligence.
USA vs. Čína ve válce s umělou inteligencí
Umělá inteligence je považována za součást „čtvrté průmyslové revoluce“ neboli „průmyslu 4.0“. Jedná se o technologii, kterou lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely, ale která již nyní zásadně mění náš každodenní život.
Umělá inteligence se také stala jedním z hlavních aspektů mocenského boje mezi USA a Čínou. V současné době v této oblasti dominují Spojené státy, ale v posledních letech začaly pokroky v oblasti umělé inteligence v Číně zmenšovat rozdíly mezi oběma zeměmi.
Proto panují obavy, že čínská komunistická strana využije „Ču-chaj Jün“ k získání vojenské nadvlády v Tichém oceánu. Jelikož je „Ču-chaj Jün“ mateřskou lodí, je vybavena pro přepravu bezpilotních letounů, bezpilotních plavidel a ponorek, jakož i různých systémů a trojrozměrných pozorovacích schopností.
Vyvinuto Čínou – v Číně
Umožňuje také Pekingu shromažďovat podrobné topografické mapy – včetně mořského dna – a informace o jakékoli oblasti v moři.
„Jedná se o schopnosti, které budou pravděpodobně rozhodující v budoucích konfliktech, do nichž se Čína zapojí, včetně konfliktu s ostrovem Tchaj-wan,“ píší stratégové Joseph Trevithick a Oliver Parken ve vlivném geopolitickém online magazínu The War Zone.
Schopnost shromažďovat „trojrozměrná dynamická pozorování“ by byla pro čínské námořnictvo obzvláště důležitá, pokud by se zapojilo do konfliktu v Tichomoří, píší Parken a Trevithick.
Zároveň je prý důležité si uvědomit, že „Ču-chaj Jün“ je pouze jedna loď. Zkušenosti získané při vývoji, stavbě a případném nasazení lodi by se využily při vývoji dalších technologií. Tento vývoj dává Pekingu potřebnou příležitost využít tuto technologii k výrobě dalších dronů řízených umělou inteligencí pro letecký a námořní sektor, píše Financial Express.
Výstavba „Ču-chaj Jün“ byla zahájena v červenci 2021 v Kantonu, severozápadně od Hongkongu. 89 metrů dlouhá loď s maximální rychlostí 18 uzlů má být připravena k provozu do konce roku.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
