V letošním roce uplyne již 74 let od doby, kdy komunistická Čína násilím obsadila Tibet. Poté, co Čína převzala v Tibetu moc, zahájila tvrdé represivní procesy. Řada Tibeťanů se stala obětí mučení, sterilizace nebo byla zavražděna. Rovněž byly zbořeny stovky posvátných tibetských chrámů.

„I dnes vidíme, že represivní režimy se ve snaze získat nová území neštítí ničeho. A stejně jako dnes, i tehdy se jim do cesty postavilo mnoho odvážných lidí odhodlaných bránit svoji svobodu.

Připomeňme si tibetské povstání z roku 1959,“ apeluje Amnesty International.

10. března 1959 se Tibeťané rozhodli útlaku postavit a přes 300 tisíc protestujících vyšlo do ulic. Čínská armáda však povstání krvavě potlačila. Během pár dnů zabila na 87 tisíc lidí. Dalších 80 tisíc bylo nuceno ze své země uprchnout.

Jako každým rokem, vyzývá Amnesty International ke shromáždění před čínskou ambasádou v Praze v Pélleově ulici na den 10. března v 17 hodin, připomenout si odvahu tibetských protestujících.

Podpisem petice můžete podpořit tibetského mnicha Rinčena Cultrima. Ten byl zadržen a následně odsouzen k 54 měsícům v cele za to, že na sociálních sítích kritizoval čínskou komunistickou vládu. Ve vězení je nuceně podrobován politické převýchově a těžké práci. Úřady mu rovněž zakázaly návštěvy od jeho rodiny, která o něm nemá téměř žádné zprávy, uvádí Amnesty a dále sděluje:

„Pod záminkou boje proti ,separatismu, extremismu a terorismu’ byly v oblastech obývaných Tibeťany a v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang zahájeny tvrdé a rozsáhlé restrikce vůči etnickým menšinám.

Porušování lidských práv v Číně dokumentuje Amnesty už řadu let. Kromě Tibeťanů čelí útlaku i další náboženské a etnické menšiny, zejména Ujgurové, kteří jsou masově zavíráni do převýchovných táborů nebo mizí beze stopy, a následovníci praxe Falun Gong.

AI bojuje rovněž za hongkongské aktivisty a demonstranty, kteří hájí svoji svobodu i za cenu mučení či uvěznění.

Návštěva Lipavského v Indii hodnocena čínským režimem jako výtržnost

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se nedávno v rámci své návštěvy Indie setkal se zástupci Tibetu žijícími v exilu. Na svém twiterovém účtě se zmínil:

„Bylo mi potěšením se během návštěvy Indie znovu setkat se zástupci Tibeťanů v exilu. Přátelství mezi Václavem Havlem a Jeho Svátostí dalajlámou žije dál.“

Ovšem vzápětí, ve středu 1. března, následovala výzva mluvčího čínského velvyslanectví v Praze, který podle irozhlas.cz vyzval Česko, „aby se vyvarovalo dalších výtržností ve vztazích mezi oběma zeměmi a respektovalo závazek jedné Číny“. Šéf české diplomacie poté uvedl, že na setkání se zástupci Tibetu není nic špatného a že jde o běžnou záležitost.