Ministerstvo financí předložilo Zprávu o řízení státního dluhu České republiky v roce 2022, podle níž výše státního dluhu dosáhla na konci minulého roku hodnoty 2,9 bilionu Kč, což činí 42,9 % HDP. Meziročně se jedná o nárůst o 429,1 mld. Kč. Průměrná doba do splatnosti státního dluhu tak dosáhla hodnoty 6,2 roku – dle zprávy to však ukazuje stabilní refinanční a likviditní pozice státu. Souhrn celkových čistých příjmů státního rozpočtu dosáhl historicky nejvyšších 22,6 mld. Kč.
Výše dluhu je dle zprávy dána zejména krytím schodku státního rozpočtu za rok 2022 ve výši 360,4 mld. Kč, a operativním preventivním posilováním disponibilní likvidity v rámci korunového a eurového souhrnného účtu státní pokladny, mimo jiné i za účelem možnosti poskytnutí úvěrů výrobcům působícím na trhu s energiemi v souladu s usnesením vlády ČR (č. 586 ze dne 29. června 2022), přičemž ke konci roku 2022 činil stav těchto poskytnutých úvěrů 3 mld. EUR.
V průběhu roku 2022 také všechny významné ratingové agentury s mezinárodní působností ponechaly dle zprávy České republice přiděleno nejvyšší celkové ratingové hodnocení ze všech zemí střední a východní Evropy, které se již několik let pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny.
Dluhopisy
ČR prostřednictvím Ministerstva financí prodala na primárním a sekundárním trhu korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 431,3 mld. Kč. V roce 2022 došlo ke třem řádným splátkám korunových státních dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 145,4 mld. Kč a dále byly odkoupeny státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 8,1 mld. Kč splatné v roce 2023. Čistá emise korunových státních dluhopisů dohromady činila 277,8 mld. Kč.
V rámci projektu přímého prodeje státních dluhopisů pro občany byly také na začátku roku 2022 vydány dvě nové emise Dluhopisu Republiky v celkové jmenovité hodnotě 41,1 mld. Kč a také nové tranše již vydaných státních dluhopisů ve formě reinvestice výnosu v celkové jmenovité hodnotě 3,8 mld. Kč. Čistá emise státních dluhopisů pro občany tak dosáhla 44,5 mld. Kč a jejich podíl na státním dluhu vzrostl na 2,9 %.
Čisté příjmy z operací v rámci řízení korunové likvidity státní pokladny činily v roce 2022 celkem 22,1 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 19,7 mld. Kč. Souhrn celkových čistých příjmů státního rozpočtu z operací v rámci řízení korunové a eurové likvidity státní pokladny, zapůjčování státních dluhopisů a z titulu výpůjčních operací se záporným výnosem činil v roce 2022 celkem 22,6 mld. Kč, což činí historicky nejvyšší částku tohoto typu příjmů státního rozpočtu.
Schodek státního rozpočtu
Schodek státního rozpočtu za rok 2022 byl již dle zprávy ze začátku nového roku 316,1 mld. Kč a meziročně klesl o 92,5 mld. Kč. Původní schodek rozpočtu s deficitem 280 mld. Kč prohloubily v průběhu roku především výdaje na mimořádné valorizace důchodů (+27 mld. Kč), úsporný tarif na elektřinu a plyn pro domácnosti (+17,4 mld. Kč), doplatek příspěvku za obnovitelné zdroje energie za domácnosti a firmy (+4,7 mld. Kč), navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze (+10,9 mld. Kč), nebo jednorázový příspěvek na dítě (+6,7 mld. Kč) či humanitární pomoc (+8 mld. Kč).
„Výsledný schodek rozpočtu lze hodnotit různou optikou. Vláda letos poslala lidem a firmám na přímou pomoc s cenami energií a inflací zhruba 71 miliard korun. Dalších přibližně 20 miliard jsme vyčlenili na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. O bezmála 45 miliard pak schodek zkreslují chybějící příjmy z Evropské unie, které naopak vylepší rozpočet v letech následujících,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Poslanecká sněmovna na konci listopadu 2022 schválila novelu státního rozpočtu na rok 2023, podle níž by měl schodek klesnout na 295 miliard korun oproti původních 375 miliard z roku 2022. Příjmy rozpočtu by dle novely měly činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Nárůst státního dluhu by měl být ke konci roku 2023 až 3,075 bilionu korun.
„První rok naší vlády byl extrémně náročný, nicméně válka ani energetická krize nesmí být nadále překážkou pro plnění našeho závazku snižovat schodky státního rozpočtu. Musíme ozdravit veřejné finance, jakkoliv to nebude populární a navzdory přetrvávajícím rizikům spojeným s vývojem ekonomiky a inflace. Naší nejmenší ambicí pro příští rok musí být snížení strukturálního deficitu zhruba o třetinu, tedy nejméně o 70 miliard,“ doplnil Stanjura.
