Téměř tři roky po vypuknutí pandemie covidu-19 se odborníci snaží porozumět přetrvávajícím příznakům tzv. dlouhého covidu, zjistit, kdo je jím nejvíce ohrožen a jak tyto příznaky nejlépe léčit.

Průřezová studie, které se zúčastnilo více než 16 tisíc osob, zjistila, že 15 % dospělých osob v USA s předchozí infekcí covidu-19 uvádí současně i příznaky dlouhého covidu.

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že jeden ze 13 dospělých Američanů má příznaky trvající tři a více měsíců po prvním nakažení covidem.

Tyto příznaky, nazývané také postcovidové stavy, se nejčastěji vyskytují u pacientů starších 65 let s již existujícími zdravotními potížemi.

„Může se jednat o důsledek zhoršení jednoho nebo více známých onemocnění, ale také mohou pramenit ze změněných imunitních reakcí,,“ uvedl pro The Epoch Times Dr. Richard Becker z Oddělení kardiovaskulárního zdraví a nemocí na lékařské fakultě University of Cincinnati.

Výzkum z počátku letošního roku potvrdil, že i po mírné infekci může u lidí dojít k výrazným poruchám imunitních reakcí trvajícím několik měsíců. Becker zdůraznil, že postcovidové stavy se u pacientů s covidem vyskytují se stejnou pravděpodobností bez ohledu na to, zda byli hospitalizováni, nebo zůstali doma.

„Podle našich zkušeností s léčbou více než 500 pacientů s postcovidovými stavy jsou nejčastějšími příznaky únava, vyčerpání po pohybu, dušnost a bolest na hrudi,“ vyjmenovává doktor Becker, který rovněž vede postcovidovou kliniku UC Davis Health Post-COVID-19.

Studie také ukazují, že u těchto pacientů se běžně vyskytuje také mozková mlha a ztráta chuti nebo čichu.

Beckerův přístup při prvotní léčbě zahrnuje pečlivě vybraná vyšetření k posouzení srdce, plic, svalů a kloubů. Po stanovení diagnózy týkající se jedné nebo více z nich následuje cílená léčba založená na tom, že se pacienti naučí fyzickým a psychickým způsobům, jak zmírnit příznaky.

„Zjistili jsme, že rehabilitační program pro zotavení z covidu se zaměřením na mechaniku dýchání, pohybovou aktivitu a vedení k tomu, aby se zabránilo nadměrnému fyzickému, duševnímu nebo emocionálnímu stresu, může být prospěšný,“ říká Dr. Becker.

Chronický únavový syndrom po viróze

Přezkoumání kohortových studií o covidu-19 zjistil, že přetrvávající únavu hlásilo 16 až 20 týdnů po nástupu příznaků až 33 % pacientů. „Přestože nejničivějšími přetrvávajícími následky covidu mohou být úmrtí, poškození srdce a mrtvice, hlavním problémem je postvirový syndrom chronické únavy a fibromyalgie,“ míní doktor Jacob Teitelbaum, internista a celostátně známý odborník v oblasti syndromu chronické únavy, fibromyalgie, spánku a bolesti.

Mezi příznaky postcovidového chronického únavového syndromu patří únava kombinovaná s mozkovou mlhou nebo bolestí, která trvá déle než tři měsíce po první infekci.

„Existuje podezření, že značná část lidí, kteří v rámci ,velké rezignace‘ vypadli z pracovního procesu, měla mírnější případy postcovidového chronického únavového syndromu,“ říká doktor Teitelbaum.

Chronický únavový syndrom může vážně ovlivnit kvalitu života. „U 10 procent covidových pacientů, které mají těžší postvirovou únavu, může být zcela ochromující. Dokonce zanechává lidi upoutané na lůžku,“ vysvětluje lékař.

V současné době neexistují žádné konkrétní možnosti léčby postcovidového chronického únavového syndromu, i když probíhá výzkum zaměřený na nalezení účinných léčebných metod. Doktor Teitelbaum se však domnívá, že chronický únavový syndrom po covidu je léčitelný, a výzkum, jehož je spoluautorem, zjistil, že by mohl pomoci běžně dostupný extrakt z kořene rostliny.

Předchozí studie zjistily, že jedinečný extrakt z kořene panax ginseng, nazývaný korejský ženšen, často vedl ke zlepšení u lidí trpících chronickým únavovým syndromem. Teitelbaumův výzkum ukázal, že 60 % lidí s postvirovým chronickým únavovým syndromem nebo fibromyalgií se zlepšilo pouhým užíváním korejského ženšenu.

Zlepšení v této skupině představovalo průměrné zvýšení energie o 67 procent, průměrné zvýšení celkové pohody o 44 procent, průměrné zlepšení duševní jasnosti o 48 procent, průměrné zlepšení spánku o 46 procent, průměrné snížení bolesti o 33 procent a průměrné zvýšení výdrže o 72 procent.

Ženšen je považován za bezpečný pro většinu lidí, nicméně u těhotných žen se nedoporučuje kvůli nedostatku informací o vlivu kořene na plod.

„Náš výzkum ukázal, že postvirový chronický únavový syndrom a fibromyalgie jsou velmi dobře léčitelné, Problém je v tom, že nejsou potřeba žádné drahé léky, takže lékařům nikdo nezaplatí, aby se k těmto informacím dostali,“ uzavírá doktor Teitelbaum.

Dýchavičnost

Až u 12 procent lidí se po covidu objeví dušnost (dyspnoe). „Dýchavičnost je u covidu velmi častá, ale obvykle není nebezpečná. Většinou je to jednoduše děsivé.“ poznamenává doktor Teitelbaum.

Při dušnosti můžete použít pulzní oxymetr, abyste zjistili, zda se skutečně jedná o problém s plícemi nebo srdcem (v důsledku nízké hladiny kyslíku) – nebo jen o pocit dušnosti. Článek v časopise Harvard Health uvádí, že bylynalezeny přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že existuje řada doplňků stravy, které nám mohou pomoci zotavit se z covidu.

Podle doktora Teitelbauma, pokud se jedná o problém se srdcem, existuje směs živin, které zvyšují výkon srdce a mohou výrazně zlepšit srdeční funkci a výdrž. Mezi tyto živiny patří vysoké dávky B-komplexu s hořčíkem, D-ribóza, koenzym Q10 a další byliny a živiny, jak doporučuje na svých webových stránkách.

Na plicní a jiné záněty vzniklé v důsledku covidu mohou pomoci kurkumin, boswellie (kadidlovník) a glutathion.

„Všechny tyto doplňky jsou relativně levné, a proto o nich lékaři neslyší,“ podotýká Dr. Teitelbaum.

Stejně jako u každého doplňku nemusí někteří lidé při užívání těchto prostředků reagovat dobře a při užívání boswellie a vysokých dávek kurkuminu mohou pociťovat žaludeční potíže. Dlouhodobé užívání glutathionu bylo spojeno se sníženou hladinou zinku.

Mozková mlha

Téměř u třetiny pacientů po covidu se vyskytnou kognitivní poruchy zvané „mozková mlha“ (1, 2), které mohou vážně zhoršit paměť a výkonné funkce. V současné době však neexistuje žádná léčba tohoto stavu schválená americkou FDA.

V listopadu vědci z Yale Medical School publikovali případovou studii, která ukázala, že guanfacin (používaný k léčbě krevního tlaku) a antioxidant N-acetylcystein (NAC) snížily kognitivní deficity (mozkovou mlhu) spojené s dlouhým covidem u osmi z dvanácti pacientů. Podle autorů studie mohou obě látky společně působit na snížení zánětu v mozku a míše.

Autoři studie zaznamenali jednoho pacienta, který přestal užívat guanfacin kvůli epizodě nízkého krevního tlaku a uvedl, že se mu vrátila mozková mlha. Stav se vyřešil, když znovu začal lék užívat.

„Zjištění, že se kognitivní schopnosti jednoho pacienta zhoršily, když byla léčba guanfacinem přerušena, a zlepšily se po opětovném nasazení guanfacinu, podporuje terapeutickou roli této sloučeniny,“ napsali autoři.

„Tyto léky jsou cenově dostupné a běžně dostupné, nemusíte čekat, až se zapojíte do výzkumné studie. Můžete o ně požádat svého lékaře,“  říká doktor Arman Fesharaki-Zadeh, behaviorální neurolog a neuropsychiatr z Yale Medicine.

Zdůraznili také, že k lepšímu pochopení toho, jak tyto léky fungují při léčbě mozkové mlhy, jsou zapotřebí placebem kontrolované studie.

Na základě studií těchto levných, lékaři doporučovaných prostředků, je po ruce pomoc – a naděje pro ty, kteří trpí dlouhodobými, někdy vysilujícími účinky dlouhého covidu. Před vyzkoušením jakýchkoli nových prostředků se nezapomeňte poradit se svým lékařem o možných kontraindikacích s léky, které užíváte.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.