Podle tiskové zprávy společnosti SSI Group, která zajišťuje ostrahu v mnoha obchodních centrech po celé ČR a také podle policejních statistik je krádeží v obchodech za prvních pět měsíců letošního roku o 30 % více než ve stejném období roku předchozího.
Nejčastěji jde o krádeže potravin, drogerie, parfumerie a oblečení. Kromě drahých věcí a vybavení, které rychle zpeněží, se zloději zaměřují také na krádeže zboží na zakázku. Zatímco v předchozích letech končily v jejich kapsách především luxusnější položky, v poslední době se zaměřují i na spotřební zboží, jako je máslo, uzeniny nebo alkohol. Přibývá krádeží ze sociálních důvodů.
Co se stane, když v obchodě služba ostrahy někoho přistihne při krádeži? Když se někdo snaží odnést si z obchodu zboží, které nezaplatil?
Podle výše škody se posuzuje, zda jde o přestupek nebo trestný čin. Policie pro Epoch Times uvádí, že u krádeže v obchodě jde o § 205 trestního zákoníku a záleží také na tom, jaká škoda v obchodě vznikla.
Jako trestný čin se krádež posuzuje od ceny odcizeného zboží. Hranice pro trestný čin je 10 tisíc. Dříve to bylo 5 tisíc, ale podle kapitána Jakuba Vinčálka z PČR se před pár lety hranice zvýšila, protože i ceny zboží se zvyšují.
Přistižený pachatel samozřejmě musí zboží vrátit a pak se posuzuje, zda jde o trestný čin nebo o přestupek. Za přestupek dostane pachatel sankci ve formě peněžitého trestu.
Pokud odcizené zboží dosáhne ceny 10 tisíc, je případ předán policii k vyšetření.
PČR uvádí, že za letošní červen bylo registrováno 5 697 krádeží v obchodech, z toho objasněno 82,4 %. Z nich bylo 8 případů spácháno nezletilými, 43 případů mladistvými, 50 případů dětmi a 4 014 osobami kradoucími opakovaně – a dalšími. Největší počet delikventů náleží těm, kdo se vracejí a opakovaně kradou.
Krádeže trápí nejvíce velká města. Zloději z menších měst se nebojí dojíždět za lupem do větších aglomerací, kde doufají, že se lépe schovají.
Jednotlivci, gangy, děti…
V obchodních centrech kradou na denní bázi jednotlivci, organizované skupiny, ale i děti a senioři. Výjimkou nejsou ani krádeže se sociálních důvodů. Znepokojující je, že rostou počty dětských pachatelů.
„Nejčastěji kradou jednotlivci a lze mezi nimi rozlišovat podle toho, zda svůj lup podniknou bez přípravy nebo si přinesou po patřičné rozvaze různé pomůcky jako například alobal na překrytí kódu, štípací kleště nebo i rozbrusku na odstranění bezpečnostních prvků. Jiní pak vymění originální zboží za padělek. Mezi zloději se objevují i maminky, které zboží schovají do kočárku, kde jej většinou nikdo nehledá,“ říká Radek Škrabal, výkonný ředitel společnosti SSI Group a dodává:
„Organizované skupiny pak využívají vždy podobného osvědčeného modelu. U obchodů hlídkují tipaři, kteří jsou spojeni se samotnými zloději. Monitorují ostrahu, kterou někdy i zaměstnají, aby předešli překažení krádeže.“
Častým jevem jsou v poslední době krádeže dětských pachatelů, v případě seniorů jde o občasné případy. Obě skupiny se zaměřují na levné zboží, spoléhají se na svůj věk a tedy, že nebudou podezřelí.
Mladé dívky školního věku často kradou kosmetiku, na kterou nemají peníze. Senioři se pak zaměřují na potraviny a drogerii, a to opět z finančních důvodů. Většinou se jedná podobně jako u zmíněných maminek o nešťastné sociální případy v těžké životní situaci, uvedla agentura SSI Group.
Co uvádí obchodní řetězce
Na dotaz The Epoch Times, jak se potýkají s těmito problémy, PR tým obchodního řetězce Albert odpověděl:
„Naše prodejny jsou bezpečným místem k nákupu a na bezpečnost v nich dohlíží pracovníci dodavatele bezpečnostních služeb a také kamerový systém. Detailněji se k dané problematice vyjadřovat nebudeme.“
Tomáš Myler z Lidlu uvádí: „Naše společnost velmi dbá na bezpečnost svých prodejen, a proto jsou všechny zabezpečené v maximální možné míře. Tím pádem se nám daří množství krádeží eliminovat. Využíváme přitom nejen techniku, ale také pracovníky ostrahy. Přítomnost pracovníků ostrahy působí preventivně a samozřejmě také zajišťují bezpečnost zákazníků i zaměstnanců prodejny. Krádeže samozřejmě čas od času v našich prodejnách zaznamenáváme, ve většině případů jde o drobné krádeže. Prosíme však o pochopení, že přesné vyčíslení považujeme za interní informaci, kterou nezveřejňujeme. Kradou se rychle prodejné věci, nově více spotřební zboží a potraviny.“
Ovšem prodavačky v jednom z nejmenovaných marketů Albert sdělily, že „se krade dennodenně a krade se všecko možné“, což potvrdil i člen jejich security týmu.
O jaké zboží nejčastěji jde
Pachatelé krádeží nejčastěji cílí na zboží aktuální spotřeby a pak rychle zpeněžitelné zboží, o které je zájem. Jde především o potraviny, drogerii, parfumerii a oblečení, dále pak elektroniku. Nejdůležitější je pro zloděje nejčastěji okamžitý zisk na hraní automatů, drogy a další.
Lze pozorovat také cílené krádeže „na zakázku“, kdy je odcizeno vybrané zboží – potraviny, oblečení pro konkrétního klienta, a to je pak následně prodáno například ve večerkách či u jiných odběratelů. Relativně novým fenoménem jsou krádeže zaměřující se na spotřební zboží každodenní potřeby, jako je máslo, uzeniny nebo alkohol, které jsou odcizovány z velké části ze sociálních důvodů, sděluje tým SSI Group.
V poslední době nejde jen o prosté krádeže, ale i o sofistikované způsoby, jako jsou vklady na falešné účty přes bitcoinmaty, které provádějí oklamaní lidé u automatů v nákupních centrech.
„Klasické modely krádeží se stále opakují, ale řešíme i nové způsoby, jako jsou například organizované krádeže bitcoinu, kdy jsou lidé navedeni po telefonu či dokonce videohovoru s věrohodnou osobou a logem banky v pozadí k vložení peněz přes bitcoinmat v obchodním centru. Zloděj pak dostává peníze na svůj účet,“ řekl Radek Škrabal, výkonný ředitel společnosti SSI Group.
Zloději se zaměřují především na velká města, která nabízí kýženou anonymitu. Liší se tak počty krádeží mezi velkými a malými městy či vesnicemi, kde se lidé většinou znají.
„Zvyšuje se proto mobilita pachatelů, kteří za vidinou kvalitního lupu přejíždějí i přes celou republiku. Není tak problém, aby například v Praze operoval ostravský gang,“ uzavírá Radek Škrabal.
