20. 1. 2023

Rusko v úterý podrobně popsalo své plány na zvýšení počtu ruských ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků během několika příštích let. Plány přicházejí v době prohlubujícího se napětí mezi Moskvou a ukrajinskými spojenci.

Ministr obrany Sergej Šojgu podle ruské státní tiskové agentury TASS oznámil, že k navýšení počtu vojáků dojde v letech 2023 až 2026. V rámci programu budou vytvořeny nové vojenské jednotky v Moskvě a Petrohradě a také armádní sbor v Karélii na hranicích s Finskem, uvedl list The Wall Street Journal. Zaměření na Karélii přichází v době, kdy Finsko i Švédsko usilují o vstup do NATO.

Kromě toho Šojgu uvedl, že na Ruskem ovládaných územích Ukrajiny budou zřízeny „soběstačné“ jednotky.

Ruská armáda má v současné době asi 1 milion vojáků.

Během války Rusko i Ukrajina tajily své vojenské ztráty. Ruská armáda naposledy informovala o svých bojových ztrátách v září 2022, kdy uvedla, že v bojích padlo 5 937 jejich vojáků, ale Západ měl odhady mnohem vyšší. V prosinci 2022 britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že od začátku invaze bylo zabito, zraněno či dezertovalo 100 000 ruských vojáků.

V srpnu 2022 Putin nařídil zvýšit stavy ruské armády na 1,15 milionu vojáků počínaje 1. lednem 2023. V září 2022 nařídil mobilizaci 300 000 záložníků k posílení svých sil na Ukrajině. Tento počet se započítává do současného stavu armády.

Mobilizace přišla nad rámec pravidelného odvodu, který dvakrát ročně povolává 120 000 až 140 000 mužů na jednoroční povinnou službu.

Na zprávě se podílela agentura Associated Press. Z původního článku newyorské redakce přeložil a zkrátil: MiC.

Související témata

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.