V Senátu ČR právě probíhá konference, která řeší bezpečnost v současném Indopacifiku a rostoucí vojenskou aktivitu Číny v této oblasti. Podle řečníků se bezpečnosti Indopacifiku týká také současná invaze ruských vojsk na území Ukrajiny a ohrožování ostrovního státu Tchaj-wanu ze strany čínského režimu, který si nárokuje Tchaj-wan jako svoji provincii.
Konferenci zaštiťuje senátor Pavel Fischer jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a
bezpečnost. Promlouvají zde zástupci vlád České republiky, Tchaj-wanu, Ukrajiny, USA, Francie a Švédska.
Slovo dostaly také nevládní organizace, jako je český projekt při Karlově univerzitě Sinopsis a Mezinárodní institut pro strategická studia nebo zástupce rádia Svobodná Evropa.
Zatímco Vitalij Usatyj z velvyslanectví Ukrajiny promlouval ostře proti invazi ruských vojsk v jeho zemi, tchajwanský ministr zahraničních věcí Joseph Wu vyjádřil podporu Ukrajině a hovořil o hrozbách, které jeho země zažívá ze strany čínského režimu.
Tchaj-wan se nachází v ohnisku postupného zvyšování vojenské aktivity čínské armády v Indopacifiku, kde v reakci na čínské aktivity začaly provádět vojenská cvičení Austrálie, Japonsko, Indie a Spojené státy, které v této věci vytvořily alianci zvanou Quad.
Joseph Wu se mimo jiné zmínil o rozšiřování vlivu čínského režimu na Šalamounových ostrovech a v dalších oblastech Indopacifiku. Hovořil také o situaci uvnitř Číny, kde podle ministra Wu probíhá „teror“ tamních obyvatel, které Komunistická strana Číny beztrestně pronásleduje a zneužívá.
Ministr Wu během svého proslovu znovu citoval Martina Niemöllera, německého teologa a jednoho z nejvýraznějších protestantských odpůrců nacismu. V jeho slovech spatřuje historické poučení nad fatálními důsledky mlčení a ústupků diktátorům.
„Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat,“ uvedl Martin Niemöller k vzestupu nacismu v Německu před druhou světovou válkou.
Podle senátora Fischera, který na proslov ministra Wu uvedl, že „Tchaj-wan je pouze jedním z cílů čínského režimu“, který podle Fischera plánuje dostat mnohem větší území pod svoji kontrolu.
Oleksandr Merezhko, ukrajinský poslanec a předseda tchajwanské sekce v Radě Ukrajiny, uvedl, že invaze ruských vojsk do jeho země ukázala, kdo je skutečně přítelem jeho země a kdo není. Čína se podle něho otočila k Ukrajině zády. Podle Merezhka by bylo dobré, kdyby se svobodné země spojily proti hrozbám vojenské invaze čínského režimu na území Tchaj-wanu, aby tamní obyvatelé nemuseli zažívat podobné události jako lidé v jeho zemi.
hovoří prostřednictvím dálkového hovoru z Tchaj-peje. (The Epoch Times)
Podle Merezhka je Tchaj-wan „suverénním státem a samostatnou zemí s vlastní demokraticky zvolenou vládou, územím a armádou“. Dodal také, že nerozumí tomu, z jakého důvodu by si měl režim Komunistické strany Číny nárokovat zabrání území suverénního demokratického státu, jakým podle něho Tchaj-wan „bezesporu je“.
Merezska se také vyslovoval k tomu, co označil za „genocidu“ v oblastech Tibetu a Sin-ťiangu. Podle něho je třeba zabránit možné invazi čínského režimu na Tchaj-wan také z důvodů toho, jakým způsobem se Komunistická strana Číny chová k obyvatelům Číny.
Český sinolog Martin Hála z Karlovy univerzity uvedl, že „je třeba čelit rozšířenému narativu, že to, co se děje ve východní Evropě, je odlišné od toho, co se děje ve východní Asii“. Podle Hály je řada podobností mezi současnou situací mezi Ruskem a Ukrajinou a situací mezi Čínou a Tchaj-wanem.
„Někteří argumentují tím, že Ukrajina byla v minulosti součástí Ruska, a další říkají, že Tchaj-wan byl v minulosti součástí Číny,“ vysvětluje Hála. „Tyto a další argumenty jsou používání k podporování tvrzení, že tyto země nemají právo na to, být samostatnými státy.“
V alianci mezi Ruskem a Čínou je podle Hály Čína tím větším a silnějším partnerem, který představuje mnohem větší hrozbu zejména v oblasti Indopacifiku.
Podle senátora Fischera je spolupráce mezi Ruskem a Čínou založena na společných zájmech, nikoliv na sdílení společných hodnot.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu nabízí spojencům podrobné a dlouhodobé zkušenosti s čínským režimem, který popisuje jako totalitní moc, která je nyní připravena k vojenské invazi. Podle Josepha Wu se v otázkách Ukrajiny a Tchaj-wanu jedná také o střet dvou systémů „totalitních mocí s demokratickými zeměmi“.
Sinolog Martina Hála souhlasil s ministrem Wu, že tyto systémy skutečně nejsou stejné. Rusko má určitou elitní skupinu, která si udržuje moc, a v Číně je situace ještě tvrdší, kdy má absolutní moc v rukou komunistická strana. To vše je naprosto odlišný systém spravování státu od demokratických zemí, kde probíhají svobodné volby, existuje rozdělení moci a snahy o udržování vlády práva.
I když mají Tchaj-wan a pevninská Čína společnou historii a zdědily několik tisíc let starou kulturu, jsou podle ministra Wu tyto země dnes velice odlišné. „Když přijedete na Tchaj-wan, uvidíte společnost, která se liší od té v pevninské Číně,“ říká Wu a poukazuje nejenom na odlišné sociální podmínky, a odlišný přístup ke kulturnímu dědictví, ale především si místní lidé podle tchajwanského ministra uvědomují, že jim demokracie zabezpečuje svobodu a nechtějí se jí vzdát, když vidí hrozbu, která je chce o svobodu připravit.
Na otázku, co může demokratický svět udělat pro zabránění opakování vojenské invaze na Ukrajinu ve formě vojenské invaze na Tchaj-wan, odpověděl tchajwanský ministr, že si důležitost odporu proti invazi na Ukrajinu uvědomují zejména demokratické státy sousedící s Ukrajinou, které zároveň vyjadřují solidaritu s Tchaj-wanem. Podle Josepha Wu je třeba, aby se dokázaly demokratické státy spojit a navzájem se podpořit.
