Soudní spor mezi nevládními organizacemi a Senátem ČR, který se táhne již od července 2018, se nyní zasekl na otázce, kdo má vlastně zákonné právo Senát zastupovat. Obžaloba Senát žádá, aby vysvětlil důvody pro navržení zákona a střet zájmů farmaceutických kruhů proti tradiční medicíně. Soudní proces má odpovědět na otázku, kdo bude Senát hájit u soudu, zda to bude předseda Miloš Vystrčil – a také odpovědět na to, do jaké míry mají občané možnost kontrolovat činnost zákonodárců?
22. července 2018 podaly nevládní organizace žalobu na „ochranu před nezákonným zásahem orgánu státní moci a správního orgánu s podezřením na porušení základních práv a svobod“.
Konkrétně se spolky Unie tradiční čínské medicíny a Habeas Corpus domáhají informací o podkladech k důvodové zprávě k zákonu, kterým se zrušila profese terapeuta Tradiční čínské medicíny (TČM). Informace žádaly po Senátu na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, což je jediná zákonná opora občanů pro kontrolu činnosti zákonodárců.
Protože Senát a dotčení senátoři dle obžaloby neposkytli požadované odpovědi, obrátily se spolky na Městský soud v Praze.
Důvodová zpráva podle žalobců neuvádí zdroje předkládaných informací a není jasné, zda nedochází ke střetu zájmů, kdy členové lékařské komory chtějí záměrně znevýhodňovat konkurenční tradiční a doplňkovou léčbu.
Oba senátoři, kteří navrhli tuto profesi zrušit, jsou lékaři a členové České lékařské komory, která proti TČM dlouhodobě vystupuje.
„Negativní stanovisko k této změně vyjadřuje Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, všichni děkani lékařských fakult i Česká lékařská komora (ČLK),“ uvádí důvodová zpráva. „Vědecká rada ČLK, představovaná 41 významnými lékaři, v naprosté většině medicínskými a vědeckými autoritami, jednomyslně konstatovala, že považuje tradiční čínskou medicínu za pouhé léčitelství, a trvá na stanovisku, že léčitelství, ať již vychází z jakýchkoliv tradic, není zdravotnickým povoláním.“
Změnu zákona podpořil také děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně prof. MUDr. Jiří Mayer, který dne 16. května 2017 do Senátu PČR zaslal dopis, v němž volal po zrušení povolání terapeuta a specialisty TČM, a vyjadřoval obavy o peníze z veřejného zdravotního pojištění.
V dopise Mayer vystupoval jménem dalších děkanů fakult, kteří pod dopisem nebyli podepsáni, pouze jmenováni. Mayer výslovně žádal o „vyjmutí tradiční čínské medicíny ze služeb hrazených veřejným zdravotním pojištěním“.
Na dotazy Epoch Times v lednu 2020 ohledně obsahu dopisu Mayer nereagoval.
Navrhovatelé zákona, senátoři MUDr. Alena Dernerová a dnes již zesnulý MUDr. Vladimír Plaček, v roce 2019 v důvodové zprávě argumentovali tím, že zákonné zakotvení profese terapeuta tradiční čínské medicíny bylo „nebezpečným průlomem, neboť legislativně přiznal čínskému léčitelství statut medicínského oboru“.
Z ekonomického hlediska by díky zákonu mohli pacienti hradit svoji léčbu a udržování zdraví prostřednictvím Tradiční čínské medicíny ze zdravotního pojištění. Zde obžaloba uvádí znepokojení nad tím, že si chce určitá „farmaceutická lobby“ vytvářet monopol na čerpání ze zdravotního pojištění a nikoho dalšího „k němu nechce pustit“.
Kdo bude zastupovat Senát u soudu
Tisková mluvčí Senátu Lada Faldynová na náš dotaz odpověděla, že „s ohledem na stále probíhající soudní kauzu bohužel nemohu sdělit více“, a zaslala pouze právnickou poučku, která uvádí, že „před soudem musí vždy vystupovat ten, kdo má právní osobnost (subjektivitu) pro tu kterou věc, o níž v řízení jde“.
Obžaloba tvrdí, že Senát „nedostatečně podložil důvody pro podání návrhu zákona, nekonzultoval to se všemi stranami a konzultoval to pouze s úzkým okruhem lidí“, který obžaloba nazývá „farmaceutická lobby“. Senátoři dle obžaloby také uvedli v důvodové zprávě nepravdivé údaje, čímž „uvedli v omyl Parlament a prezidenta“.
„Máme právo kontrolovat výkon funkce politiků a aplikujeme naše právo na kontrolu námi volených členů parlamentu, protože si tam nemohou dělat co chtějí, ale musejí dodržovat zákon a zavedená pravidla,“ sdělil deníku The Epoch Times zástupce Unie tradiční čínské medicíny (UPTČM), pan Ing. Jiří Plicka.
„Máme právo žádat nápravu věcí, a tak činíme tím, že se obracíme na soudní moc, aby v této věci zjednala nápravu,“ říká obžaloba. „Nyní očekáváme, že se dostaví k soudnímu procesu předseda Senátu nebo jím zvolený zástupce, aby odpověděl na naše námitky.“
Možný střet zájmů
Tento případ se týká široce diskutované otázky, zda nedošlo ke střetu zájmů při prosazování změny zákona na úkor občanů ČR, kteří se TČM léčí, a ve prospěch „zájmových lobby“, které si chtějí udržet monopol pro čerpání financí ze zdravotního pojištění na své projekty.
Kritici současného „monopolu západní medicíny“ poukazují na to, že se z léčení pacientů (ne vždy) stal výnosný byznys, kdy se pacienti stávají zdrojem výdělků. Západní medici naopak (ne vždy) kritizují bylinkáře, tradiční a doplňkovou medicínu jako „šarlatány“, kteří si nechávají za neúčinnou léčbu platit a nezakládají své metody na relevantním výzkumu.
Faktem však zůstává, že mnozí členové české Komory tradiční čínské medicíny jsou vystudovaní lékaři. Například MUDr. Jozef Lucký, MUDr. Zuzana Vančuříková, MUDr. Štefánia Ebenová Ph.D, PhDr. Jitka Malá, PhD. a další.
Nacházíme se v situaci, kdy v České republice existují tisíce lidí, kteří se západní medicínou neléčí, ale přesto jsou přinuceni platit za zdravotní pojištění, které téměř nevyužívají.
Pradoxně lidé, kteří investují do udržování zdraví více energie, pozornosti a hlídají si správný životní styl, zaplatí za povinné zdravotní pojištění během deseti let více než 250 000 Kč a nevyčerpají z něho téměř žádné finance – musejí ještě další vlastní peníze investovat do jiných metod, které preferují a jimž věří více. Protože si farmaceutické společnosti udržují monopol na čerpání financí z jejich zdravotního pojištění a neumožní jim jejich vlastní finance investovat do jiných metod léčení a udržování zdraví.
Z výše uvedeného soudního sporu je patrné, že zástupci takzvané „západní medicíny“ otevřeně protestují proti možnosti, že by mohly být tradiční a doplňková medicína hrazeny ze zdravotního pojištění. Častým argumentem je, že je to pouze a jedině západní medicína, která je účinná, založená na faktech a výzkumu, a která by měla čerpat finance ze zdravotního pojištění.
Obžaloba také pokládá poměrně nepříjemnou otázku: „Vedou boj proti tradiční a doplňkové medicíně občané nebo lékařská komora a farmaceutické společnosti?“
Hlavními skupinami odporu proti tradiční a doplňkové medicíně jsou spojenci farmaceutických společností, Česká lékařská komora, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a obecně stoupenci takzvané západní medicíny.
Je jejich hlavním motivem ochrana veřejnosti před „šarlatány“ a „nedouky“, nebo jsou v pozadí také další, vesměs ekonomické zájmy?
