Dění v ČR
Český rozhlas rozjel projekt nazvaný Společnost nedůvěry. Je ostudné, že veřejnoprávní médium označuje legitimní názory na vážná politická témata (organizaci masové ilegální migrace, podvody při korespondenčních volbách, rizika Istanbulské úmluvy nebo ovlivňování politiky ze strany G. Sorose) za dezinformace a míchá je společně se spekulacemi o úkladné smrti princezny Diany. Nejedná se o obyčejnou chybu jednoho redaktora, nýbrž o nebezpečný záměr redakce ostrakizovat statisíce nositelů naprosto legitimních názorů na vážné politické otázky.
„Obvodní soud pro Prahu 6 osvobodil učitelku Martinu Bednářovou, která byla kvůli názorům na válku na Ukrajině obviněna z popírání genocidy. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. ‚Za názor paní obžalovaná být souzena nemůže a nebude,‘ konstatovala soudkyně a připomněla, že paní Bednářová už byla za své názory propuštěna z práce. Rozsudek soudu je zatím nepravomocný.“ „Věřila jsem v osvobozující rozsudek,“ sdělila serveru Reportéři on-line Martina Bednářová. „V opačném případě bych to vnímala jako alarmující popření práva na svobodu slova a názoru, čili popření práv, která mi zaručuje Ústava. Současně vnímám rozsudek jako vzkaz pro ostatní pedagogy, aby mohli vyučovat podle demokratických principů a necítili se ohroženi za svůj názor.“
V polovině června vydalo Aktuálně další speciál o dezinformacích, kde tvrdí, že „Boj s dezinformacemi je jednou z největších výzev, před kterými Česko i demokratický svět ve 21. století stojí…‘Stalo se něco hrozného. Vyčítám si, že jsem víc neposlouchal. Máma podlehla dezinformacím, rok jsem s ní nemluvil. Nevím už vlastně, kým rodiče jsou, a vlastně se to bojím zjišťovat.‘“ To je jen pár ukázek titulků, které Aktuálně zařadilo do své kampaně. Rozšířilo navíc slovníček o další rádoby vědecké pojmy. „Pokud někdo sdílí pravdivou informaci s úmyslem poškodit druhé, používá se termín malinformace.” Ze zahraničí vyzdvihuje Aktuálně jako vzor Finsko, kde “politikům věří až 70 % Finů, v Česku se důvěra vládě pohybuje kolem třiceti procent”. Pokládáme se otázku, jakou má tato informace souvislost s dezinformacemi, a odpověď nenacházíme.
Aktuálně vydalo další díl svého speciálu v rámci série článků a rozhovorů o dezinformacích. Od Ivany Svobodové, novinářky z Respektu, se tak dozvídáme, že „to postupuje…dezinformace už zasahují regiony, kde se lidé nemají tak zle, a zasahují i ty lidi, kteří nejen, že se nemají zle, ale dokonce mají přístup k informacím,“ Nebo že „Slovensko je dezinformacemi už úplně vykolejené”, a je tudíž potřeba dezinformační média vypnout. Svobodová argumentuje například „dezinformacemi” v době uprchlické krize či v souvislosti s očkováním. Jak zkušenosti ukazují, k obojímu chyběla otevřená, férová a kvalitní diskuse s odborníky zastávajícími různé názory. Situace se navíc vyostřuje vždy, když se ukáže, že alternativní média byla blíž pravdě než mainstream. Čím dál více se ukazuje, že prosazování jediné možné linky bez možnosti otevřeně diskutovat i o jiných názorech, jež dle renomovaných průzkumů zastává třetina společnosti, má za následek rozdělování a radikalizaci společnosti.
Ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) představil novou metodiku pro odstřižení „dezinformačních“ webů od státní inzerce. V tuto chvíli pomiňme otázku, proč by měl stát (navíc v ekonomické krizi) platit médiím za inzerci (živná půda pro korupci), a ptejme se spíše, zda to není omezování mediální svobody a svobodného trhu podnikání. Přičemž určovat, který web je nebo není dezinformační či konspirační, bude spolek NELEŽ (založený pány Vrabelem, Kartousem a Číhalíkem) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který ve svém rankingu kvality hodnotí výše Forum24 než Echo 24 a Info.cz. Je znepokojující, že těmto subjektům vláda dává bianco šek na posuzování „dezinformací“.
„Vláda Petra Fialy deklarovala boj s dezinformacemi jako jednu ze svých priorit, zatím ale stále tápe, jak tento boj vést. Možná jí v tom pomůže umělá inteligence,” píše v článku Josef Šlerka a zamýšlí se nad tím, zda by to nemohly dělat současné technologie jako ChatGPT. Skutečně necháme umělou inteligenci určovat, které příspěvky jsou „konspirační či dezinformační“?
„Já mám obavy z tzv. boje proti dezinformacím, který nakonec vyústí v cenzuru. Nepopírám existenci dezinformací, ale zároveň vůbec nepřeceňuji dopad dezinformací na společnost. Vždyť všude, kde se střetají nějaké zájmy, kde se střetají nějaké vlivy, tak vždycky bují a zuří informační válka. To tak prostě je. Vždycky to tak bylo, já jsem říkal na začátku, že je mi šedesát let, a tudíž jsem 26 let svého života vyrůstal ve společnosti, která byla kompletně založená na dezinformacích. A nemám pocit, že by mě to nějak deformovalo, nebo že by mi to vzalo schopnost rozlišit pravdu od lži, nebo si odfiltrovat propagandu toho komunistického režimu od reality,“ říká pro Rádio Universum Jan Zahradil.
„Naše obvinění advokáta Jakuba Kříže z manipulace a ze lži v těchto článcích se nezakládalo na pravdě. Omlouváme se panu Jakubu Křížovi za neoprávněný zásah do jeho práva na ochranu osobnosti,“ museli napsat Manipulátoři poté, co byli soudem uznáni vinnými a byli povinni se omluvit JUDr. Jakubu Křížovi za to, že jej obvinili z manipulace a ze lži. Jedná se tak o další ze série omylů, nepravd a polopravd ze strany Manipulátorů, které mainstream a například i Centrum proti hybridním hrozbám považuje za seriózní spolek, z něhož čerpá informace.
„Novináři stále více věří tomu, že oni mají být nositeli jediné pravdy,“ říká polistopadový spoluzakladatel zpravodajství a publicistiky v tehdy ještě Československé televizi, Petr Bohuš. „Chtějí (novináři) být součástí systému, establishmentu, a mají z toho spoustu výhod. Dneska i náš politický život řídí spousta neziskových organizací, v přeneseném významu, které mají nějaké zdroje, finance – a nemají žádnou zodpovědnost –, ale ovlivňují veřejné mínění. A tam tito mladí lidé začínají. Tam začínají uvažovat tímto směrem… A když k tomu budeme přistupovat tak, že oni sami jsou tvůrci jednostranného plochého pohledu na svět, a pak ještě totéž vyučují – nevím, jak vyučují, to se jenom domnívám – na středních, nebo vysokých školách, tak čeho jiného se potom můžeme dočkat než takovéhoto zploštělého pohledu?“
Tereza Šimůnková napsala článek o důsledcích amerického „trans“ fanatismu, za nějž si vysloužila obvinění LGBT aktivistů z šíření nenávisti a dezinformací. Jedná se o ukázkové zneužití těchto gumových pojmů k potírání odlišných názorů, které vybočují ze stále užšího koridoru definovaného progresivistickými elitami. Oba pojmy se tak postupně vyprazdňují, že dnes už slova nenávist nebo dezinformace neznamenají prakticky nic, jen účelové „plivnutí“ na názorové oponenty.
Marek Španěl převzal společně se Slavomírem Pavlíčkem Parlamentilisty.cz. „Vítám nedávné vyjádření Petra Fialy, že u nás nadále trvá svoboda slova a nikdo nebude za své názory trestán ani perzekuován. Budou však samozřejmě podrobeny veřejnému rozboru, kritice či oponentuře, jak to má ve svobodné a fungující demokracii být. Ve skutečnosti právě toto je jedním z velmi vážných důvodů, proč jsme se k převzetí projektu Parlamentní listy rozhodli: abychom zkusili otevřít širší veřejnou debatu o hledání pravdy, svobodě a jejích hranicích a třeba i svou troškou přispěli k vyvětrání informačního prostoru. Situace permanentního nepřátelství a hádek o jednotlivá slova je dle mého názoru velice nezdravá a v dnešní náročné době nám bere energii, kterou bychom mohli lépe uplatnit jinde,“ říká o důvodech převzetí webu.
„Nebezpečné pohlcování veřejného prostoru může být zastaveno jen tím, že umlčovaní přestanou mluvit tiše a nahlas řeknou své obavy. Zkušené generace cítící ohrožení svobody musí nyní zúročit onu draze vykoupenou imunitu z éry komunismu, který naši společnost již kdysi nutil potupně žít v zajetí a podvolení vůči utopistickým dogmatům. Musí generovat politické představitele a svůj strach využít k odhodlanému protiútoku. Proto je důležité, aby tito lidé doma nešeptali, ale aby mluvili nahlas, mluvili se svými dětmi, odtrhli je od mobilů, tabletů, od vlivu povrchních influencerů a podprahových masáží neziskovek. Jen tak jim mohou předat protilátky a uchránit své děti od toho co sami prožili. Když budeme šeptat, tak tuto destrukci našeho okolí nikdy nezastavíme. Ale zatím je to stále dobré, ještě šeptáme. Horší bude, až úplně utichneme,” silná glosa Petra Hlávky stojí za přečtení.
„Poznat dezinformaci není nic jednoduchého. Proto zřizují vlády různé odbory, jejichž úkolem je říci prostým lidem, co ještě mohou číst a co už ne, protože kdyby si to přečetli, mohli by si myslet špatné věci. Jak by asi takové odbory dopadly v dezinformačním testu?“ Vyzkoušejte si jej také. Obstojíte?
Zdroj: SOSP
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.