Analytický komentář
Autorka: Kamila Hladíková
Podle zprávy, kterou zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa začátkem dubna, Rusko a Čína již mnoho let úzce spolupracují v oblasti kontroly disentu a cenzury na internetu. Text shrnuje obsah záznamů z jednání, která v letech 2017 a 2019 proběhla mezi čínskou kanceláří ústřední vedoucí skupiny pro internetovou bezpečnost a informatizaci, jinak známou pod zkratkou CAC (Cyberspace Administration of China), a ruskou vládní internetovou agenturou Roskomnadzor.
Vůdce obou zemí spojuje společná vize přísně a efektivně kontrolovaného internetu zpřístupňujícího pouze prověřený nebo přímo vládou šířený obsah s eliminací zahraničních hlasů i domácího disentu. Řada nově získaných dokumentů z Ruska ukazuje na některé klíčové oblasti jeho spolupráce s Čínou. Jedná se především o šíření propagandy a narativů podporujících oba režimy.
První důkazy o spolupráci
Již v prvních týdnech ruské agrese na Ukrajině mediální analýzy jasně ukazovaly, že Čína pomáhá šířit ruské narativy, dezinformace a propagandu. Asi nejznámějším případem byly konspirační teorie o amerických laboratořích na výrobu biologických zbraní na Ukrajině. Tyto zprávy z ruských zdrojů briskně přejala čínská média a propagovala je i prostřednictvím svých mezinárodních kanálů.
Chyběly však přímé důkazy o systematické spolupráci mezi Moskvou a Pekingem. Až dokumenty, které získali hackeři z ruských serverů koncem loňského roku, potvrdily existenci bilaterálních dohod o mediální spolupráci mezi těmito zeměmi. Server The Intercept a další subjekty, sdružené pod projektem pro reportování o organizovaném zločinu a korupci, založily konsorcium mediálních organizací. Jejich cílem jsou analýzy materiálu získaného hackery. Jedním z výstupů byla i zpráva týkající se „smlouvy o propagandě“, kterou ruští a čínští představitelé podepsali v červenci 2021, jak vyplynulo z uniklé e-mailové komunikace Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti (VGTRK). V ČR o jejich zjištěních začátkem ledna informoval server Investigace.cz.
Spolupráci dohodlo ruské ministerstvo pro digitální rozvoj, komunikaci a masmédia a čínská Správa rozhlasového a televizního vysílání. Podle serveru The Intercept je „kooperace v oblasti zpravodajství a narativů velkým cílem obou vlád“ a zástupci z obou zemí se během virtuálního summitu na toto téma v červenci 2021 domlouvali na „desítkách zpravodajských produktů a společných projektů, včetně výměny zpravodajského obsahu, strategií ve využívání digitálních médií a koprodukce televizních pořadů“.
Informace z těchto uniklých dokumentů teď doplnily nové materiály. Ty nedávno získal ruský investigativní tým Rádia Svobodná Evropa, známý jako Systema, ve spolupráci s organizací DDoSecrets. Data vrhají více světla na spolupráci Pekingu a Moskvy v oblasti internetu.
Inspirativní Čína
Prohlubování vztahů obou zemí zintenzivnilo po Si Ťin-pchingově první zahraniční návštěvě po zvolení do funkce, která v roce 2013 vedla právě do Moskvy. Podle materiálů, jež má Svobodná Evropa k dispozici a které zahrnují poznámky z meetingů, zvukové nahrávky či e-mailovou komunikaci, od té doby proběhla celá řada setkání na různých úrovních. Jejich výsledkem byly podepsané dohody s praktickými dopady na fungování internetu v obou zemích.
Ruská strana měla zájem o čínské zkušenosti s kontrolou masmédií, online médií a jednotlivých blogerů a regulací komunikačních aplikací, šifrovacích služeb a šifrovaného připojení VPN. Číňany zase zajímala kontrola tištěných médií a potlačování disentních postojů mezi lidmi, např. v souvislosti s aktivitami ruského disidenta Alexeje Navalného. Ten v roce 2017 zveřejnil video odhalující korupční aféry tehdejšího premiéra Medveděva a vyvolal masové protesty po celém Rusku. ČLR při další z příležitostí žádala Rusko o zablokování přístupu ke konkrétnímu zpravodajskému obsahu nebo rozhovorům týkajícím se pro Čínu citlivých témat. Tyto žádosti se nedotýkaly jen „klasických“ pro stranu nepohodlných témat, jako jsou otázky Sin-ťiangu či Tibetu. Odepření přístupu požadovala i např. k článku o údajném Si Ťin-pchingově zranění zad či k textu BBC o čínské „záchodové revoluci“ – kampani usilující o zlepšení hygienických podmínek. Jindy zase tehdejší ředitel Roskomnadzoru Žarov údajně žádal tehdejšího náměstka čínské CAC Žen Sien-linga o školení ruských specialistů ohledně fungování „velké čínské internetové zdi“ (Great Firewall of China) blokující přístup k zakázaným webům a aplikacím od Googlu a Facebooku až po Wikipedii či zahraniční zpravodajství.
O snaze Ruska využít čínské „know-how“ o cenzuře internetu mluví i ruský investigativní novinář Andrej Soldatov v rozhovoru pro Svobodnou Evropu. V této souvislosti označil jako přelomový rok 2017. V té době podle něj „Rusko hledalo efektivní způsob, jak vybudovat v současnosti fungující sofistikovaný systém“ a „podle všeho se přitom inspirovalo u Číňanů“. Na kontrolu internetu se tedy Putin připravoval dávno před zahájením války na Ukrajině a v rámci příprav na ni. V roce 2019 pak Rusko schválilo zákon o „svrchovaném internetu“, na jehož základě byl veškerý online provoz přesměrován na státem kontrolovanou infrastrukturu. Jeho schválením se Moskva přiblížila čínskému modelu kontroly a Pekingem od roku 2014 prosazovanému konceptu „internetové suverenity“ (网络主权).
Postupné sbližování
Mediální sbližování začalo podle Rádia Svobodná Evropa ve skutečnosti už na jaře 2016, o čemž v téže době informoval i projekt Sinopsis. Tehdy lobbistická skupina Liga za bezpečný internet, založená konzervativním ruským oligarchou s vazbami na Kreml i ortodoxní církev Konstantinem Malofejevem, pořádala v Moskvě konferenci. Na ni pozvala i čínskou delegaci vedenou tehdejším šéfem čínské CAC Lu Wejem a tvůrcem velkého čínského firewallu Fang Ping-singem.
O tři roky později už o internetové bezpečnosti jednali osobně Putin se Si Ťin-pchingem při jeho další návštěvě v Moskvě. Tehdy uzavřená dohoda o „všestranném strategickém partnerství“ zahrnovala i spolupráci v oblasti informačních technologií a internetu. Oba vůdci se shodli na potřebě „míru a bezpečnosti v kyberprostoru na základě rovné účasti všech států“. Zavázali se také k vybudování „globálního řádu pro správu informací a kyberprostoru“, o němž Si Ťin-pching hovořil již na první Světové internetové konferenci v čínském Wu-čenu v roce 2014.
V říjnu 2019 pak během této konference podepsal Roskomnadzor a CAC dohodu o spolupráci v boji proti šíření „zakázaných informací“. Dokumenty, které analyzoval tým Systema, obsahují také několik čínských žádostí o blokování konkrétního obsahu poměrně různorodého charakteru, od zpráv o Sin-ťiangu až po starý rozhovor bývalého čínského prezidenta Ťiang Ce-mina pro pořad 60 minut americké zpravodajské televizní stanice CBS.
Oboustranně prospěšná spolupráce
Andrew Small z think tanku German Marshall Fund pro Rádio Svobodná Evropa komentoval rusko-čínskou spolupráci:
„Internetová cenzura je její významnou součástí, protože má vztah k politické stabilitě na domácí půdě a sdílenému názoru, že dochází k vměšování zahraničních sil. […] Je zajímavé, že si Peking myslí, že může po Rusku požadovat [blokování obsahu o Číně]. Dochází tak k externalizaci způsobu, jak k takovým věcem Čína přistupuje doma, a nejspíš to naznačuje, kam tato spolupráce míří.“
V rámci této „oboustranně prospěšné spolupráce“ je Peking ochoten Putinovi poskytnout podporu pro vyčištění ruského internetu od nežádoucího obsahu, který by mohl ohrožovat stabilitu jeho režimu, výměnou za pomoc s budováním pozitivního obrazu ČLR a s potíráním hlasů kritických vůči čínskému režimu. „Internetová suverenita“ tak v praxi znamená nejen odstřižení obou zemí od vlivu (převážně amerických) technologických gigantů a různých politických vlivů za nimi. Jde také o zablokování přístupu k informacím z jiných než vládních zdrojů pro běžné obyvatele Ruska a Číny a jejich snadnější indoktrinaci prorežimními narativy. Ty je zároveň kvůli otevřenému globálnímu internetu možné šířit i za hranicemi obou zemí.
Zdroj: Sinopsis.cz
