Názory a komentáře
Začátkem května 2022 maďarský premiér Viktor Orbán varoval před tím, že zákaz dovozu ruské ropy nemůže přijmout, protože by to pro ekonomiku jeho země znamenalo „jadernou bombu“. Uvedl to v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Kossuth Radio.
Orbán uvedl, že návrh EU by se podobal „svržení jaderné bomby na maďarskou ekonomiku“, a dodal, že jeho schválení by podle místních zpráv „znamenalo konec stropů pro ceny veřejných služeb“. Vnitrozemské Maďarsko je do značné míry závislé na ruské ropě, z níž odebírá téměř 65 % svých dodávek ropy a 85 % plynu.
Varoval také, že ceny benzínu v zemi by mohly prudce stoupnout, a že nahrazení dovozu ruské ropy by mohlo trvat roky a stát zemi miliony a další miliardy za změnu energetické přenosové soustavy.
Orbán tehdy kritizoval vedení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která podle něho „ať už chtěně, nebo nechtěně, zaútočila na těžce vybojovanou evropskou jednotu“. K návrhu dodal, že na proces odstavení od ruské ropy a uzavření alternativních dohod bude potřebovat minimálně pět let.
Sankce oslabují vliv Západu
Maďarský premiér Viktor Orbán později v rozhovoru pro tištěné vydání časopisu Tichys Einblick hovořil o důsledcích války na Ukrajině a zejména o dopadech politiky sankcí, které Brusel uvalil na Ruskou federaci. Podle Orbána by tyto kroky mohly znamenat „konec nadvlády“ Západu ve světě.
Globální Západ obecně a EU špatně odhadly dopad své konfrontační politiky, domnívá se Orbán. EU podle něho vyjde z války slabší a méně vlivná, než byla před zahájením ruské vojenské ofenzívy.
„Je docela pravděpodobné, že tato válka velmi demonstrativně ukončí nadvládu Západu,“ míní Orbán jako vůdce jedné z členských zemí Evropské unie. Svět bude uspořádán tak, aby posílil především země, které již nyní z následků války profitují.
„Západní země se přepočítaly“.
Západ se v mnoha ohledech přepočítal ve své politice radikálního rozchodu s Ruskem, kterou vystupňovala válka, říká Orbán.
„Za prvé, Západ nemůže válku na Ukrajině vyhrát vojensky. Dále sankce Rusko nedestabilizovaly. Za třetí, škody způsobené sankcemi Evropě jsou obrovské. Za čtvrté, svět se nepostavil do jedné řady se Spojenými státy a Ukrajinou,“ shrnuje Orbán současné události.
Značná část světa takový postoj prokazatelně nezaujala. To se týkalo nejenom ekonomických hráčů, jako je režim Komunistické strany Číny, ale také Indie, Brazílie, Jihoafrické republiky, většiny ostatních afrických zemí a arabského světa.
Seznam, který Orbán předložil, ale není ani zdaleka kompletní. Ekonomických sankcí proti Rusku se neúčastní ani partneři NATO, jako je Turecko. Kromě toho se několik latinskoamerických zemí, které se dříve spojovaly s USA, posunulo doleva. Stěží lze očekávat, že by i ony přerušily vztahy s Moskvou „z úcty k Washingtonu“.
Rusko, Čína a velké energetické společnosti
Stejně jako všechny země, které mají hodně vlastních surovin, i Rusko samo profituje z vývoje událostí. Dovoz plynu z Ruska do EU se snížil o čtvrtinu, což ovlivnilo především ceny pro evropskou ekonomiku a spotřebitele. Příjmy Gazpromu se mezitím zdvojnásobily.
Mezi vítězi byl i čínský režim. S perspektivou dalších energetických kapacit z Ruska se snižuje jeho dřívější značná závislost na arabských zemích. Alespoň jedno odvětví na Západě profituje – velké americké energetické společnosti.
Zisky skupin, jako jsou ExxonMobil, Chevron a Conoco Phillips, se v důsledku cenových explozí znásobily, stejně jako zisky britské společnosti BP.
Orbán ve sporu s Bidenem, ale ve shodě s Republikány
Zástupci Maďarska společně s americkými Republikány vyjádřili nesouhlas s postupy administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, která chce dosáhnout dohody o globální minimální dani ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti. Republikáni vydali prohlášení, v němž odsoudili směrnici Evropské komise o 15% minimální dani z příjmu právnických osob, kterou podporuje Bidenova administrativa, a proti které se postavilo i Maďarsko, jako jediná ze zemí Evropské unie.
Maďarsko tak v červenci 2022 zablokovalo uvedení směrnice mezi platné zákony Unie.
V důsledku maďarského nesouhlasu Bidenovo ministerstvo financí 15. července oznámilo, že vypovídá daňovou dohodu, kterou mají Spojené státy s Maďarskem od roku 1979.
Vysoce postavení američtí republikáni Kevin Brady, Adrian Smith a Mike Kelly se setkali se zástupci Maďarska a 20. července uvedli: „Z našeho setkání s maďarskou delegací je zřejmé, že tvrdá zastrašovací taktika Bidenovy administrativy, která má přimět země k přijetí dohody o globální minimální dani, podkopává daňovou suverenitu a způsobí, že jakákoli dohoda bude nestabilní a krátkodobá.“
Republikáni situaci komentovali následovně: „Sdílíme obavy z globální minimální daně, která poškozuje tvorbu pracovních míst a hospodářský růst našich zemí, stejně jako z jednostranného vypovězení dlouholeté americko-maďarské daňové dohody ze strany Bidenovy administrativy.“
Podle republikánů se Spojené státy „nebudou ekonomicky podřizovat cizím zemím zvyšováním naší globální minimální daně na základě dohody, která není úplná, ani vymahatelná, ani v našem zájmu“. Podle nich americký kongres nebude ratifikovat dohodu, „která se vzdává jeho ústavní pravomoci při tvorbě daní nebo nechrání klíčové americké daňové pobídky“.
Maďarsko má sazbu daně z příjmu právnických osob ve výši 9 %, což je jedna z nejnižších sazeb v Evropě. Spojené státy mají v současnosti sazbu 21 %.
Demokraté naopak vidí v dohodě důležitý přínos pro americkou ekonomiku.
V USA dohodu zastavil senátor Joe Manchin (Demokraté), který sdělil vedení Demokratické strany, které je členem, že nepřijme žádnou legislativu, která by zvyšovala daně oproti jejich úrovni po roce 2017, čímž fakticky zmařil veškeré naděje na zmenšenou verzi balíčku sociálních výdajů Build Back Better (BBB), který prosazují demokraté.
S přijetím 15% minimální daně v zásadě souhlasilo více než 130 zemí, mezi nimi i Spojené státy. Každá země by musela změnit své vlastní daňové zákony, aby se přizpůsobily daňovému systému, který prosazuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Jednou z možností, jak změnit daňové zákony v USA, je zavést je jako součást rozsáhlejšího právního předpisu, jako je například dlouho odkládaný balíček BBB. Postoj senátora Joea Manchina v Senátu, jehož hlasy jsou rozdělené přesně na polovinu mezi demokraty a republikány (50:50), znamená, že balíček je v podstatě zablokován přinejmenším do podzimních voleb, kdy se může poměr hlasů změnit.
Na článku se podíleli Reinhard Werner, Katabella Robertsová, Mimi Nguyen Ly a Joseph Lord.
Z článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. Z anglických zpráv M. K.
