Události a komentáře
Premiér Šalamounových ostrovů Manasseh Sogavare navrhl odložit volby a jako důvod uvedl přípravu Tichomořských her v listopadu 2023.
Tento krok přichází poté, co expertka na jižní Pacifik Cleo Paskalová v březnu varovala, že Sogavare – který pěstuje hluboké vazby s Pekingem – by mohl získat odvahu k posílení kontroly nad tichomořskou zemí, což je klíčový cíl „entropické války“ čínské komunistické strany.
Sogavareho vláda 8. srpna předložila parlamentu návrh zákona o změně ústavy (Constitution Amendment) 2022, jehož cílem je odložit volby v zemi o šest měsíců, tedy do 31. prosince 2023. Původně měl být parlament rozpuštěn v květnu 2023. Volby se musí za normálních okolností konat do čtyř měsíců od rozpuštění parlamentu.
Pro takovou změnu ústavy by Sogavare potřeboval dvoutřetinovou většinu v parlamentu Šalamounových ostrovů, přičemž k hlasování dojde podle agentury Reuters pravděpodobně příští měsíc.
V červenci úřad premiéra Sogavareho prohlásil, že země nemá prostředky na to, aby mohla uspořádat volby a zároveň hostit plánované Tichomořské hry.
Australská vláda přispěla na pořádání Tichomořských her částkou 100 milionů australských dolarů a úředníci odhadují, že akce přiláká do hlavního města Šalamounových ostrovů Honiary přibližně 5 000 návštěvníků.
Předseda opozice Matthew Wale v reakci na Sogavareho kroky prohlásil: „Takže se to děje.“
„Premiér Soga předložil návrh zákona o změně ústavy s cílem odložit rozpuštění 11. parlamentu. Vyzývám občany, aby využili proces projednávání návrhů zákonů ve výboru a vyjádřili svůj názor,“ napsal 9. srpna na Twitteru předseda opozice Matthew Wale.
Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová uvedla, že Spojené státy a tichomořské země budou „velmi pozorně sledovat, co se zde stane“.
Shermanová navštívila Šalamounovy ostrovy, aby si připomněla 80. výročí bitvy o Guadalcanal. Během své návštěvy se setkala s premiérem Sogavarem, vůdcem opozice a se společností Solomon Islands Broadcasting Corporation. Tato mediální skupina byla premiérem Sogavarem donucena k autocenzuře obsahu, který je kritický vůči jeho vládě.
Entropická válka Pekingu v plném proudu
V březnu podepsal Sogavare tajnou bezpečnostní dohodu s Pekingem, která otevře čínské komunistické straně cestu k rozmístění vojáků, zbraní a námořních lodí v regionu Šalamounových ostrovů.
Cleo Paskalová, spolupracovnice asijsko-pacifického programu v Chatham House, již dříve varovala, že tento vztah by mohl Sogavaremu dodat sebevědomí k upevnění jeho pozice – premiér je hluboce nepopulární a hrozí mu prohra v nadcházejících volbách.
Podobná situace se nedávno odehrála v Republice Vanuatu, dalším ostrovním státu v Oceánii, který je blízkým spojencem Pekingu. Premiér Vanuatu, Bob Loughman, se rovněž pokoušel změnit ústavu, aby prodloužil omezení délky volebního období parlamentu a umožnil zastávat funkce cizincům – v zemi je vysoký počet čínských státních příslušníků.
Hlasování však ztroskotalo na tom, že se opoziční poslanci jednoduše nedostavili, a parlament tak nebyl usnášeníschopný.
Situace na Vanuatu a Šalamounových ostrovech však svědčí o strategii „entropické války“ Pekingu, kdy dochází k opotřebování demokratických institucí.
Tato strategie spočívá v tom, že čínský režim nasazuje všechny možné prostředky k destabilizaci politických, mediálních a právních institucí cílové země, přičemž konečným cílem je vytvořit „nový řád“, který bude prosazovat zájmy režimu.
„Tyto zbraně se používají k oslabení cílové země zevnitř a k jejímu roztříštění a vytvoření nepořádku v cílové zemi, aby byla méně schopná odolávat čínskému vlivu,“ řekla Paskalová již dříve deníku The Epoch Times.
„Tento proces vytváření nestability a fragmentace lze popsat jako vytváření stavu ,entropie‘ – politické, sociální a ekonomické entropie – kdy se věci začnou prostě hroutit. A v tomto stavu nepořádku může Čína vytvořit nový řád, v jehož středu bude stát ona sama a její zástupci,“ vysvětluje Paskalová.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
