Článek byl 11. července doplněn o vyjádření Policejního prezidia.
Takzvané pomocné materiály spisu jsou speciální složkou trestního spisu, který vede policejní vyšetřovatel. Do těchto spisů nemohou nahlížet ani obžalovaní, ani jejich advokáti a neobjeví se ani u soudního řízení. Kdo rozhoduje o „třídění“ shromážděných materiálů a o tom, zda budou nebo nebudou předloženy soudu?
Policejní vyšetřování se musí řídit trestním řádem, a jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu [1], není v pravomoci kteréhokoli orgánu činného v trestním řízení dělat jakoukoliv vlastní předběžnou selekci nabízených důkazů. Policisté tedy nemohou podle vlastní úvahy z daných důkazů některé odstraňovat.
Kritiky justice ovšem znepokojuje fakt, že podle interního pokynu policejního prezidenta [2] mohou být některé materiály související s případem „vytříděny“ do takzvaného pomocného materiálu spisu neboli „pomocných písemností“. [3]
Zatímco trestní spis je předložen soudu a obžalovaný i jeho advokát do něj mohou nahlížet, tyto pomocné písemnosti součástí trestního spisu nejsou a jsou archivovány ve zvláštním režimu tak, že obviněný ani jeho obhájce, ale ani soudce se k žádnému z těchto dokumentů nedostanou.
Toto třídění může dle pokynu policejního prezidenta provést přímo vyšetřující policista a třídění materiálů tedy závisí na jeho schopnostech rozpoznat, co je pro případ zásadní a důležité, a co naopak důležité není a bude odděleno do pomocných písemností.
Ale, co když vyšetřující policista do pomocných materiálu přenese něco, co by mohlo být pro vyšetřování nebo pro soudní proces zásadní? Co když si policista pouze myslí, že některé skutečnosti důležité nejsou, ale například pro obžalovaného nebo jeho obhájce by mohly být důležitými střípky důkazů o jeho nevině nebo vést k odhalení pachatele?
Pomocné materiály se podle jednoho ze zdrojů skartují pod 10 letech, což může být významné, pokud někdo usiluje o nové přezkoumání případu.
Policejní prezidium na dotazy Epoch Times ohledně doby skartace pomocných písemností uvedlo, že skartační lhůta je u pomocného spisu stejná jako u spisu trestného. Dále prezidium potvrdilo, že o umístění materiálů do pomocného spisu rozhoduje vyšetřující policista a uvedlo, že spis „obvykle obsahuje pouze materiály, které nenesou klíčovou informaci pro proces trestního řízení a mohou to být například žádosti, předvolání či výstupy z lustrací“.
Příklady ze skutečných případů
Případ Žirovnický
Když se pan Albert Žirovnický, odsouzený za vraždu, domáhal u soudu navrácení knihy, v níž měl své ručně psané básně, které byly během vyšetřování vzaty policií, major Jan Štoček z oddělení vražd odpověděl, že kniha byla umístěna do pomocných materiálů vyšetřovacího spisu.
„Pomocný materiál se vypracovává u každého případu, když se končí, vytřídí se a použijí se pouze materiály, které jsou důkazně důležité. Tento pomocný materiál však zůstává zvlášť, kdyby bylo potřeba nějakou právní skutečnost doložit,“ uvedl podle soudního protokolu major Jan Štoček v červenci 2010. [4]
Žirovnický, který si už prošel celý trest 18 let odnětím svobody, po celou dobu trval na své nevině a po propuštění usiluje o „nové otevření případu a očištění svého jména“.
„Znám poměrně dobře svůj trestní spis, ze kterého bylo odstraněno přibližně tisíc stran. Položil jsem si otázku, co vlastně policie dělala první dny po vraždě. Ze spisu totiž není vůbec jasné, co dělali operativci z mordparty, s kým mluvili a jaká byla jejich zjištění. To všechno zmizelo v pomocných materiálech spisu, a já jsem dodnes přesvědčen, že mohli mluvit i se skutečným vrahem. Ale to už nezjistím, protože pomocné materiály spisu se po 10 letech skartují,“ sdělil Žirovnický deníku The Epoch Times.
Případ Kramný
Během vyšetřování úmrtí žen v široce mediálně „propíraném“ případu Petr Kramný byly do pomocných materiálů přesunuty záznamy o tom, že celkem pět zástupců Policie ČR a MUDr. Igor Dvořáček (jako znalec) odjeli na zahraniční služební cestu do Egypta, ve věci vyšetřování v případu úmrtí Moniky a Kláry Kramných.
O cestě a vyšetřování neproběhla u soudu žádná zmínka a tato skutečnost nebyla zanesena do soudního spisového materiálu. Ke zjištění této skutečnosti došlo až zpětně ze strany spolku Šalamoun, který prováděl přezkoumání případu.
O skutečnosti této cesty zástupci Policie nikoho následně neinformovali. Nikdy nebyl doložen zápis o obsahu cesty: kam policisté šli, co v Egyptě dělali a s jakými výsledky. Tisková mluvčí Krajského ředitelství Policie moravskoslezského kraje pouze uvedla: „Jednalo se o právní pomoc, dokumenty nejsou veřejně přístupné.“ Celá expedice stála stát více než 225 000,- Kč. [5]
Případ „odposlech“
V dalším případu z května 2022, který je v současné chvíli živý a proto nemůžeme zveřejňovat konkrétní podrobnosti a kterému jsme dali přezdívku „odposlech“, můžeme pro ilustraci zmínit námitky obviněného a jeho žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu. [6]
Obviněný si zde stěžuje na absenci „jakékoliv písemnosti“ v trestním spisu, „z níž by bylo možné dovodit, jakým způsobem policejní orgán získal záznamy telefonických hovorů mezi pracovníky Krajské hygienické stanice a osobou, kterou policejní orgán považuje za obviněného“.
Státní zástupce zde nahlíží do pomocných písemností. „Pokud jde o předmětné písemnosti, resp. žádosti, je třeba předeslat, že tyto byly policejním orgánem založeny toliko v pomocných materiálech a v rámci přezkoumání věci byly státním zástupcem vyžádány.“
Kdo může prověřit, co se v této „utajované“ složce nachází
Jak z justiční praxe vyplývá, nahlížet do těchto pomocných písemností může Státní zástupce, a může tak učinit i na žádost obviněných nebo obžalovaných. Dále má nepřetržitou kontrolu výkonu vyšetřování policie provádět takzvaný Odbor vnitřní kontroly Policie ČR. [7]
„Dozorový státní zástupce samozřejmě může vydat pokyn, že konkrétní dokument nebude pouze pomocným spisovým materiálem, ale součástí hlavního spisu,“ sdělilo policejní prezidium deníku The Epoch Times.
Co jsou pomocné písemnosti
Zmiňovaný pokyn policejního prezidenta [2] zmiňuje pomocné písemnosti několikrát. Mají se do nich zakládat například souvislosti s lustrací osobních poměrů obviněného, poškozených nebo svědků. Do pomocných písemností míří také záznamy o kontrole trestního spisu, rozhodnutí o tom, kdo provede šetření nebo kdo povede trestní řízení či pokyny státního zástupce.
Do této složky se v praxi zakládá také mnoho dalších věcí, které podle vyšetřujícího policisty „nejsou pro uvedení v trestním spisu důležité“. Co všechno zde může „skončit“, nám však policejní prezidium do doby vydání článku nesdělilo.
Poznámky:
[1] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. 10. 2001, sp. zn. III.ÚS 617/2000: „Současná právní úprava vyšetřování, stejně jako úprava řízení před obecnými soudy, nezná institut předběžného posuzování(hodnocení) důkazů, a proto není v pravomoci kteréhokoli orgánu činného v trestním řízení provádět podle vlastních kritérií předběžnou selekci (nabízených) důkazů a upravovat tak důkazní situaci podle vlastní úvahy a volby, příp. z daných důkazů a priori preferovat ty, které potvrzují zvolenou skutkovou verzi.“ (zdroj)
[2] Pokyn policejního prezidenta 103/2013 o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie ČR v trestním řízení. Konkrétně se jedná o čl. 79b odst. 1 písm. c. (zdroj)
[3] Odpověď Policie ČR: Tvorba trestního spisu se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“), a dále je upravena pokynem policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, konkrétně články 79b a 79c tohoto interního aktu řízení. (zdroj)
[4] Protokol o jednání, Obvodní soud pro Prahu 6, 28. července 2010, žalovaný major Jan Štoček. (Zdroj viz foto níže:)
[5] PŘÍPAD PETR KRAMNÝ – ČASOVÁ OSA UDÁLOSTÍ. Konkrétně události 28. února 2014 – 8. března 2014. (zdroj)
[6] Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu – sdělení, května 2022. (zdroj viz foto níže: citlivé údaje jsou začerněné)
