Hlavní město podniklo klíčový krok v boji s vizuálním smogem. Nevzhledné billboardy podél silnic by se v Praze mohly omezit. Vedení města vytvořilo zatím nejobsáhlejší pasport staveb pro reklamu.
„Asi nikdo není hrdý na to, jak město vypadá na odjezdu a příjezdu do Prahy. Podél většiny silnic se táhne les billboardů. Jsou navíc každý pes jiná ves, některé jsou moderní, osvětlené, další zrezlé, často už nepoužívané,“ komentuje náměstka primátora Adam Scheinherr.
Tým náměstka ve spolupráci s Technickou správou komunikací tak vytvořil pasport staveb pro reklamu a analýzu jejich souladu s platnými pravidly, jejichž sběr trval přes rok.
„Chtěli jsme v situaci s billboardy začít dělat pořádek. Ne nutně zavádět nová pravidla, protože ta vznikla před pár lety, ale podívat se na jejich vymáhání. Narazili jsme ale na to, že neexistovala žádná data o tom, kolik billboardů je, kde jsou a jestli mají platné povolení. Museli jsme tak začít mravenčí prací, kdy jsme tyto údaje zjišťovali u desítek úřadů,“ vysvětluje.
Nejprve byl zhotoven pasport, kdy byly nově zaměřeny a nafoceny všechny billboardy podél větších silnic v Praze. Následně byly dotazovány příslušné úřady, jestli zjištěné billboardy mají platné povolení. Ne všechny z 22 stavebních úřadů v Praze ovšem informace poskytly.
„Některé městské části nám data daly bez problémů, jiné je opakovaně odmítly vydat, jinde jsme si je museli přepsat z papírových spisů v archivu,“ popsala pracovní postup zastupitelka Kristýna Drápalová, která se na tvorbě materiálu podílela.
Pasport nakonec zjistil, že podél místních komunikací I. třídy je v Praze celkem 1 531 staveb pro reklamu o minimálně 1 953 plochách z toho 359 jsou bigboardy. Na pasport navázala analýza, která zkoumala soulad ploch s aktuálně platnými regulativy, z nichž byly klíčové zejména tři.
Billboardy by zaprvé neměly stát v památkových rezervacích a zónách, zadruhé v parcích, přírodních územích a stromořadích. A za třetí by měly splňovat minimální rozestup mezi billboardy, který činí alespoň trojnásobek plochy panelu, minimálně však 100 metrů.
„Z analýzy vyplynulo, že velká část reklamních nosičů porušuje některé z podmínek, které by samostatně stojící stavby pro reklamu měly splňovat,“ uvádí pražská radnice. Dodává, že se nejčastěji jednalo o nedodržení odstupové vzdálenosti.
„Nedá se ale snadno říct, že každý billboard, který porušuje některé pravidlo, je nelegální,“ konstatuje Drápalová. „Některé získaly povolení jako trvalá stavba někdy ve vzdálenější minulosti, kdy se reklama příliš neregulovala. Další billboardy byly povoleny způsobem, který by při hlubším právním zkoumání nejspíše neobstál, ale dnes se proti tomu již nedá odvolat a povolení platí,“ vysvětluje.
Řada reklamních nosičů také nedisponuje platným stavebním povolením, neboť byly povoleny jako dočasné stavby a doba dočasnosti již uplynula. „V takovém případě však majitel obvykle ponechá reklamní nosič na svém místě, zejména pokud si je vědom možnosti, že by dle nové právní úpravy již povolení nezískal a nechce na tuto skutečnost stavební úřad upozorňovat,“ uvádí se na webu pražské radnice.
Vedle pasportu byl také vypracován soubor právních návrhů, které vedení Prahy může v boji s protiprávně umístěnými nosiči použít. Na základě získaných dat se teď bude rozhodovat, kde a za jakých podmínek chce billboardy na vlastních pozemcích nadále umožňovat. „U billboardů, o nichž víme, že jsou nepovolené nebo že o nich v archivu není žádný záznam, dáváme na stavební úřad podnět, aby se věcí zabýval,“ říká Scheinherr.
U některých billboardů bylo prodlouženo povolení po přijetí Pražských stavebních předpisů, avšak některé stavební úřady povolily prodloužení dle starých regulativů.
Díky opatření, které Scheinherr předložil už dříve, se již od roku 2021 neuzavírají nové smlouvy na pronájem pozemků pro billboardy a neprodlužují se žádné stávající smlouvy.
I když se pasport zakládal na datech více než dvou desítek institucí používajících odlišnou metodiku, stále nemusí být informace ve všech detailech aktuální. Na pasport by tak mělo ještě navázat vytvoření průběžně aktualizované databáze.
„Hlavní problém je, že je to tak složité, že se v tom téměř nedá držet přehled. Na každém pozemku je potřeba jiná kombinace povolení, každé navíc vychází z jiných pravidel, a řeší to skoro tři desítky institucí. Nejvíce by pomohla legislativní změna. Například v Polsku vznikl zákon, podle nějž si k určitému datu musí všechny billboardy nově vyřídit povolení podle aktuálních pravidel. To by nám zásadně pomohlo zpřehlednit situaci,“ uzavírá k problematice Drápalová.
