Názory
Nově zvolená britská konzervativní vůdkyně Liz Trussová vzbudila v řadách některých finančních expertů mnoho nadějí, protože její program podle nich mohl dokázat nastartovat britskou ekonomiku a přivést Británii k energetické samostatnosti a větší obecné nezávislosti na zahraničních dodávkách stěžejných surovin.
Ještě předtím, než byla donucena rezignovat na svůj post premiérky, ekonomové Stephen Moor a Larry Kudlow její plán komentovali následovně.
„Liz Trussová se mění v hrdinku. Když byla poprvé nominována, měl jsem o ní jisté pochybnosti. Ale stala se z ní superhvězda,“ hodnotil situaci Stephen Moor. „Je těžké najít něco, co by se mi nelíbilo na tom, co zatím dokázala. Snížení daní. Chce snížit horní daňovou sazbu, ze 45 na 40 %. Velmi podobně jako to, co udělali v Trumpově vládě. Snížili daně, a to způsobilo ekonomický boom a větší daňové příjmy. To je velmi rozumná politika.“
Podle Moora jde o to, že „Británie půjde z jedné z nejvyšších daňových sazeb dolů směrem ke středu, který bude přitahovat kapitál.“
Dalším „fantastickým krokem“ bylo podle Moora snížení 1 % z daní z příjmu pro všechny pracující. To znamená „odměňování práce a odměňování lidí za návrat do pracovního procesu.“
Trussová také zastává pozitivní postoj k frakování v době, kdy čelí Británie energetické krizi, a přitom má „spoustu energie, spoustu ropy a plynu, a měla by je využívat a Trussová je pro“, řekl Moor.
Moor prohlásil, že přístup Trussové je „Bidenova ekonomika v obráceném gardu“, a označil to za „fantastický přístup“. „Když se podíváme na to, co se děje ve Spojených státech, na tu katastrofu, která se stala za Joea Bidena, že jsme reálně o 21, pravděpodobně o 25 % níže nebo tak přibližně, pokud jde o akciový trh. Nemám dobré vysvětlení k tomu, proč v Británii trh padá, ale řeknu vám tohle, pokud se jí to všechno podaří, tak to bude další Margaret Thatcherová,“ hodnotil Moore působení Trussové na postu premiérky.
„Britská libra padá už dlouho, protože Boris Johnson vedl progresivní politiku Joa Bidena,“ říká Larry Kudlow. „Bori je milý člověk, znám ho dobře v průběhu let, ale, víte, vedl politiku proti fosilním palivům.“
Kudlow a další mluví o tom, že Boris Johnson vedl ekonomiku podobnou Bidenově, a to k velké škodě Británie. Na druhou stranu, Trussová měla zcela jinou filozofii, a pokud by dokázala vše uvést do chodu, mohla podle expertů skutečně vytáhnout Spojené království „z bláta“. Problém je, že jí plánované změny nebylo umožněno provést a byla přinucena k rezignaci.
„Chceme, aby si lidé ponechávali více peněz, které vydělají, aby měli větší kontrolu nad svým životem a mohli se podílet na budoucnosti,“ vysvětlovala Trussová svůj ekonomický přístup. „Za druhé to znamená zajistit cenově dostupné a spolehlivé dodávky energie. Odřízneme toxické zdroje a potrubí od autoritářských režimů a posílíme naši energetickou odolnost.“
Trussová také nehlásala radikální přechod k obnovitelným zdrojům a ukončení atomových elektráren, ale navrhovala postupné řešení. „Přejdeme na budoucnost založenou na obnovitelných zdrojích a jaderné energii, přičemž zajistíme, aby plyn používaný během tohoto přechodu pocházel ze spolehlivých zdrojů, včetně naší vlastní produkce v Severním moři. Do roku 2040 se staneme čistým vývozcem energie,“ říkala Trussová.
Trussová také prohlašovala, že „zajistíme bezpečnost naší ekonomiky, dodavatelských řetězců, kritických nerostných surovin, potravin a technologií, které jsou hnací silou růstu a chrání životy a zdraví lidí“.
Konzervativní premiérka chtěla, aby Británie nebyla „strategicky závislá na těch, kteří se snaží používat globální ekonomiku jako zbraň“.
Občané si podle ní měli ponechat více svých těžce vydělaných peněz, země měla dosáhnout energetickou nezávislost, čistého vývozu energie a přejít na spolehlivé zdroje. Trussová tedy vytvářela podmínky pro větší suverenitu a nezávislost Británie.
V projevu v Downing Street krátce po obědě 20. října Trussová uvedla, že králi Karlu III. oznámila, že rezignuje na funkci předsedkyně Konzervativní strany. Trussová sdělila, že zůstane ve funkci premiérky, dokud nebude vybrán její nástupce prostřednictvím voleb do vedení strany, které se budou konat během příštího týdne.
„To zajistí, že zůstaneme na cestě k plnění našeho fiskálního plánu a udržení ekonomické stability a národní bezpečnosti naší země,“ řekla Trussová.
Konec „trussonomiky“
Trussová se stala premiérkou 5. září poté, co porazila bývalého kancléře Rishiho Sunaka v kampani za vedení Konzervativní strany, kterou vyvolala rezignace Borise Johnsona.
Poté se rozhodla realizovat svou ekonomickou vizi, podle níž by se Spojené království mělo stát „ekonomikou s nízkými daněmi a vysokým růstem, která by využívala svobod plynoucích z brexitu“.
Její vláda využila „minirozpočet“, který 23. září předložil tehdejší kancléř Kwasi Kwarteng, k nastartování svého nového ekonomického programu – přezdívaného „trussonomika“ – masivním snížením daní v hodnotě 45 miliard liber.
To se však zvrtlo, neboť její plán financovat snížení daní vládními půjčkami namísto výdajových škrtů vedl k obavám z neudržitelné úrovně vládního dluhu.
Následný zmatek na finančních trzích způsobil prudký pokles libry vůči dolaru a vedl ke zvýšení výpůjčních nákladů jak pro vládu, tak pro britské domácnosti.
Trussová byla nucena propustit Kwartenga a provést řadu ponižujících obratů. Jeremy Hunt, nový ministr financí, následně zrušil téměř celý její ekonomický plán, který předložila před pouhými třemi týdny.
Navzdory její snaze zachránit premiérské křeslo se jí i její Konzervativní straně propadla popularita a labouristé nyní v průzkumech veřejného mínění pohodlně vedou.
Trussová strávila ve funkci 44 dní, čímž o několik měsíců zaostala za dalším nejkratším premiérstvím toryovského státníka George Canninga, který v roce 1827 strávil ve funkci premiéra celých 118 dní, než ve funkci zemřel.
