Zatímco se svět potýkal s covidovou pandemií, byla přehlédnuta jiná zákeřná hrozba. V zápalu boje proti viru pronikly potenciálně škodlivé látky nepozorovaně do mnoha našich domovů, škol, nemocnic a pracovišť.
Nová analýza studií v časopise Environmental Science & Technology, která je výsledkem společného úsilí 26 vědců, vrhá pozornost na rostoucí používání kvartérních amoniových sloučenin neboli KAS. Tyto všudypřítomné chemické látky zaznamenaly v souvislosti s pandemií prudký nárůst používání a vědci nás nyní vyzývají, abychom přehodnotili jejich bezpečnost.
Cesta amoniových sloučenin
KAS jsou běžné chemické látky s širokým využitím, často maskované pod neškodnými označeními. KAS slouží jako antimikrobiální, konzervační a antistatické látky v čisticích a dezinfekčních prostředcích. Jsou také obsaženy v mnoha předmětech osobní péče, včetně očních kapek, šamponu, nosních sprejů a ústních vod.
KAS byly poprvé představeny ve 40. letech 20. století a jsou známy již několik desetiletí. Podle analýzy Institutu pro omezení používání toxických látek při UMass Lowell však covidová pandemie zvýšila výskyt KAS v našem životě. Kromě toho zákaz dalších 19 antimikrobiálních látek, který v roce 2016 vydal Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), výrazně rozšířil používání těchto KAS přípravků.
V březnu 2020 spustila americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) seznam N, databázi s možností vyhledávání, která identifikuje výrobky účinné proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19. V recenzované vědecké práci zveřejněné v časopise Environmental Science & Technology Letters se zdůrazňuje, že přibližně polovina výrobků uvedených na seznamu je založena na konkrétních KAS jako účinných látkách, přičemž na seznam se dostalo více než 200 výrobků na bázi KAS.
Toxické vlny
Rozšířené používání kvartérních amoniových sloučenin je jako kámen vhozený do rybníka, který způsobuje vlny toxických účinků na naše životní prostředí a zdraví. S rostoucím používáním těchto chemických látek se zvyšují i jejich škodlivé účinky.
Výzkumníci dokazují, že vodní organismy, které jsou často tichým barometrem zdraví životního prostředí, vykazují známky akutní a chronické toxicity v důsledku zvyšujících se koncentrací KAS. „Koncentrace KAS ve vodních ekosystémech se blíží ochranným prahům toxicity,“ uvádějí autoři.
Stejně tak začínáme pozorovat znepokojivé známky možných dopadů KAS na lidské zdraví. Například studie z roku 2021 publikovaná v časopise Environmental Science and Technology odhalila, že koncentrace KAS ve vzorcích krve odebraných během korona krize byla výrazně vyšší než ve vzorcích odebraných před pandemií.
Podle vědecké analýzy odborného časopisu Environmental Science & Technology čelí jednotlivci v důsledku kontaktu s KAS podráždění kůže, dýchacím problémům a metabolickým potížím. Studie na zvířatech dále ukazují, že nepříznivé účinky se mohou rozšířit na vývojovou a reprodukční toxicitu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí generace.
Bohužel naše nejzranitelnější skupiny jsou těmto sloučeninám vystaveny neúměrně. Zvláště ohroženy jsou malé děti ve školách a školkách. „Zaměstnanci škol a jejich žáci používali během pandemie covidu-19 dezinfekční prostředky ve velké míře, v některých případech nebezpečně a bez poučení o správném zacházení a používání,“ uvádějí autoři.
Kromě toho mohli být starší lidé a osoby se zhoršeným zdravotním stavem, které jsou často uzavřeny ve zdravotnických zařízeních, také vystaveni vyššímu množství KAS v důsledku přísných úklidových předpisů.
Jedním z nejvíce znepokojujících dopadů je možnost, že KAS mohou podporovat antimikrobiální rezistenci. „Po covidové pandemii byl pozorován nárůst rezistence na antibiotika. Tento jev byl pravděpodobně způsoben souběhem několika faktorů, z nichž jedním může být zvýšené používání dezinfekčních prostředků na bázi KAS,“ uvádějí autoři studie.
Tato rezistence vytvořená právě těmi zbraněmi, které mají bojovat proti patogenům, by mohla v budoucnu podkopat účinnost životně důležitých antimikrobiálních léčebných postupů, čímž bychom se stali zranitelnými vůči nesčetným nemocem.
Na první pohled skryté
Najít KAS v prostředcích je pro spotřebitele často náročné kvůli složitým a různorodým způsobům uvádění těchto chemických látek. Výrobky neuvádějí KAS jako takové, místo toho zveřejňují plný název účinné látky.
Vzhledem ke stovkám variant KAS v oběhu, jako jsou například často používané benzalkoniumchloridy, může být jejich odhalení obtížné. Tyto sloučeniny, které se mohou objevit jako BAC, BZK, BKC nebo ADBAC, jsou hojně zastoupeny v dezinfekčních ubrouscích, sprejích a dezinfekčních prostředcích na ruce. Ostatní KAS lze identifikovat podle „chloridu amonného“ na konci jejich názvu.
Nejlepší způsob, jak se vyhnout KAS, je pečlivě prozkoumat seznam složek výrobku a bezpečnostní listy (SDS), pokud jsou k dispozici, což je pro běžného spotřebitele obtížný úkol.
Mezery v právních předpisech a výzvy
Celou záležitost dále komplikuje způsob monitorování a správy KAS ve Spojených státech, který závisí na tom, k čemu je používáme. V důsledku toho může tento systém vést k tomu, že některá použití KAS budou podrobněji zkoumána, zatímco jiná mohou proklouznout mezi prsty.
Podle autorů studie jsou KAS regulovány Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA), pokud jsou používány jako pesticidy, a Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v případě použití ve farmaceutických přípravcích, kosmetice a potravinářských přísadách.
Ostatní použití KAS spadají pod méně přísný dohled zákona o kontrole toxických látek (TSCA). Nesrovnalosti v procesu hodnocení a informacích o výrobcích však ukazují potřebu jednotnější regulace a transparentnosti.
e komplexnosti problematiky přispívá i to, že KAS jsou seskupovány na základě starého systému z roku 1988, podobně jako se třídí knihy podle velikosti, nikoliv podle obsahu, dodávají autoři. Tato zastaralá metoda „nepostačuje k řešení široké škály chemických látek KAS, potenciální toxicity a scénářů expozice,“ varují vědci.
V důsledku toho nemusíme plně porozumět rizikům při kontaktu s různými KAS, například když používáme více čisticích prostředků najednou. Některé KAS totiž prošly jen malým nebo žádným smysluplným testováním účinků na lidské zdraví a většina z nich neprošla dostatečným testováním.
Zpět k základům
Během nejistoty za koronakrize se mnozí obraceli k silným dezinfekčním prostředkům, jako jsou právě KAS. Od té doby jsme se však dozvěděli, že riziko nákazy covidem-19 z povrchů je nízké. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) „ve většině situací stačí ke snížení rizika očistit povrchy mýdlem nebo čisticím prostředkem a nedezinfikovat je. Pokud je dezinfekce nutná, měla by se zaměřit na místa s vysokým stupněm dotyku, jako jsou kliky dveří a sdílené klávesnice“.
Čili k neutralizaci viru SARS-CoV-2 na většině povrchů obvykle postačí voda a mýdlo. Tento jednoduchý a udržitelný přístup k dodržování hygieny minimalizuje potenciální škody na zdraví a životním prostředí.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
