Známý konzervativní britský politik Nigel Farage upozornil, že roky půjček s nízkými úrokovými sazbami odradily mladou generaci od spoření.
Farage řekl deníku The Epoch Times, že je „ohromující“, že centrální banky nedokázaly rozpoznat, že roky levného půjčování – zejména v covidové éře – nakonec povedou k současné vlně inflace, která zachvátila vyspělé země po celém světě. V reakci na rostoucí ceny pak všechny centrální banky zvýšily úrokové sazby ve snaze omezit rostoucí životní náklady.
Bývalý předseda strany Reform UK (Brexit Party) a jeden z hlavních „architektů“ brexitu vystoupil 1. října v Sydney na srazu konzervativců CPAC Australia.
„Bylo to prostě ohromující. Sazby měly být zvýšeny už dávno,“ řekl Farage. „Ve skutečnosti si myslím, že mít rozumné úrokové sazby bude lepší, protože jsme právě zničili kulturu spořivosti, zničili jsme ji, a lidem jsme to velmi ztížili.“
„Měli jsme raketový růst cen nemovitostí a nízký poměr příjmů k úsporám. Spousta mladých si říká: ‚Jaký má smysl spořit? Prostě půjdu a utratím, co mám v kapse‘,“ dodal.
„Špatné úsudky byly, upřímně řečeno, naprosto obrovské a svádějí to na kroky [Vladimira] Putina. No, ona existuje taková věc, které se říká měnová inflace, a když tisknete miliardy a biliony dolarů a liber, tak se stane to, co se stalo.“
V letech 2020 až 2021 přijaly mnohé vlády tvrdé lockdowny, aby se vypořádaly s pandemií. Takové kroky si však vyžádaly i vládní dotace, které měly udržet nad vodou podniky a rodiny, když byla ekonomická aktivita z velké části nuceně pozastavena.
To vedlo k tomu, že centrální banky po celém světě tiskly velké objemy hotovosti, aby je mohly vložit do ekonomiky. Ekonomové nyní tato opatření přičítají vysoké inflaci, která dnes na rodiny dopadá a která byla ještě umocněna globálními událostmi, jako jsou výpadky v dodavatelských řetězcích a válka na Ukrajině.
Nesnažte se být levicovější než levice
Farage také varoval konzervativně orientované politické strany před kopírováním progresivních politických platforem, které hýbou světem.
„Pokud se rozhodnete přiklonit k labouristům nebo se pokusíte být zelenější než Zelení, nevyhrajete,“ řekl Farage. „Protože si neuvědomujete velký posun, ke kterému dochází v [konzervativním hnutí] napříč západním světem v Americe a Británii.“
„Střední vrstvy, které byly dříve konzervativními voliči, nyní volí mnohem více ‚sociální demokraty‘. A voliči dělnické třídy – tradiční voliči labouristů nebo demokratů – nyní více inklinují k volbě republikánů nebo konzervativců,“ dodal. „To je velký sociálně demografický trend, který trvá již několik let, a pokud se přikláníte k ‚teals‘, pak se obávám, že jste na špatné adrese.“
* Teals je zkrácený název liberální skupiny nezávislých Teal Independents v Austrálii, kteří jsou velkými zastánci snižování emisí uhlíku.
Liberální strana se nyní nachází v procesu hledání se a určování své politické platformy do budoucna. Předseda opozice Peter Dutton naznačil, že se chce zaměřit na majitele malých podniků a pracující Australany.
Vzkaz konzervativcům
Během svého vystoupení na konferenci Farage řekl, že v Austrálii je touha po silném konzervativním vedení.
„Nejdůležitější a nejzajímavější věcí na této cestě je to, že všude, kde jsem byl … za mnou přicházejí obyčejní Australané a říkají: ‚Máme obavy o budoucnost naší země, máme obavy z toho, čím se Austrálie stává, a nemůžeme uvěřit nedostatku odvahy a vedení ze strany konzervativců‘.“
Vyzval účastníky, aby „využili své síly“ a zvolili „lepší“ konzervativní politiky, kteří se nenechají ovlivnit velkým byznysem, mainstreamovými médii, sociálními sítěmi ani tím, že je někdo kritizuje.
Farage uvedl, že je důležité zaujmout „morální postoj“ a prosazovat hodnoty, jako je svoboda, tradice a to, co založily předchozí generace.
„V Austrálii, Americe, Spojeném království, Kanadě, na Novém Zélandu, prostě v celém anglicky mluvícím světě čelíme naprosto stejným výzvám.“
Překlad a redakční úprava původního článku. J. S.
