U policie sloužil 30 let. Začínal jako pochůzkář a postupně se propracoval do kriminálky, k finanční policii, k policejní inspekci nebo k policejnímu prezidiu. Odešel od policie s hodností podplukovníka. Sedli jsme si spolu v jedné pražské restauraci, abychom podiskutovali o tom, jaké neduhy dnes trápí zaměstnance policie, jak se vyvíjí personální oblast a proč řada lidí od policie odchází.
Na žádost bývalého policejního důstojníka (budu mu říkal Vigo) neprozrazuji jeho identitu, ale pouze jeho zkušenosti a názory, které by mohly pomoci ke zlepšení fungování policie. Cílem našeho rozhovoru bylo policii nějakým způsobem prospět, nikoliv pouze kritizovat.
„Nastupoval jsem v 19 letech na pohotovostní pluk ještě za bývalého Československa. Mám za sebou 17. listopad. Myslím si, že kdyby neproběhl 17. listopad, tak bych asi u policie nezůstal, protože tam byla taková ‚zelenina‘, vymejvačka mozků, že to bylo fakt zoufalý, ale potom to tam všechno padlo a já jsem nastoupil jako hlídkař – pochůzkář.“
Vigo mi ale říká, že od policie řada lidí odchází, a tak mě zajímalo, proč.
„Když jsem dělal trestní řízení, což je jednoduše pozice vyšetřovatele, který připravuje podklady pro státního zástupce, aby mohl pachatele obvinit z nějakého zločinu,“ říká Vigo. „Musíte vést spisový materiál, vyslechnout svědky, shromáždit důkazy a předat spis státnímu zástupci. To je taková poměrně obsáhlá věc, ve které je potřeba se vyznat.“
Když Vigo v minulosti dělal na trestním řízení, bylo to podle něho něco jako „bojové letadlo, které mohlo mít jen jednoho pilota,“ který dělal všechno od „řízení letadla, přes navigaci až k bombardování“.
„Dneska už jsou ty bojový letadla takový, že musejí mít dvojčlennou posádku a ještě dole třetího člověka. Trestní řízení se ohromně ´zesložitilo´. Těch lidí, kteří to umějí dělat, je čím dál méně. Člověk, který to trestní řízení dělá, ještě navíc musí plnit údaje do počítače,“ říká Vigo a vysvětluje, že dnes nabobtnala zejména byrokracie, která začala všechno zpomalovat.
„To trestní řízení se dělá dvakrát. Přišlo nám do cesty elektronické trestní řízení. Ale není to tak, že se dělá jenom elektronicky, ale dělá se dvakrát, papírově a digitálně,“ říká Vigo. A tak se ho ptám, proč se vede dvojmo, a dostávám překvapivou odpověď: „Aby se ušetřilo.“
„Nemusí být všechno tištěné, ale musíš to naskenovat a ty nedostaneš nikoho k ruce, kdo to za tebe udělá. Někdy zase to, co uděláš elektronicky, musíš tisknout. Třeba kvůli podpisu nebo to musíš posílat obviněnému,“ říká Vigo a dodává, že dříve existovali asistenti vyšetřovatele, kteří mohli s touto administrativní činností pomáhat.
„Jenomže potom se řeklo, že policie platí příliš mnoho peněz za nepolicejní personál, takže se to zrušilo, a teď jako vyšetřovatel musíš dělat tuhle práci sám. Takže místo co bys stihl udělat dvojnásobek spisů, který umíš udělat, tak ten čas strávíš administrativou.“
A tak namítám, že některé lepší scanery dokáží scanovat oboustranně a hromadně i vícestránkový svazek. „Jsou i takový a u policie fungujou, ale vesměs jsou takové, že tak nefungujou. Spisy jsou sešité. Musíš je rozešívat, než to začneš scanovat, a potom zase sešívat, abys to neměl rozházené. Ten scan je mnohdy špatně čitelný, takže to musíš scanovat znova. Je to otrava. A do toho přibývá řada školení.“
Dnes musí být policista v řadě věcí „proškolen“ a stihnout svoji práci, administrativní činnost a mezi tím ještě různá školení, vytváří časově napjatý harmonogram a malý prostor na samotnou práci.
„Jestli má pracovní měsíc 22 dní, ty musíš jít na školení na řidičák, musíš jít na střelby, musíš na tělesnou, a na tu vlastní práci zbývá hodně málo času,“ říká Vigo.
Takže proč tedy lidé odcházejí od policie a proč s tím podle Viga je těžké něco udělat, není ani tak v otázce výšky výplaty, ale mnozí si stěžují na špatné podmínky pro práci.
Ale o tom až v dalším pokračování ve čtvrtek 15. září…
