Borovice a jejich role v okolní přírodě lidi odedávna fascinují. Jsou to tajemné, krásné a prastaré stromy, které se mohou dožívat stovek a v některých případech i tisíců let. Bylo identifikováno přibližně 125 různých druhů borovic. Patří mezi ně některé z nejdéle žijících stromů a organismů na světě. Některé stromy borovice dlouhověké (Pinus longaeva) se mohou dožít až 5 000 let.
A zatímco lidský genom má více než tři miliardy párů bází, u druhu borovice kadidlová bylo prokázáno, že má 22 miliard párů bází, což je víc než sedmkrát více než my lidé.
Historie léčivého využití jehličí
Domorodí obyvatelé používají borové jehličí a různé sloučeniny z některých borovic nejméně stovky let. Konzumace některých druhů borovicového jehličí ovlivňuje náš imunitní, dýchací, kardiovaskulární a neurologický systém.
Zajímavé je, že právě kůru a jehličí z borovic dávali Irokézové v roce 1536 těžce nemocné posádce Jacquese Cartiera, což posádce pomohlo dodat vitamin C, který v té době potřebovala k léčbě kurdějí.
V nedávné době si borové jehličí a čaj z něj získaly značnou pozornost vědců, lékařů a osob zabývajících se zdravím díky mnoha sloučeninám, které se v některých druzích nacházejí. Například jehličí z borovice vejmutovky (Pinus strobus) obsahuje živiny, antioxidanty, vitamin C, esenciální oleje, aminokyseliny a flavonoidy.
Jednou z nejzajímavějších sloučenin, kterou vědci začali znovu zkoumat v roce 2021, je přirozeně se vyskytující kyselina šikimová, která se nachází v některých druzích borovic, například borovici vejmutovce.
Borovicové jehličí a kyselina šikimová
Vědci z University of Maine zjistili, že namáčením borovicového jehličí v horké vodě se uvolňuje kyselina šikimová. Kyselina šikimová je přirozeně se vyskytující sloučenina, o které je známo, že v těle vyvolává několik různých fyziologických účinků. Někteří ji možná znají díky tomu, že je hlavní složkou antivirotika oseltamiviru, komerčně známého pod názvem Tamiflu.
Kyselina šikimová je metabolit, který pomáhá rostlinám metabolizovat důležité sloučeniny. Je rozhodujícím prvkem šikimátové dráhy, kterou jako první objevil nizozemský chemik Johan Fredrik Eykman v roce 1885.
Šikimátová dráha má zásadní význam pro život a je to sedmistupňová dráha, kterou využívají bakterie, houby, archea, řasy, někteří prvoci a rostliny k biosyntéze vitaminů, folátů a aromatických aminokyselin fenylalaninu, tryptofanu a tyrosinu. První dvě jsou považovány za esenciální aminokyseliny, což znamená, že je člověk potřebuje a nedokáže si je v těle syntetizovat jako mnoho jiných aminokyselin. Tyrosin je považován za podmíněně esenciální, protože jeho syntéza může být u některých lidí omezena.
Tyto aminokyseliny jsou pro člověka důležité a pomáhají v našem těle produkovat neurotransmitery a sloučeniny, jako je serotonin, melatonin, adrenalin, dopamin, CoQ10 a hormon štítné žlázy – konkrétně za pomoci prospěšných střevních bakterií.
Jinými slovy, pro člověka hraje kyselina šikimová zásadní roli v dlouhém biochemickém procesu, který nám udržuje zdraví a dlouhověkost. Bylo prokázáno, že kyselina šikimová podporuje zdravou funkci krevních destiček a podporuje zdravou kardiovaskulární funkci u lidí.
Ve studiích na zvířatech bylo rovněž prokázáno, že pomáhá podporovat funkci střev a trávicího systému a také myelinových pochev. Myelinová pochva je tuková látka, která obklopuje neurony a funguje jako „izolace“ pro veškerou elektrickou komunikaci, která probíhá mezi těmito neurony.
Kyselina šikimová má mimo jiné také antibakteriální, protiplísňové, protivirové a protizánětlivé vlastnosti. Jedna studie zjistila, že je účinná při potlačování několika patogenních potravinových bakterií, včetně Escherichia coli, Proteus vulgaris, Staphylococcus aureus, Bacillus subtilis a Bacillus cereus.
Kyselina šikimová, herbicidy a trávicí funkce
Jak již bylo podrobně popsáno dříve, kyselina šikimová je konečným výsledkem sedmistupňového metabolického procesu známého jako šikimátová dráha. Je známo, že na tuto dráhu mají negativní vliv různé herbicidy, včetně glyfosátu, účinné složky přípravku Roundup.
Glyfosát je jedním z nejpoužívanějších herbicidů na světě a mnoho studií a soudních sporů v posledních letech podrobně popisuje jeho kontroverzní používání, přičemž Světová zdravotnická organizace jej klasifikovala jako pravděpodobný lidský karcinogen třídy 2A.
Tento herbicid vytváří několik různých škodlivých účinků, například inhibuje klíčové enzymy cytochromu p450 a také potlačuje funkci genu p53. Tento konkrétní gen je vědci někdy označován jako „strážce genomu“.
Pokud jde o šikimátovou dráhu, glyfosát se zaměřuje na tento sedmistupňový proces inhibicí klíčového enzymu známého jako EPSPS (5-enolpyruvylšikimát-3-fosfát syntáza). Při inhibici EPSPS je blokována tvorba aminokyselin nezbytných pro produkci bílkovin a rostlina odumírá.
Ačkoli my lidé šikimátovou dráhu nemáme přímo v těle, glyfosát nás přesto ovlivňuje, protože má škodlivé účinky na naše prospěšné bakterie.
V roce 2021 se poprvé v historii podařilo pomocí bioinformatické metody klasifikovat sekvence přibližně 90 % eukaryot a více než 80 % prokaryot v lidském mikrobiomu. Vědci zjistili, že ohromujících 54 procent druhů v jádru lidské střevní mikroflóry je citlivých na glyfosát, ale uvedli, že toto číslo je konzervativní, protože naznačuje, že by jich mohlo být ovlivněno mnohem více.
Vzhledem k tomu, že glyfosát poškozuje mnoho prospěšných bakterií ve střevech, není překvapením, že v průběhu let vzrostl počet zdravotních potíží, jako je rakovina, deprese, obezita, cukrovka a poruchy trávení, které jsou spojovány s rozsáhlým používáním glyfosátu.
Jehličí a zemědělství bez herbicidů
Kyselina šikimová a dráha kyseliny šikimové jsou důležité kvůli své zásadní roli udržující život na této planetě a kvůli tomu, jak ovlivňují lidský mikrobiom a naše celkové zdraví.
Syntetické herbicidy, jako je glyfosát, dramaticky ovlivnily člověka stejně jako opylovače, jako jsou včely a motýli. Vzhledem k tomu, že naše potraviny, voda, trávníky a travnaté plochy jsou nyní kontaminovány touto látkou, je důležité, abychom pochopili, co je to glyfosát a jakou roli hraje kromě zamýšleného použití jako prostředek k hubení plevelů v průmyslovém zemědělství.
Výběr ekologicky pěstovaných nebo udržitelně sklízených volně rostoucích potravin, pokud je to možné, je jedním ze způsobů, jak snížit spotřebu potravin postřikovaných syntetickými herbicidy a pomoci podpořit zdraví střev a mikrobiomu.
Dalším způsobem, jak podpořit mikrobiom, fungování střev, imunitního systému a dýchacích cest, je konzumace borového jehličí a účinných složek, které se v něm nacházejí.
Borovicový čaj
Čaj z borovicového jehličí není těžké připravit a dokonce ho lze koupit v obchodech. Udělat si ho ale můžete i doma. Hledejte jehličí z odrůdy Pinus strobus.
Jak na to? Uvařte si čerstvou vodu. Do filtru nebo sítka dejte aspoň 1 lžíci jehličí, zalijte 250 ml vody a nechejte jehličí vyluhovat 5-10 minut.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil a doplnil Ondřej Horecký.
