Upravenou podobu programového prohlášení schválil kabinet na jednání ve středu 1. března. Vláda například projednávala návrh na změny krizové legislativy, které reagují na zkušenosti z covidové krize a války na Ukrajině, či podmínky pro rozdělování dotací čtyř programů z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027.
Vláda přistoupila k aktualizaci svého programového prohlášení na základě závazku vyplývajícího z koaliční smlouvy provádět jeho každoroční revizi. Přijatými úpravami reaguje také na ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na občany ČR.
„Naše cíle a priority, které jsme si stanovili v preambuli tohoto prohlášení, se nemění. I ve zbylých letech našeho funkčního období chceme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii a NATO, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace, dál platí i náš slib připravit penzijní reformu,“ prohlásil premiér Petr Fiala.
Některé pasáže v programovém prohlášení byly upraveny také proto, že se dle vládního vyjádření podařilo tyto sliby již v úvodním roce funkčního období splnit. „Podnikatelům bezesporu usnadňuje život zrušení EET a úprava kontrolního hlášení, navýšení limitu pro paušální daň a DPH na dva miliony jim navíc ušetří zhruba 30 miliard korun na daních,“ připomíná ve vládním prohlášení předseda vlády.
Další věcí, která se dle vyjádření Fialy podařila, bylo zrušení silniční daně pro osobní automobily a dodávky. Rovněž připomíná, že pro financování silnic II. a III. třídy od roku 2023 poskytne dle svého slibu ze státního rozpočtu částku minimálně šest miliard korun ročně.
„Součástí vládního balíčku opatření proti růstu cen pohonných hmot byla i daňová opatření na podporu elektromobility – konkrétně podpora nízkoemisních vozidel (elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn). Podařilo se nám také získat přístup k LNG terminálu, což jsme prozřetelně slíbili ještě před zastavením dodávek plynu z Ruska,“ doplňuje premiér.
Vláda se rovněž chystá dále upravit energetický zákon tak, aby více odrážel současnou situaci v zajištění a bezpečnosti dodávek energií.
Fiala rovněž připomněl, že naplánovaný schodek státního rozpočtu předchozí vládou byl snížen o 80 miliard. „Skutečné výdaje na investice činily v roce 2022 186,9 miliardy. Kapitálové výdaje tak dosáhly od roku 2015 nejvyššího podílu na celkových výdajích, tedy 9,4 procenta,“ informoval předseda vlády.
Prohlášení se také zabývalo zákonným zakotvení povinnosti dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. „V nové verzi programového prohlášení jsme se zavázali k tomu, že tato dvě procenta HDP na obranu budeme vydávat už v příštím roce, než až v roce 2025,“ upozornil předseda vlády.
Vláda se dále nově zavazuje k tomu, že vytvoří systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků.
Dle premiéra se však také myslelo na „adresné cílení“ sociální pomoci: „Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ podotkl Fiala. „Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech,“ dodává premiér.
Vláda dále projednávala návrh změnového zákona, který mění některé právní předpisy související s přípravou a zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. Důvodem k navrženým změnám jsou dle vyjádření vlády zkušenosti z praxe během pandemie nemoci covid-19 a bezpečnostní krize vzniklé po ruském vpádu na Ukrajinu.
„Kabinet chce upravit zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o krizovém řízení a zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv tak, aby byl stát lépe připraven na případné další krize, aby byl flexibilnější v otázce využití hospodářských opatření při jejich zvládání a měl lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření. Vláda mimo jiné navrhuje také zavést možnost rezervovat státní hmotné rezervy ve Správě státních hmotných rezerv,“ uvádí se ve vládním prohlášení.
Byla také schválená nová pravidla pro nové dotační programy Ministerstva zemědělství (MZe), které vycházejí z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027. MZe tak plánuje do roku 2027 poskytnout chovatelům prasat přibližně dvě miliardy korun na očkování prasat proti infekčním nemocem. Další prostředky půjdou zemědělcům, kteří hospodaří v přírodně cenných oblastech Natura 2000, horských oblastech nebo na méně kvalitních pozemcích. Příspěvky jsou určeny také na zalesňování zemědělské půdy. Čtyři nařízení připravená na MZe by měla českému zemědělství přinést více než 23 miliard korun.
