S jarem se začíná ozývat zpěv přezimujících i stěhovavých ptáků, navrátivších se z daleké cesty. Vlaštovky a jiřičky zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata.
Po odletu ze zimoviště pod Saharou se jiřičky i vlaštovky zpravidla vracejí na místo, kde se narodily.
„Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ říká Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.
Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. Tyto zásahy jsou nyní v rozporu se zákonem.
ČSO se setkává s případy, kdy se někteří lidé snaží jiřičkám a vlaštovkám v hnízdění zabránit. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu.
„Lidé umisťují překážky do oken, a to včetně ostrých bodců, které se prodávají jako prostředek proti dosednutí zdivočelých domácích holubů. Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít. Vlaštovkám zase lidé úmyslně zamezují vletět do objektu, kde mají hnízdiště. Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí a zabrání jim ve stavbě hnízda nového, znamená to to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ doplňuje Viktora.
Pokud mají lidé obavy ze znečištění obydlí, zejména z trusu pod hnízdem, radí ornitologové, že pod hnízdo lze umístit podložku, která trus zachytí.
„Podložku z libovolného materiálu – dřeva, překližky nebo plastu, širokou 20–30 cm, umisťujeme alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory. Po vylétnutí mláďat se pak dá jednoduše vyčistit,“ upozorňuje Viktora i na úskalí vzdálenosti podložky pod hnízdem.
Krmení mladých jiřiček a vlaštovek a jejich vyvádění z hnízda je krásná podívaná, která se odehrává v naší bezprostřední blízkosti.
„Pozorováním okřídlených sousedů se můžeme naučit mnohé o ptácích a jejich způsobu života, a to ani nemusíme opouštět pohodlí domova. Vlaštovky a jiřičky jsou tradičním poslem jara. A také štěstím do domu, nejen symbolickým – když krmí mláďata, jedna vlaštovka i jiřička uloví denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu,“ říká Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.
