Rakouský kancléř Nehammer v rozhovoru označil azylovou politiku EU za „selhání“. Podle něj chybí účinná ochrana vnějších hranic.
Rakouský kancléř Karl Nehammer obvinil EU z nečinnosti v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. V rozhovoru pro „Kronen Zeitung“ předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) upozornil, že jen v letošním roce do srpna bylo v Rakousku podáno více než 56 000 žádostí o azyl. Ani v září nebyly zaznamenány žádné známky zmírnění situace.
Kontroly na slovenských hranicích od čtvrtka
V současné době jsou opět zavedeny kontroly na rakousko-slovenské hranici. Opatření, které vstoupilo v platnost ve čtvrtek (29. září), má trvat deset dní. Ministr vnitra Gerhard Karner zdůvodnil opatření novými strategiemi pašeráků, které byly v poslední době zaznamenány.
Karner médiím řekl, že kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem probíhají již několik let. Zaměřuje se na kontrolu vozidel, která jsou považována za typická „vozidla pro obchodování s lidmi“.
Podle Karnera se většinou jedná o „bílé dodávky“. V létě bylo například ve Vídni zastaveno takové vozidlo, které přes hranice nelegálně převezlo 22 občanů Indie. Podle ministra musí Rakousko „reagovat dříve, než zareagují obchodníci s lidmi“.
Nehammer využil summit západního Balkánu k jednání s Orbánem a Vučićem
Rakouský kancléř se k Evropské unii staví jednoznačně kriticky. Poukazuje na to, že Rakousko je v současné době masivně postiženo nelegálním přistěhovalectvím. Solidární příspěvek země k překonávání uprchlické krize od poloviny roku 2010 byl nadprůměrný. Naopak na Brusel varování odborníků před novým uprchlickým rekordem dojem neudělalo. Nehammer v listu Krone k tomu dodal:
„Azylová politika selhala. Stále neexistuje silná ochrana vnějších hranic EU a skutečný stav problému je přehlížen.“
Nehammer se v současné době účastní summitu západního Balkánu v Bělehradě. O otázkách bezpečnosti hranic chce jednat se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem a šéfem maďarské vlády Viktorem Orbánem. Uvedl, že ochrana hranic Maďarska a Srbska je také příspěvkem k ochraně hranic Rakouska.
Nehammer zároveň znovu požádal, aby se na úrovni EU vážně řešila otázka ochrany hranic:
„Je konečně potřeba vytvořit nový azylový systém EU – to je jediné skutečné a udržitelné řešení. Musíme zastavit špatnou migrační politiku.“
Šéfredaktor Expressu hovoří o 67,5 milionu eur měsíčně pro žadatele o azyl
Podle rakouského ministerstva vnitra bylo do srpna 2022 podáno celkem 56 149 žádostí o azyl. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o nárůst o 195 %. Většina žadatelů v současné době pochází z Indie. Pákistán, Maroko a Tunisko jsou však také často uváděny jako země původu žadatelů o azyl v Rakousku. Ve všech těchto případech je šance na udělení azylu nízká.
Kromě toho Rakousko hostí přibližně 58 000 uprchlíků z Ukrajiny. Šéfredaktor Richard Schmitt na webu exxpress.at vypočítal, že Rakousko vydá za jeden měsíc 67,5 milionu eur na základní péči o žadatele o azyl, kteří se do země často dostali nelegálně. Ta se vypočítává pouze na základě denní sazby 25 eur. Nezahrnuje náklady na léčbu v případě nemoci ani náklady na bezpečnostní personál.
Naproti tomu Lukas Gahleitner-Gertz z Koordinace pro azyl v rozhovoru pro deník Standard vysvětlil, že tento výpočet je příliš obecný. Ačkoli sociální síť pro uprchlíky v současnosti využívá 90 000 lidí, většinu z nich tvoří ukrajinští váleční uprchlíci. Navíc cílovou zemí mnoha příchozích, kteří jsou zadrženi například v Burgenlandu, není Rakousko.
Generální tajemnice odstoupila po sporu o azylovou politiku
Azylová politika je stále považována za potenciální rozbušku pro vládní koalici Rakouské lidové strany (ÖVP) a Zelených ve spolkové vládě. Teprve před třemi týdny odstoupila generální tajemnice ÖVP Laura Sachslehnerová. Již dříve požadovala, aby byli žadatelé o azyl vyňati z takzvaného klimatického bonusu federální vlády. To by podle ní vytvořilo další přitažlivý faktor pro nelegální přistěhovalectví.
Ministryně energetiky Leonore Gewesslerová tehdy hovořila o „tristním“ přístupu. Podle ní je politováníhodné, „ukázat prstem na skupinu lidí a říct, že jim něco sebereme“.
Sachslehnerová však setrvala na svém stanovisku a Zeleným dokonce nabídla možnost ukončení koalice. Vedení spolkové strany ji proto vyzvalo, aby odstoupila, protože se tímto postojem postavila proti kancléři Nehammerovi.
Z původního článku německé redakce Epoch Times přeložila G. K.
