Britská edice deníku The Epoch Times oslovila více než 160 britských univerzit se žádostí o poskytnutí jejich zdrojů financování čínskými subjekty a zjistila, že některé vzdělávací instituce dostaly z Číny v posledních čtyřech letech miliony liber, přičemž čínští sponzoři zahrnují firmy označované za bezpečnostní hrozbu a podléhající sankcím.
Údaje získané na základě žádostí o svobodný přístup k informacím označili představitelé neziskovek za „překvapivě nebezpečné“ a tvrdí, že vláda by měla zdroje financování univerzit prošetřit.
Londýnská vysoká škola Imperial College je jednou z ohromujícího počtu britských univerzit, které dostávají miliony liber od pekingského režimu, stejně jako od čínských společností obviněných ze zločinů proti lidskosti a porušování lidských práv. Nejméně jedna z nich je spojována s incidenty s čínskými špionážními balóny, které byly letos zaznamenány ve Spojených státech.
Imperial College London obdržela od Číny v letech 2018–2022 finanční prostředky a dary ve výši více než 20 milionů liber. Vysoká škola specializující se na vědu, inženýrství, medicínu a podnikání, získala v letech 2018 až 2022 celkem 18 380 012 liber na financování výzkumu.
Tyto granty pocházely od 20 organizací se sídlem v Číně. Mezi nimi byla i neznámá částka od China National Offshore Oil Corporation (CNOOC), čínské státní ropné společnosti, která byla v minulosti obviněna z vazeb na drogové dealery a z porušování lidských práv v Barmě.
Tento podnik také údajně spolupracoval s Komunistickou stranou Číny (KS Číny) na posílání zaměstnanců, kteří praktikují Falun Gong, do pracovních táborů a jiných zadržovacích zařízení pro vymývání mozků.
Imperial College London obdržela ve stejném období také peněžní dary ve výši 3 896 422 liber od čínských jednotlivců, charitativních organizací a institucí.
Společnosti na černé listině
Získané dokumenty ukazují, že Edinburská univerzita přijala téměř 11 milionů liber od telekomunikační společnosti Huawei, která je na černé listině USA. Tato firma byla v roce 2020 zařazena na seznam národních bezpečnostních hrozeb a americkým subjektům bylo zakázáno využívat státní dotace na nákup vybavení od Huawei.
Výbor pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů Spojených států již dříve varoval, že telekomunikační zařízení společnosti Huawei by mohl čínský režim využívat ke špehování amerických občanů.
V roce 2022 vláda Velké Británie nařídila, že technologie Huawei musí být do konce roku 2027 odstraněna ze všech veřejných sítí 5G.
Prestižní skotská univerzita také přijala přes 39 tisíc liber od čínské technologické instituce Tencent, která byla obviněna ze špionáže ve prospěch čínského režimu. Tencent vlastní WeChat, sociální médium, které je nesmírně populární v Číně.
V roce 2020 vydal tehdejší americký prezident Donald Trump exekutivní příkaz proti společnosti Tencent, kterým zakázal veškeré obchodní vztahy USA s tímto technologickým gigantem kvůli obavám o národní bezpečnost v souvislosti s aplikací WeChat.
Uvedl, že software představuje bezpečnostní hrozbu, protože shromažďuje „obrovské množství“ údajů o Američanech a dalších uživatelích. „WeChat, stejně jako TikTok, údajně také cenzuruje obsah, který Komunistická strana Číny považuje za politicky citlivý, a může být také využíván k dezinformačním kampaním, z nichž má Komunistická strana Číny prospěch.“
Společnost popírá, že by dostávala finanční prostředky od zpravodajských služeb, a tvrdí, že její finance jsou transparentní.
Ve stejném roce výzkumná organizace Citizen Lab, která je spojena s Torontskou univerzitou, zjistila, že společnost Tencent používá svou aplikaci WeChat ke sledování účtů mimo čínskou pevninu. Citizen Lab objevila, že texty a obrázky odesílané mezi mezinárodními účty byly technologickou společností monitorovány také, a to za účelem informovat tuzemské cenzory.
Společnost Tencent rovněž používá umělou inteligenci k identifikaci a blokování obrázků vytvořených uživateli s cílem obejít cenzuru ČKS. Je známo, že firma ruší účty na svých sociálních sítích, které sdílejí informace kritické k čínskému režimu.
Ve své odpovědi na žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím pro The Epoch Times Edinburská univerzita uvedla, že její vazby se společností Tencent, které začaly v roce 2022, se týkaly výzkumu „obsluhy velkých modelů strojového učení“.
Miliony na počítačový výzkum
Edinburský dar od společnosti Tencent je kapkou v moři ve srovnání s penězi, které dostala Oxfordská univerzita. Ta od této stínové technologické společnosti přijala částky v celkové výši 1,25 milionu liber, včetně příslibu 750 000 liber.
Dokumenty získané prostřednictvím žádosti ke svobodnému přístupu k informacím ukázaly, že Oxford použil peníze darované v letech 2018 až 2022 pro své katedry informatiky a fyziky.
V roce 2021 vyvolaly rozruch plány Oxfordské univerzity přejmenovat po čínské technologické společnosti jednu ze svých historicky nejvýznamnějších profesur. Wykehamská profesura fyziky měla být na základě daru od společnosti přejmenována na „Tencent-Wykehamská profesura fyziky“.
Po kritice ze strany předních politiků univerzita později oznámila, že k přejmenování nedojde a místo toho získá aktuální držitel postu samostatnou funkci s názvem „Tencent předseda teoretické fyziky“, která bude fungovat souběžně s jeho Wykehamským postem.
Příjemcem darů od společnosti Tencent byla také Cardiffská univerzita, která za poslední čtyři roky inkasovala z čínských zdrojů více než 2,5 milionu liber. Podle údajů z této vzdělávací instituce mělo jít o dary na výzkum „virtuální a rozšířené reality“.
Dalším velkým sponzorem Cardiffské univerzity je China Communications Construction Company (CCCC), nadnárodní inženýrská a stavební společnost s většinovým státním podílem. V roce 2020 ji Spojené státy zařadily na obchodní černou listinu, protože ji Trumpova administrativa obvinila, že pomáhá Číně budovat ostrovy v Jihočínském moři. Spojené státy uvedly, že program výstavby je nezákonným pokusem o kontrolu důležité námořní trasy.
Vojenské vazby sponzorů
Společnosti úzce propojené s čínskými vojenskými a zpravodajskými subjekty poskytují britským univerzitám peníze na výzkum také. Společnost CRRC Corporation Limited byla loni americkým ministerstvem obrany označena za „čínskou vojenskou společnost“.
Tento podnik má pod sebou řadu institucí a společností, které přispívají desítky tisíc liber do výzkumných programů ve Velké Británii.
Sheffieldská univerzita obdržela od roku 2019 do roku 2022 od institutu Zhuzhou, patřícího pod CRRC, 700 000 liber. Univerzita také získala finanční podporu ve výši 103 000 liber od organizace s názvem 10. čínský výzkumný institut. Tu vlastní společnost China Electronics Technology Group Corporation (CETC), která byla založena s deklarovaným cílem využít civilní elektroniku ve prospěch čínské armády.
Spojené státy obvinily společnost CETC, že se podílela na incidentech čínské balónové špionáže v USA na začátku tohoto roku. Všechny ústavy společnosti CETC, včetně 10. institutu, byly v důsledku toho zařazeny na černou listinu.
Některé vysoké školy sice na náš dotaz odpověděly, ale podrobnosti o darech a grantech byly přísně redigovány. Jiné, včetně London School of Economics, která je sídlem Konfuciova institutu, odmítly sdělit jakékoliv informace o svém financování z Číny.
Surreyská univerzita sice přiznala, že obdržela více než 11 milionů liber z čínských zdrojů, ale odmítla deníku The Epoch Times sdělit jméno dárce nebo společnosti, která peníze poskytla, nebo na co byly peníze použity.
Bradfordská univerzita rovněž odmítla poskytnout informace o svých vazbách na Čínu, pouze uvedla, že má „trvalé obchodní vztahy“ se společnostmi patřícími pod Sinopec. Tato obchodní skupina je největším světovým konglomerátem v oblasti zpracování ropy, plynu a petrochemie.
Je třeba vyšetřování
Mark Sabah z nadace The Committee for Freedom in Hong Kong (Výbor pro svobodu v Hongkongu), kde vede sekci Velká Británie a EU, uvedl, že britská vláda musí zahájit vyšetřování zdrojů financování univerzit.
„Musí dojít k nějaké revizi financování univerzit, musí se to vyšetřit,“ řekl deníku The Epoch Times.
Zároveň dodal, že by se školy měly poohlížet i po jiných formách financování. „Všechny tyto univerzity musí vyvinout alternativní zdroje financování, jak se mohou udržet v chodu, aniž by braly peníze z Číny, protože to, co vidíme u Číny, je to samé, co jsme viděli u Ruska před deseti lety.
„Způsob, jakým Rusové toto praní špinavé pověsti prováděli, křídla zřizovaná na vysokých školách a v muzeích a galeriích ve jménu prominentního ruského dárce, a ty instituce ty peníze zoufale potřebovaly, a tak byly ochotné říct: ,Ale, to není nic špatného, jsou to jen peníze od firmy.‘ Teď ovšem budou čelit dilematu, až budou tito lidé sankcionováni.“
Podle Sabaha je hlavní otázkou, proč čínské společnosti financují britské univerzity. „Je to skutečně jen pro výzkum a vývoj? Protože pokud ano, proč to není opětováno? Proč edinburští studenti a profesoři nemají přístup do laboratoří na čínských univerzitách?“
Podle aktivisty je důležité poznamenat, že většina finančních prostředků z Číny směřuje na vzdělávání související s národní bezpečností.
„Čína se snaží o to, aby se v budoucnu zvýšila její konkurenceschopnost: „Huawei neinvestuje miliony do Chaucera a Shakespeara, ale investuje peníze do výzkumu a technologií pro komunikační satelity atd. To je další velký problém, že my ve Velké Británii a v mnoha západních zemích prostě klademe národní bezpečnost před financování,“ říká Sabah a dodává: „Univerzity jsou úžasně zranitelnou součástí našeho systému, pokud jde o infiltraci a přesvědčování.“
Benedict Rogers, výkonný ředitel organizace Hong Kong Watch, prohlásil, že závislost britských univerzit na čínském financování je nyní „předmětem kritického znepokojení“.
„Příliš mnoho našich univerzit je neúměrně závislých na financování čínskou vládou, na školném čínských studentů a na financování čínskými společnostmi, které jsou úzce propojeny s Komunistickou stranou Číny a podílejí se na závažném porušování lidských práv, krutých zločinech, sledování a špionáži,“ sdělil listu The Epoch Times.
„Tato závislost hrozí podkopáním a ohrožením akademické svobody a svobody projevu ve Velké Británii. Vláda musí urychleně spolupracovat s našimi univerzitami na řešení této situace, diverzifikovat zdroje financování a snížit závislost na zdrojích financování spojených s čínským režimem,“ míní ředitel neziskovky.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
