Čínská společnost nabídla Tálibánu 10 miliard dolarů a návrh na vybudování klíčové strategické infrastruktury spojující sever a jih Afghánistánu výměnou za přístup k zásobám lithia v zemi.
O návrhu jednal 13. dubna zástupce Gochinu s úřadujícím ministrem Tálibánu pro doly a ropu šejkem Hadithem Šahabuddínem Delawarem (Hadith Shahabuddin Delawar). K jednání došlo jen několik měsíců poté, co Tálibán zatkl dva čínské občany, kteří se snažili ze země propašovat 1 000 tun hornin obsahujících lithium.
Podle odborníků bude mít podpis takové dohody diplomatické a politické důsledky a navrhovaný rozvoj infrastruktury bude mít pravděpodobně dlouhodobý strategický dopad.
„Z geopolitického hlediska by tato dohoda mohla Číně poskytnout významnou výhodu a vliv v regionu, protože si zajistí dodávky kritických zdrojů a posílí svou přítomnost v Afghánistánu,“ uvedla v e-mailu pro The Epoch Times Maher Saadatová, exilová aktivistka a analytička afghánských záležitostí.
Afghánské zásoby lithia mohou potenciálně konkurovat zásobám Bolívie, která drží světové prvenství. Tálibánské ministerstvo dolů a ropy v tiskové zprávě uvedlo, že po realizaci dohody získá přímou práci 120 000 lidí a nepřímo jeden milion.
Abhishek Darbey, výzkumný pracovník programu pro studium Číny v Centru pro analýzu a strategii Číny (CCAS) se sídlem v Dillí, v e-mailu pro The Epoch Times upozornil na to, že Čína patří mezi první země, které podpořily Tálibán při sestavování vlády v Kábulu po stažení Spojených států ze země. Podle něj chce čínský režim tento region ovládnout.
„Pokud jde o Afghánistán, tato země je pro Čínu důležitá, protože tímto regionem bude procházet pozemní doména Nové hedvábné stezky a mír v Afghánistánu vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj a pokrok stezky,“ napsal Darbey.
„Čína se také považuje za významnou mocnost regionu, a proto se chce podílet na [rozhodování] v regionu nebo chce být mocností se schopností ovlivňovat regionální politiku,“ dodal.
Lithium pro Tálibán
Afghánské zásoby lithia jsou pro Tálibán rychlým zdrojem peněz, ale podle odborníků pro něj nemají dlouhodobý strategický cíl.
„Vzhledem k tomu, že se v minulosti spoléhali na různé zdroje nezákonného financování, jako je obchod s drogami a vydírání, mohou je považovat za příležitost k získání okamžitých příjmů pro financování svých aktivit a upevnění své moci,“ uvedla Saadatová.
Vzácné minerály se nacházejí v pěti oblastech Afghánistánu. Konkrétně jde o Herát, údolí Šurjak, okres Tagab v provincii Kapisa, okres Nawur v provincii Ghazní a Badachšán.
Darbey sdělil, že čínský zájem o tento region není novinkou – v roce 2021 byly do Ghazní vyslány dvě čínské společnosti, aby provedly technický výzkum a prověřily doly na lithium a zlato.
Zatímco čínské zásoby lithia se vyčerpávají, afghánská ložiska jsou skoro nedotčená. Podle Darbeye si v Afghánistánu zřídilo svá zastoupení pět čínských společností a přibližně 20 čínských společností se po lithiových projektech dotazuje.
Darbey upozornil, že tálibánská vláda již čínské investice do těžebního sektoru podporuje a dva největší čínští těžaři lithia, Tianqi a Ganfeng, již prozkoumali lithiové doly v Afghánistánu.
Tálibánské ministerstvo dolů a ropy ve své tiskové zprávě uvedlo, že Číňané v souvislosti s právy na lithium navrhli rozvoj tří infrastrukturních projektů: tunelu Salang, který spojuje severní Afghánistán s Kábulem, dálnice v Nuristánu, která spojuje Kunar s Laghmanem, a projektu energetické přehrady.
Tálibán loni oznámil, že poplatky z nákladní dopravy přinesou do jeho pokladny 341 milionů dolarů. Saadatová uvedla, že Číňany navrhované projekty by mohly přinést také příjmy z daní a vydírání, které mohou být použity k financování aktivit Tálibánu a upevnění jeho moci.
Darbey dále sdělil, že díky dalším čínským infrastrukturním projektům je pravděpodobné, že Číňané poskytnou výcvik jednotkám Tálibánu, aby v krátké době zlepšili svůj bezpečnostní aparát.
Výzvy
Přestože má Čína řadu investorů, kteří chtějí investovat do afghánských zásob lithia, budou podle odborníků čelit výzvám a rizikům, včetně zrádné topografie a teroristických útoků.
„V průběhu celého roku panují ve Wachánském koridoru spojujícím obě země drsné klimatické podmínky a oblast zůstává nejméně devět měsíců pokrytá sněhem,“ uvedl Darbey.
Aby zajistil hladký transport surového lithia z afghánských dolů do Číny, bude muset čínský režim zlepšit logistiku v oblasti. Podle něj by ale zlepšení dopravních zařízení nemuselo být pro Číňany náročné, protože mají zkušenosti s budováním logistických systémů v podobném terénu v Tibetu a Sin-ťiangu.
Další výzvou je ISIS. Od listopadu 2021 podnikl ISIS v zemi 248 útoků a v odvetě proti němu vláda Tálibánu provedla 132 vojenských operací, uvedl Darbey. Sdělil, že navzdory všem protiopatřením nejsou čínští státní příslušníci v Afghánistánu v bezpečí.
„Ačkoli vláda Tálibánu opakovaně hovořila o zajištění [bezpečnosti] čínských investic a životů investorů, má před sebou ještě dlouhou cestu, než zaručí bezpečnost a ochranu čínských občanů pracujících v těžebním průmyslu.“
Překlad a redakční úprava původní zprávy: Juraj Skovajsa
