Potenciální možnost blackoutu v reálu nám již několikrát ukázaly přechodné výpadky energie. Nakonec se vždy podařilo systém nahodit – pouze snad někteří obyvatelé museli strávit noc v metru nebo ve výtahu. Ale co počít, kdyby takový blackout trval déle a všude? Tuto možnost barvitě popsala americká autorka Ayn Rand ve své knize Atlasova vzpoura, kterou vydala v 50. letech 20. století. Ayn Rand je pseudonym spisovatelky, rozené jako Alisa Zinovjevna Rosenbaum (1905 – 1982), jež byla původem ruská židovská spisovatelka a filosofka, která emigrovala do USA.

Ayn Rand uprchla před bolševickou totalitou, a tak se v jejích knihách po celý čas táhne nit, jak je svoboda důležitá pro život člověka. V roce 1957 napsala svoje „opus magnum“, které pak už nedokázala překonat, sděluje Markéta Šichtařová, česká ekonomka a blogerka.

Na svoje první vydání v českém jazyce u nás román čekal až do roku 2014 a Markéta Šichtařová právě nyní upoutává pozornost na toto beletristické dílo, mistrně sepsané na 1 100 stránkách.

„Kdo je John Glant?“ začíná se ptát Šichtařová, odkazujíce se na tutéž otázku, zaznívající na mnoha stránkách románu. A kde je John Glant? Jak ho najít? ptají se mnohé postavy v knize, která zobrazuje, jak by mohl vypadat závěr naší civilizace. Vypráví o blackoutu, který už nikdo nezastaví.

Podle Šichtařové roky knize neubraly na významu, naopak, v dnešní době je tato kniha stále aktuálnější.

Podobně jako bible je psána v podobenstvích, tak podle Šichtařové je románový příběh Atlasovy vzpoury rovněž psán v podobenstvích. Příběh sám o sobě není důležitý, ovšem celou dobu směřuje k tomu, aby vysvětlil lidské chování a lidskou filosofii.

Spisovatelka Ayn Rand mimo jiné založila směr, který je nazýván objektivismem. Je to filosofie, která klade velký důraz na osobní svobodu, individualitu a na – egoismus.

V původním slova smyslu egoismus nebo sobectví neměly negativní podtón, ale kladly důraz na vlastní zájmy. A tento zájem je vlastně hybatelem svobodného trhu, vysvětluje Šichtařová.

Román je zasazen jakoby do budoucnosti, ve které Spojené státy zažívají hlubokou hospodářskou krizi a úpadek morálky, úpadek společnosti. Tento úpadek pochází z neustále rostoucího kolektivismu a rozpínajícího se státu a souvisí především se zhroucením lidské morálky.

Zároveň je román oslavou lidského ducha, tvořivosti, síly lidského rozumu. Ayn Rand nachází způsob, jak se vymanit z tohoto celospolečenského úpadku.

A tak přestože světla v ulicích zhasínají, města se hrouží do tmy, doprava se zastavuje, nakonec závěr románu vyznívá pozitivně a nadějně.

Kniha tvrdí, že jakákoliv snaha omezovat svobodu, snaha přerozdělovat, snaha o kolektivismus je vlastně jenom důsledkem závisti.

„Pro mne jako ekonoma je naprosto fascinující číst a pozorovat a porovnávat, jakým způsobem popsala autorka rozpad společnosti tehdy, v padesátých letech, a jakým způsobem se rozpad společnosti odehrává dnes,“ předává Šichtařová své dojmy z románu.

„Přísahám na svůj život a svou lásku k němu, že nikdy nebudu žít pro druhé, ani žádat, aby oni žili pro mne.“

To jsou slova jedné z hlavních hrdinek románu, která Šichtařová cituje. Jde tu o tzv. „zdravé sobectví“? Nebo jde o něco hlubšího a rozsáhlejšího z filosofického hlediska? To je pro každého k zamyšlení.