Jedním z prezidentem nominovaných kandidátů na post ústavního soudce je JUDr. Robert Fremr. Před včerejším hlasováním o jeho přijetí na post několik senátorů otevřelo otázku jeho kariéry za dob komunistického režimu v bývalém Československu, kdy byl dva roky prověřován komunistickou stranou jako kandidát do strany a nakonec schválen a v poměrně rychlém kariérním postupu stanul, již jako přijatý člen komunistické strany, na postu soudce Nejvyššího soudu.
JUDr. Robert Fremr mezi lety 2006 až 2021 působil v Mezinárodním trestním tribunálu OSN pro Rwandu a v Mezinárodním trestním soudu v Haagu. Od roku 2021 byl předsedou senátu Vrchního soudu v Praze.
K tíži soudce Fremra byla otevřena například kauza Olšanské hřbitovy a k jeho prospěchu naopak zmiňovány kauzy, kdy za minulého režimu rozhodl o osvobození obviněných v politicky citlivých kauzách.
Těžký dopad měla hloubková retrospektiva kauzy Olšanské hřbitovy, kterou přednesl senátor Pavel Fischer a kterou za bývalého režimu Robert Fremr soudil. Tehdy poslal do vězení několik lidí, které vyšetřovala tehdejší Státní bezpečnost (Stb), která je „násilím přinutila podepsat vykonstruované výpovědi“.
Fremr sice svůj vstup do komunistické strany označil za selhání a senátorům svoji účast v kauze Olšanské hřbitovy vysvětloval, ale někteří ze senátorů nebyli s jeho popisem událostí spokojeni.
„Svoje krátké členství v Komunistické straně Československa považuji za selhání, podlehl jsem tlaku a upřednostnil jsem pohodlnější řešení,“ řekl Fremr a dodal, že si slíbil, že už takovou „chybu nebude opakovat“ a ve své soudní praxi to po pádu komunismu „odčinil“.
Senátor Fischer však upozornil na to, že pro dosažení členství v komunistické straně musel být každý schválen jako kandidát a byl po dobu dvou let prověřován, musel vyjadřovat své myšlenky a loajalitu socialismu a komunistické straně. Vznesl také otázky nad tím, nakolik si Fremr byl vědom toho, že tajná služba z obviněných doznání vynutila násilím, a že mu byly předkládány „vykonstruované důkazy“.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil poukázal na několik nesrovnalostí, které se objevovaly ve vysvětlení soudce Fremra, když senátorům objasňoval svoji roli v kauze Olšanských hřbitovů, a dodal, že se na to Fremr nedostatečně připravil, pletl se a uváděl nepřesné informace. „Musím říci, že jste mi to rozhodování vůbec neulehčil,“ prohlásil Vystrčil.
Fremr se opakovaně senátorům omlouval s vysvětlením, že se jedná o 36 let starou kauzu, ke které neměl kompletní podklady, zejména záznamy Stb a další věci. To zpochybnil senátor Fischer, který si kompletní podklady zajistil a podle něho tak „mohl snadno učinit i soudce Fremr“.
V této spojitosti senátoři hodnotili kvality soudce Fremra, který má být navržen na neodvolatelnou funkci s dobou trvání deseti let, která je vrcholnou metou právní praxe v České republice.
Senátorka RNDr. Jitka Seitlová uvedla, že lidé se za minulého režimu „museli rozhodnout“, zda budou režimu sloužit a budou mít kariéru, nebo mu sloužit nebudou a „skončí u benzínové pumpy“. Řada lidí podle senátorky odmítla spolupracovat s režimem v bývalém Československu, protože zastávali morální přesvědčení a nesouhlasili s postupy režimu. Tím řadu věcí riskovali a museli také řadu věcí obětovat.
Senátor Tomáš Töpfer při této příležitosti citoval slova herce Josefa Kemra: „Je-li nepřítel v zemi, urozený kariéru nedělá.“
„Kdyby nebylo odvážných lidí, kteří se obětovali nebo jenom nechtěli sloužit režimu, tak bychom tady dnes možná takto neseděli,“ uvedla senátorka Seitlová.
Při rozhodování o soudci Ústavního soudu „pro mě není zásadní touha po kariéře, ale určitá hluboká pokora. Pokora k tomu, co každý někdy hledáme, k tomu, co je důležité pro to, abychom si zachovali a chránili hodnoty, které chceme, aby tahle země do budoucna měla,“ říká senátorka Seitlová.
„Ústavní soud je obrovský pojem. Něco, co u nás lidé respektují,“ uvedla senátorka a upozornila na to, že právě proto by neměly nominované soudce provázet pochybnosti. „Teď si vemte, když s těmi pochybnostmi, které se tady objevily, tam bude soudce, který bude rozhodovat.“
„Chci, aby ústavní soudce nebyl zpochybnitelný. Pro mě jsou důvěra a respekt k Ústavnímu soudu velice důležité, a proto soudce Fremra nepodpořím,“ uvedla Seitlová.
Fremr byl nakonec zvolen 36 hlasy ze 67 přítomných senátorů, čímž byla jeho nominace schválena velice těsně.
Po svém zvolení senátorům Fremr řekl: „Nemám slov. Po té tortuře, kterou jsem si zde vyslechl, jsem čekal jednociferné číslo. Zaujal mě projev senátora Čunka, ať si vyzkouším, jaké to je, sedět na postu obviněných. Moje členství v komunistické straně je neomluvitelné a kauza Olšanské hřbitovy je nechutná, a jsem rád, že jste pochopili, že jsem jako soudce hodnotil pouze předložené důkazy a nehrál jsem politickou hru, nebyl jsem si vědom toho, co se odehrávalo v pozadí. Já jsem v tom žádnou vědomou roli nehrál,“ dodal Fremr. „Moc vám děkuji.“
Zde je odůvodnění prezidenta, proč Fremra na post ústavního soudce nominoval (zdroj). Jeho nominaci před hlasováním Senátu schválil Ústavně-právní výbor Senátu (zdroj) i senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu lidská práva a petice. (zdroj)
