V úterý ve večerních hodinách zemřel ve věku 91 let bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. S odkazem na informace ruských agentur Interfax a TASS o jeho úmrtí informovala agentura ČTK.
Gorbačov proslul jako politický reformátor a strůjce rozpadu Sovětského svazu. Jen málo se ví o tom, že on sám později projektoval komunistické ideály do ekologických otázek. Prosazoval také myšlenku zřízení celosvětové vlády pod záminkou „zabránění ekologické pohromě“. Přesně tyto environmentální tendence mají současná levicová politická hnutí.
Gorbačov, který byl ve vedení sovětské komunistické strany ve druhé polovině 80. let, se svými reformami, tzv. politiky glasnosti (otevřenosti) a perestrojky (přestavby), snažil o přeměnu komunistického režimu a jeho částečnou demokratizaci. Jeho reformy však místo posílení sovětského systému napomohly k pádu vládnoucí komunistické strany a rozpadu Sovětského svazu.
Michail Gorbačov, který se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje, byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu v letech 1985 až 1991 a byl zároveň krátce i prvním a jediným sovětským prezidentem (v roce 1991 funkce prezidenta vznikla i zanikla den před pádem komunistického režimu, 25. prosince 1991).
Jeho transformační politika glasnosti vedla k významné změně umožňující dříve nemyslitelnou kritiku komunistické strany.
„Začal jsem tyto reformy a mými vůdčími hvězdami byly svoboda a demokracie, bez krveprolití. Aby lid přestal být stádem vedeným pastýřem. Stali by se občany,“ poznamenal kdysi Gorbačov ke své politice. Jeho snahy však zároveň podpořily nacionalisty, kteří začali prosazovat nezávislost v pobaltských republikách Lotyšsku, Litvě, Estonsku a východní Evropě.
Michail Gorbačov podle svých vlastních slov neměl v úmyslu způsobit rozpad Sovětského svazu.
„Rozpad svazu byl důsledkem zrady sovětské nomenklatury, byrokracie a také zrady (bývalého vůdce Borise) Jelcina,“ řekl v roce 2012 televizi CNN. „Mluvil o spolupráci se mnou, o spolupráci na nové svazové smlouvě, podepsal návrh svazové smlouvy, parafoval tuto smlouvu. Ale zároveň pracoval za mými zády.“
Ukončení studené války a rozpad sovětského bloku znamenalo pro mnoho lidí konec hrozby komunismu. Na rozdíl od denacifikačního hnutí v Německu po druhé světové válce však zločiny komunismu nebyly nikdy veřejně odsouzeny. Ani v Rusku a dalších bývalých sovětských republikách nedošlo k jasnému distancování se od komunistické minulosti a mnoho lidí bylo nespokojeno s pro ně nepříznivými ekonomickými důsledky Gorbačovových reforem. Ve své rodné zemi tak Michail Gorbačov nebývá oslavován v takové míře jako na Západě.
Po pádu komunistických režimů ve východní Evropě mnoho bývalých členů komunistické strany založilo strany zelených nebo se připojilo k již existujícím, čímž výrazně posílili levicový charakter ekologických hnutí. Mnozí komunisté začali v téže době vyostřovat svou rétoriku a protlačovat narativ o „záchraně světa“.
Michail Gorbačov se rovněž stal propagátorem ekologie a založil Mezinárodní zelený kříž. „Gorbačov často podporoval zřízení světové vlády, aby zabránil ekologické pohromě,“ uvádí se v knize Jak přízrak komunismu vládne tomuto světu. Podpořil také environmentální programy OSN, které globální klimatickou změnu považují za hlavní hrozbu pro lidstvo.
Gorbačov, který byl držitelem Nobelovy ceny míru, získal v roce 1999 od tehdejšího prezidenta Václava Havla rovněž nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád bílého lva.
Sepsáno s využitím informací z článku Victorie Kelly-Clarkové a knihy Jak přízrak komunismu vládne tomuto světu.
Článek byl rozšířen a jeho titulek byl upraven dne 1. září 2022.
