Daniel Y. Teng

10. 8. 2022

Události a komentáře

Premiér Šalamounových ostrovů Manasseh Sogavare navrhl odložit volby a jako důvod uvedl přípravu Tichomořských her v listopadu 2023.

Tento krok přichází poté, co expertka na jižní Pacifik Cleo Paskalová v březnu varovala, že Sogavare – který pěstuje hluboké vazby s Pekingem – by mohl získat odvahu k posílení kontroly nad tichomořskou zemí, což je klíčový cíl „entropické války“ čínské komunistické strany.

Sogavareho vláda 8. srpna předložila parlamentu návrh zákona o změně ústavy (Constitution Amendment) 2022, jehož cílem je odložit volby v zemi o šest měsíců, tedy do 31. prosince 2023. Původně měl být parlament rozpuštěn v květnu 2023. Volby se musí za normálních okolností konat do čtyř měsíců od rozpuštění parlamentu.

Pro takovou změnu ústavy by Sogavare potřeboval dvoutřetinovou většinu v parlamentu Šalamounových ostrovů, přičemž k hlasování dojde podle agentury Reuters pravděpodobně příští měsíc.

V červenci úřad premiéra Sogavareho prohlásil, že země nemá prostředky na to, aby mohla uspořádat volby a zároveň hostit plánované Tichomořské hry.

Australská vláda přispěla na pořádání Tichomořských her částkou 100 milionů australských dolarů a úředníci odhadují, že akce přiláká do hlavního města Šalamounových ostrovů Honiary přibližně 5 000 návštěvníků.

Předseda opozice Matthew Wale v reakci na Sogavareho kroky prohlásil: „Takže se to děje.“

„Premiér Soga předložil návrh zákona o změně ústavy s cílem odložit rozpuštění 11. parlamentu. Vyzývám občany, aby využili proces projednávání návrhů zákonů ve výboru a vyjádřili svůj názor,“ napsal 9. srpna na Twitteru předseda opozice Matthew Wale.

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová uvedla, že Spojené státy a tichomořské země budou „velmi pozorně sledovat, co se zde stane“.

Shermanová navštívila Šalamounovy ostrovy, aby si připomněla 80. výročí bitvy o Guadalcanal. Během své návštěvy se setkala s premiérem Sogavarem, vůdcem opozice a se společností Solomon Islands Broadcasting Corporation. Tato mediální skupina byla premiérem Sogavarem donucena k autocenzuře obsahu, který je kritický vůči jeho vládě.

Entropická válka Pekingu v plném proudu

V březnu podepsal Sogavare tajnou bezpečnostní dohodu s Pekingem, která otevře čínské komunistické straně cestu k rozmístění vojáků, zbraní a námořních lodí v regionu Šalamounových ostrovů.

Cleo Paskalová, spolupracovnice asijsko-pacifického programu v Chatham House, již dříve varovala, že tento vztah by mohl Sogavaremu dodat sebevědomí k upevnění jeho pozice – premiér je hluboce nepopulární a hrozí mu prohra v nadcházejících volbách.

Podobná situace se nedávno odehrála v Republice Vanuatu, dalším ostrovním státu v Oceánii, který je blízkým spojencem Pekingu. Premiér Vanuatu, Bob Loughman, se rovněž pokoušel změnit ústavu, aby prodloužil omezení délky volebního období parlamentu a umožnil zastávat funkce cizincům – v zemi je vysoký počet čínských státních příslušníků.

Hlasování však ztroskotalo na tom, že se opoziční poslanci jednoduše nedostavili, a parlament tak nebyl usnášeníschopný.

Situace na Vanuatu a Šalamounových ostrovech však svědčí o strategii „entropické války“ Pekingu, kdy dochází k opotřebování demokratických institucí.

Tato strategie spočívá v tom, že čínský režim nasazuje všechny možné prostředky k destabilizaci politických, mediálních a právních institucí cílové země, přičemž konečným cílem je vytvořit „nový řád“, který bude prosazovat zájmy režimu.

„Tyto zbraně se používají k oslabení cílové země zevnitř a k jejímu roztříštění a vytvoření nepořádku v cílové zemi, aby byla méně schopná odolávat čínskému vlivu,“ řekla Paskalová již dříve deníku The Epoch Times.

„Tento proces vytváření nestability a fragmentace lze popsat jako vytváření stavu ,entropie‘ – politické, sociální a ekonomické entropie – kdy se věci začnou prostě hroutit. A v tomto stavu nepořádku může Čína vytvořit nový řád, v jehož středu bude stát ona sama a její zástupci,“ vysvětluje Paskalová.

Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.