Řada tuzemských obcí a firem při současných cenách energií zanedbává nastavení distribuční složky u elektřiny, která však umožňuje výrazně zredukovat náklady. V případě obcí či měst se může jednat i o statisíce korun ročně, nejčastěji díky výměně naddimenzovaných jističů a přenastavení špatně zvolené sazby. Podniky pak zpravidla doplácí na nevhodně nastavené rezervované kapacity, často je překračují a platí zbytečně velké náklady navíc.
Řešením je pro ně instalace hlídání maxim spotřeby či změny v nastavení procesů při startu provozu podniku.
Subjekty při uzavírání svých smluv na elektřinu řeší pouze obchodní složku
Rostoucí ceny energií kromě domácností výrazně ovlivňují také rozpočty tuzemských podniků a obcí. Podle odborníků zabývajících se energetikou se však zejména municipality a městské části chybně zaměřují jen na část svých nákladů za energie.
„Bohužel se velmi často setkáváme s tím, že tyto subjekty řeší při uzavírání svých smluv na elektřinu pouze obchodní složku. Přitom mohou mnohem výrazněji ušetřit na distribuční sazbě, a to i do budoucna,“ řekl Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.
U větších měst jde přitom o potenciální úspory v řádech statisíců korun ročně.
„Lze sledovat jasný trend – obchodní ceny se u různých velkých dodavatelů liší jen minimálně. Když ale provádíme analýzu distribučních sazeb, je zřejmé, že některé obce či města platí zbytečně výrazně více, než by musely. V malých obcích se bavíme o možné roční úspoře kolem 10 až 40 tisíc korun. U těch velkých se pak jedná o statisíce ročně. Nedávno jsme dělali analýzu okresního města s 35 tisíci obyvateli, kde jsme našli potenciál úspory pouze na optimalizaci sazeb a jističů 700 tisíc korun ročně,“ uvedl Pavel Urubek a dodává, že u větších měst jde přitom o potenciální úspory v řádech statisíců korun ročně.
„Lze sledovat jasný trend – obchodní ceny se u různých velkých dodavatelů liší jen minimálně. Když ale provádíme analýzu distribučních sazeb, je zřejmé, že některé obce či města platí zbytečně výrazně více, než by musely. V malých obcích se bavíme o možné roční úspoře kolem 10 až 40 tisíc korun. U těch velkých se pak jedná o statisíce ročně. Nedávno jsme dělali analýzu okresního města s 35 tisíci obyvateli, kde jsme našli potenciál úspory pouze na optimalizaci sazeb a jističů 700 tisíc korun ročně,“ uvedl Pavel Urubek.
Firmy přehlížejí špatné nastavení kapacit
Nevýhodné sazby pro obce či městské části jsou typicky nastavené kvůli naddimenzovaným jističům. Pro jedno odběrné místo to může znamenat náklad okolo 1 500 korun ročně navíc.
„Pokud jich ale daný subjekt má několik stovek, jedná se o řádově vyšší částku, kterou městská část či obec platí úplně zbytečně,“ řekl Pavel Urubek s tím, že řada municipalit si těchto nákladů navíc není vědomá, případně považuje optimalizaci jističů vzhledem k počtu odběrných míst za příliš složitou.
„Když však slyší, že mohou statisíce korun ušetřit každý rok a ne pouze jednorázově, často změní názor. Mezi obecní exekutivou je však tato problematika stále spíše opomíjená, řeší totiž primárně obchodní složku, která je mediálně nejvíce propíraná,“ doplnil.
Přístup firem k distribuční složce bývá flexibilnější
Diskuze o distribuční složce začíná být podle odborníků četnější také v rámci velkoodběrů u firem. V jejich případě bývá nejčastěji problém s nevhodně nastavenou rezervovanou kapacitou, tedy smluvně sjednanou hodnotou maximálního čtvrthodinového výkonu. Zbytečné náklady navíc představují i nevyžádané dodávky jalové energie.
„Firmy se často zaměřují jen na cenu komodity, za zády jim ale každý měsíc utíkají desetitisíce korun na distribuci kvůli poplatkům za překročení rezervované kapacity,“ sdělil obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd.
Řešení je přitom podle něj jednoduché: spočívá v navýšení hodnot roční rezervované kapacity, případně v přiobjednání měsíční kapacity pro měsíce s vyšší spotřebou či instalaci systému pro hlídání maxim.
Přístup firem k distribuční složce však bývá podle něj oproti municipalitám v řadě případů flexibilnější. Projevuje se to například v enormně rostoucí poptávce po fotovoltaice, u které platba distribuční složky odpadá.
„Při srovnání podniků a municipalit pozorujeme z hlediska aktivního řešení distribuční složky větší akceschopnost u firem,“ řekl Jan Šmíd.
S použitím zprávy Lesensky.cz
