Tuan Ťing-kangův život se navždy změnil v roce 2011 poté, co v nejjižnější čínské ostrovní provincii Chaj-nan vyvěsil transparent, který vyzýval „všechny zkorumpované diktátorské režimy“, aby odstoupily.
Uprostřed vlny prodemokratických povstání v Číně, inspirovaných protivládními vzpourami v arabském světě v roce 2011, se Tuan kvůli svému vzdorovitému nápisu ocitl na čínské policejní stanici, kde ho během 24hodinového vyčerpávajícího vyšetřování bily a vyslýchaly desítky policistů.
Na následující zběsilé cestě za bezpečím Tuan zdolával hory na čínsko-vietnamské hranici a byl bez domova a bez prostředků. Bloudil po jihovýchodní Asii a zoufale hledal útočiště. Několik týdnů trávil noci na slaměné rohoži v chodbách buddhistického chrámu v Kambodži, kde ho často budil studený vítr. Nezřídka měl jen jedno jídlo denně z almužny, o kterou se s ním dělili mniši.
Nakonec Tuan procestoval více než půl tuctu zemí, kde se snažil získat azyl. To se mu podařilo až ve Švédsku, které mu o deset let později otevřelo svou náruč. Pocit zoufalství ho v jednu chvíli přiměl k tomu, že z Malajsie do Singapuru plaval pět hodin v papučích a když mu docházely síly, odpočíval na plaveckém kruhu čínské výroby. Měl pocit, že zemře, když se jeho kůže dotkne vody.
„Tohle opravdu nechci dělat,“ vzpomíná na to, co mu probíhalo tehdy hlavou. „Proč musím takhle trpět?“
Tuan našel odpověď na své strasti v nedávné eseji „Jak vzniklo lidstvo“ od pana Li Hongzhiho, zakladatele Falun Gongu, duchovní praxe, která obsahuje meditační cvičení a starobylé hodnoty postavené na principech pravdivosti, soucitu a tolerance.
V článku pan Li píše, že účelem existence člověka nejsou úspěchy, ale spíše zmírnění jeho karmy nebo hříchů.
„Když si člověk uprostřed utrpení stále ještě dokáže udržet laskavé myšlenky, umí být vděčný a je dobrým člověkem, pozvedává tak sám sebe,“ napsal pan Li. „Je jisté, že když lidé procházejí utrpením, může jim to pomoci odstranit hříchy a karmu. A každý, kdo si uprostřed bolestných situací a mezilidských konfliktů stále dokáže zachovat dobrosrdečnost, nashromáždí zásluhy a ctnost a díky tomu dosáhne pozvednutí své duše.“
Myšlenka, že člověk může získat vnitřní sílu skrze utrpení, je poselství, které rezonovalo v Tuanově mysli. Tuan je již od svých teenagerských let křesťanem.
„Je to jako ocel. Tím, že je mnohokrát kalená, ji činí nepřemožitelnou,“ rozvažuje Tuan nad silou mysli, která se podle něho může zesilovat podobně jako ocel, která se opakovaně zahřívá a chladí.
Utrpení je od starověku stále přítomným tématem napříč všemi náboženstvími. Ježíš byl přibit na kříž a první křesťané čelili vlnám nepřátelství, než nakonec křesťanská víra začala v Evropě převládat.
„Dějiny jsou jako koloběh,“ dodává Tuan. Mnoho Číňanů v tomto ohledu dnes vzpomíná na nedávné události v Číně ovládané komunistickou stranou, kde se odhadem 100 milionů příznivců duchovní praxe Falun Gong stalo od roku 1999 terčem rozsáhlého státního pronásledování. V důsledku represí miliony lidí trpěly ve vězení, byly mučeny a podle soudního tribunálu v Londýně nespočet obětí zemřel na následky systematického nedobrovolného odebírání orgánů.
Pokora
Čao Sin, studentský vůdce během protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu roce 1989, který prosazoval politické reformy a nyní žije ve Spojených státech, byl za svůj aktivismus nejméně sedmkrát zadržen a uvězněn. Během mučení se mnohokrát ocitl na pokraji smrti.
Pohled pana Liho (v eseji „Jak vzniklo lidstvo“) na lidskou existenci Čao Sinovi „otevřel oči“, zejména pokud jde o spojení člověka s bohem.
„Ať už v Číně nebo jinde, ani vynikající mniši a mudrci z dávných dob nebyli schopni odpovědět na tyto základní otázky,“ řekl deníku The Epoch Times. „Jak vznikl tento vesmír? Proč existují lidské bytosti? Nikdo to nedokázal zodpovědět. A sotva kdo se dotkl toho, co tu lidské bytosti v této společnosti pohledávají.“
Po několikadenním studiu textu pana Li se Čao, který je rovněž křesťanem, domnívá, že by k němu člověk měl přistupovat s otevřeností bez ohledu na to, zda se shoduje s konvenčními představami, které zastává, či nikoli.
„Je toho tolik, co nevíme. Musíme si uvědomit hranice našeho života, našeho chápání a našich schopností,“ říká Čao.
Další muž, lékař čínské medicíny Čao Čung-jüan, kdysi oblíbený mezi čínskými politiky a vojenskými úředníky v Pekingu, souhlasí s názory někdejšího studentského vůdce a poukazuje na starobylý lékařský systém, který on sám praktikuje.
Lidé často odmítají čínskou medicínu jako příliš záhadnou a trvají na tom, že mohou věřit jen tomu, co vidí. Doktor Čao však tvrdí, že úroveň chápání člověka je omezena jeho vlastními schopnostmi, a navrhuje, aby lidé tak lehkovážně neodmítali slova pana Liho, aniž by si udělali odstup a zvážili omezení lidských schopností vnímání.
„Čínská medicína funguje tak, že cítí energetické dráhy pacienta, což je něco, co nemůžete vidět ani se toho dotknout. A přesto je čínská medicína účinná,“ vysvětluje doktor Čao deníku The Epoch Times.
„Je toho málo, co člověk může vidět očima, takže to, co není vidět, nemusí nutně neexistovat. Světelné spektrum viditelné pouhým okem je velmi úzké, stejně tak rozsah frekvencí, které člověk může slyšet,“ podotýká doktor Čao, který sám je buddhista.
Varovný signál
Jie Ning, právník z New Yorku, si článek pana Liho přečetl třikrát po sobě. Četl jej v noci, ihned poté, co byl 20. ledna u příležitosti čínského nového roku zveřejněn. Esej označuje za „silnou dávku léku, který lidi probouzí ze snění“.
Podle pana Li prochází vesmír procesem „vzniku, stagnace, degenerace a destrukce“, stejně jako lidé podléhají „zrození, stárnutí, nemoci a smrti“, a lidský svět se v současnosti nachází v posledním období fáze destrukce.
„To je pro lidi varovný signál,“ napsal pan Jie deníku The Epoch Times. „Pokud někdo neusiluje o laskavost a vnitřní zdokonalení, ale nadále páchá zlo, nezbývá mu mnoho času,“ míní Jie.
Jie, který je křesťanem, uvádí, že od druhé světové války lze vidět, jak lidská morální úroveň klesá stále rychlejším tempem.
„Vidíme explozivní nárůst vyspělých technologií a závratnou technologickou revoluci. Nové objevy a vynálezy umožnily lidem žít v materiálním dostatku, ale duchovní a morální standardy se řítí do propasti.“
Podle něj je částečně na vině také vliv čínské komunistické totality. „Ale není to jen problém Číny – je to chaos v předvečer zkázy,“ říká Jie.
Varovné poselství oslovilo i Wang Ťing, čínskou disidentku, která nyní žije ve Spojených státech a provozuje webové stránky věnované lidským právům v Číně.
Paní Wangová se stala bojovnicí za lidská práva poté, co byla její sestra pracující ve státní ropné firmě v devatenácti letech ubodána. Roky bezvýsledného úsilí o hledání spravedlnosti v ní zanechaly rozčarování z čínského režimu a motivovaly ji k tomu, aby pomáhala svým čínským spoluobčanům bránit jejich práva.
Pro paní Wangovou spočívá varování v článku pana Liho v tom, že volba mezi laskavostí a zlem je také otázkou života a smrti.
„I když lidé umírají, stále mají duši. A když lidé vstoupí do fáze zkázy, Stvořitel si ponechá jen ty, kteří jsou laskaví,“ uvedla paní Wangová pro The Epoch Times a dodala, že pro ni to znamená upřednostňovat potřeby druhých před vlastními i za cenu vlastního bezpečí a ochrany.
Na této zprávě se podíleli Li Yuanming, Xue Mingzhu, Linda Lin a Hong Ning.
