V dnešní době mnozí lidé citují významného českého podnikatele Tomáše Baťu, který prohlásil, že ekonomické a hospodářské krize jsou „důsledkem úpadku morálních hodnot společnosti“. Podle Bati je úpadek hodnot „příčina“ a samotná krize přichází až jako „důsledek“ úpadku morálních hodnot společnosti.
Podobně na celou věc nahlížel i jeho předchůdce, skotský ekonom a filosof Adam Smith, který je považován za zakladatele moderní ekonomie.
„Hospodářská krize je jiné jméno pro mravní bídu.“
– Tomáš Baťa
Smith je autorem obecně známé knihy Bohatství národů. Mnohem méně se hovoří o tom, že před touto knihou sepsal ještě důležitější dílo, které nazval Teorie mravních citů. Podle Smithe může fungovat ekonomie, tak jak jí nastínil, pouze za předpokladu, že se společnost řídí určitými morálními principy.
Jinými slovy systém sám o sobě nemůže problémy vyřešit, pokud lidé, kteří systém provozují nedodržují morální principy. A ve stejné době je třeba míti na paměti, že za problémy stojí především úpadek morálních hodnot společnosti.
Teorii mravních citů vydal nově Liberální institut a nabízí ji v tištěné podobě zde. Kniha je ale také dostupná zdarma a v elektronické verzi je ke stažení zde: (pdf)
Jak vydavatelé uvádějí, je Teorie mravních citů považována za „vrcholný stupeň britské morální filosofie“.
Smith v něm dle vydavatelů rozvinul teorii spontánního vzniku mravního řádu a filosofická východiska metody, kterou uplatnil právě v další knize Bohatství národů.
„Přes odstup dvou století je Smithovo učení stálým zdrojem inspirace a zaslouží, aby bylo trvalou součástí vzdělání,“ míní vydavatelé.
Známé tvrzení říká, že stěží lze být dobrým ekonomem bez studia Bohatství národů, ale je třeba si uvědomit, že stěží může někdo plně pochopit „teorii spontánního řádu“, kterou Smith rozvíjí v Bohatství národů, pokud nezná Teorii mravních citů.
Vydavatelé nakonec dodávají, že „stěží může být někdo dobrým ekonomem, pokud nezná Teorii mravních citů“.
Adam Smith
Adam Smith byl skotský ekonom a filosof. Je považován za zakladatele moderní ekonomie.
Studoval na univerzitě v Glasgow, jako předměty studia zde měl řečtinu, logiku, filosofii, matematiku a fyziku. V této době se aktivně podílel na činnosti prvního ekonomického klubu na světě.
Po završení studia pokračoval ve studiích na univerzitě v Oxfordu na Balliol College. Po jedenácti letech studia v Oxfordu by byl připraven na kariéru duchovního. Po šesti letech ale od této myšlenky upustil a vrátil se do Skotska.
V roce 1751 byl zvolen profesorem logiky na univerzitě v Glasgow a o rok později profesorem mravní filozofie. V roce 1759 publikoval svoji první práci Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments).
