Švédsko se vzdalo návrhu na vytvoření formálního společného týmu s Dánskem a Německem, který by vyšetřil nedávné úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 vlastněných Ruskem.
Mats Ljungqvist, švédský státní zástupce zapojený do trestního vyšetřování úniků ve švédské hospodářské zóně, agentuře Reuters sdělil, že země se nepřipojí ke společnému vyšetřovacímu týmu agentury pro justiční spolupráci Eurojust.
Podle Eurojustu je společný tým „jedním z nejmodernějších nástrojů používaných v rámci mezinárodní spolupráce v trestních věcech, který zahrnuje právní dohodu mezi příslušnými orgány dvou nebo více států za účelem provádění trestního vyšetřování“. Takové týmy jsou zřizovány na dobu určitou, která obvykle činí 12 až 24 měsíců.
Takový postup by znamenal, že Švédsko by muselo sdílet důvěrné informace ze svého vyšetřování projektu Nord Stream, které zůstávají zatím utajeny. Ljungqvist agentuře Reuters řekl, že informace podléhající utajení „přímo souvisejí s národní bezpečností“.
Ljungqvistovo sdělení přichází poté, co obdobně informoval Der Spiegel s odvoláním se na nejmenované německé bezpečnostní zdroje. Der Spiegel uvedl, že Švédsko odmítlo myšlenku sdílení informací s Německem a Dánskem s tím, že „úroveň důvěrnosti závěrů jeho vyšetřování je příliš vysoká na to, aby je mohlo sdílet s jinými státy“.
Ljungqvist poznamenal, že mimo navrhovaný formální vyšetřovací tým Švédsko jinak při vyšetřování úniku z projektu Nord Stream s Dánskem a Německem spolupracovalo.
Podle agentury Reuters mluvčí švédské bezpečnostní služby uvedl, že její složky v rámci švédského trestního vyšetřování úzce spolupracují s dalšími orgány, a to i na mezinárodní úrovni.
Mluvčí německého ministerstva vnitra 14. října novinářům sdělil, že německá spolková policie dokončila svou část vyšetřování údajné sabotáže na plynovodech a svá zjištění předala dál.
O několik dní dříve, 11. října, odstupující švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že země nemůže s Ruskem sdílet informace o svém vyšetřování úniků z plynovodu Nord Stream.
„Ve Švédsku platí utajení kolem předběžného vyšetřování a to platí i v tomto případě,“ citovala političku agentura Associated Press.
Ještě předtím švédská bezpečnostní služba 6. října oznámila, že na základě předběžného vyšetřování byly úniky z potrubí Nord Stream pravděpodobně způsobeny „vážnou sabotáží“ a že úniky pravděpodobně způsobily „detonace“.
Čtyři úniky
Koncem září byly na potrubí Nord Stream zjištěny celkem čtyři úniky – dva na Nord Stream 1 a dva na Nord Stream 2. To vyvolalo rozsáhlá podezření a obavy, včetně ze strany NATO, že se jedná o sabotáže. Oba plynovody Nord Stream, které vedou přes Baltské moře z Ruska do Německa, sice nebyly v provozu, ale v obou byl plyn, který unikal na vodní hladinu. Nord Stream 1 nedávno přestal plyn dodávat a Nord Stream 2 nikdy nezačal fungovat.
Čtvrtý únik u jižního Švédska ohlásila švédská pobřežní stráž 29. září. Předchozí tři úniky byly nahlášeny 26. září. Společnost Nord Stream AG, provozovatel sítě, vydala prohlášení, v němž upozornila na blízké načasování těchto tří úniků. Novinářům sdělila následující: „Zničení, k němuž došlo ve stejný den současně na třech řetězcích pobřežních plynovodů systému Nord Stream, nemá obdoby.“
Před zprávami z konce minulého měsíce byly podél plynovodů Nord Stream zaznamenány výbuchy. První explozi zaznamenali seismologové jihovýchodně od dánského ostrova Bornholm. Druhý, silnější výbuch severovýchodně od ostrova téže noci odpovídal zemětřesení o síle 2,3 stupně. Výbuchy zaznamenaly také seismické stanice v Dánsku, Norsku a Finsku.
Šéf ruské zahraniční rozvědky uvedl 14. října pro ruskou tiskovou agenturu TASS, že mají informace týkající se sabotáže na obou potrubích, ale blíže je neupřesnil.
Nord Stream 1 byl hlavním zdrojem ruského plynu do Evropy až do konce 19. srpna, kdy ruská státní ropná a plynárenská společnost Gazprom uzavřela plynovod kvůli údržbě. Začátkem září Gazprom oznámil, že upustil od plánů obnovit tok plynu do Německa na dobu neurčitou s tím, že únik oleje v kritické turbíně ještě nebyl odstraněn. Rusko obvinilo mezinárodní sankce kvůli válce na Ukrajině, že brání běžné údržbě plynovodu.
Mezitím nebyl plynovod Nord Stream 2 nikdy uveden do provozu. Německo v únoru zastavilo certifikaci plynovodu krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Německý kancléř Olaf Scholz tehdy uvedl, že odmítnutí certifikace plynovodu bylo reakcí na to, že ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost dvou Ruskem podporovaných separatistických regionů.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil O. H.
